Nepatřím mezi rodiče, jsem děda, který se též podílí na výchově (dnes již Nevýchově) ratolestí. Myslím si, že některé statě vaší Nevýchovy by se daly použít i v manželských poradnách. Jde prostě o styl komunikace mezi lidmi. A ten se zpravidla věkem moc nemění.

Hezký den.

P.S. A děkuji. I to poslední vnouče, se kterým jsem to neuměl, mi začíná rozumět (podle Nevýchovy začínám rozumět hlavně JÁ). Děkuji.

Děkuji moc za tip a návod, je to jedinečné :) Jsem babičkou toho času na mateřské z důvodu nemoci dcery a mám v péči 17měsíční vnučku. Není to tak, že bych ji musela honit s plínkou při vyměňování, ale někdy by to mohlo jít snáz. Zkouším dnes druhý den Váš návod a je to rozdíl jako sto a jedna.

Sedí si u mě na klíně a vsedě se smíchem přebalujeme – a mám pocit, jako by mi říkala „No babi, to je jiná!“ Hurááá! Já to takhle taky zvládnu a vnučka je šťastná. Mohu jen litovat, že jsem tyto principy přístupu k dětem neznala, když byly moje děti malé. Moc zdravím a ještě jednou DĚKUJI :)

Jsem už babičkou a mám v sobě vzorce chování z rodiny. Své děti jsem také vychovávala podle toho. Snažila jsem se něco měnit, ale teď když vás poslouchám a jednám s vnučkami podle vás, vidím změnu. A hlavně, funguje to.

Naposledy, když se u mě vnučky sešly (3,5 a 2,5 roku), starší odcházela a zapomněla u mě plyšáka kočku. Mladší přiběhla s kočkou, a než stačila cokoliv říct, starší jí kočku vytrhla z ruky a mladší zůstala stát jako opařená.

Řekla jsem: „To jsi hodná, že jsi přinesla Eli kočku. Ty jsi nechtěla, aby ji tu zapomněla, aby se jí po ní nestýskalo. To je Eli asi moc ráda.“ Eli vrátila kočku mladší Vanesce, ta se usmála a kočku jí podala. Eli na to: „Omlouvám se, Vany, a děkuji.“

Uvědomila jsem si, jaká by asi byla reakce, kdybych na starší začala křičet: „Proč jsi jí tu kočku vytrhla z ruky?“ Katko, děkuji za kurzy, škoda, že jste tu nebyla před 35 roky, když jsem vychovávala mé děti :)

Ještě večer pak Vaneska, když ji maminka volala, aby se šla koupat, a ona si stále hrála, povídá mamince: „Omlouvám se, už jdu.“ To se naučila od starší vnučky. 

Katko, čtu ráda každý Váš příspěvek, děkuji za zasílání. Dosledovala jsem nyní již celý koupený Váš kurs se svojí dcerou. Jsem babička (63) nyní 21 měsíčního vnoučka. Dcera je sama, pomáhám jí již od narození jejího syna, a když chodí občas do práce, jezdím vnuka 2–3 dny v týdnu hlídat. Jsem spolu s ní nadšená Vaší „nevýchovou“ a snažím se ji aplikovat. Funguje!

Mám radost a hlavně si připadám jako v restartu – vychovala jsem své dvě dcery víceméně „výchovně“. Přitom si vybavuji, že když jsem před 30 lety nevěděla kudy kam se svými emocemi, zaúkolovala jsem svoji tehdy 5 ti letou dceru tím, aby v momentě, kdy na ni začnu ječet, mě zatahala za sukni a řekla mi:„maminko, ty na mě přeci nechceš křičet“ – a já se uklidnila. Asi to byl intuitivní prvek „nevýchovy“, moje vrstevnice, manžel, tchýně i maminka mě za to odsuzovaly, jak mohu dítěti dovolovat mě okřikovat nebo si nechat od něj radit. Bylo to ale moje rozhodnutí a nám to pomáhalo.

Prostě si to teď doslova „užívám“, přehodnocuji svoje chování i vůči ostatním podle pravidel v nevýchově, hlavně i vůči „výchovně“ vychovaným dcerám. Dcera mi nic nevyčítá a říká mi „vím, že jsi mě vychovávala nejlépe, jak jsi uměla, ale já chci své dítě vychovat jinak, podle Katky“.

Pouštím si audia a pasáže o obrech tak hodně, jak potřebuji. Na tom příkladu mi dochází, jak se cítí nejen malé děti ale ještě i občas moje velká dcera, když začnu moralizovat.

Vnouček mě už teď převádí přes silnici, abych se nebála. Nemluví, ale já se s ním dokážu domluvit v klidu téměř na všem. A vidím vděčná kukadla. Neskutečné! Nechci zdržovat, vím že máte tisíce příspěvků, cítím potřebu tímto poděkovat za „babičky“, jistě nejsem sama, která si vás oblíbila. Děkuji Vám, příjemně jste mi obohatila život a poskytla radost z hlídání i všech dalších vnoučat. 

Mám dvě děti a čtyři vnoučátka (16 let,14 le­t,12 let,10 l­et). Po zhlédnutí prvního videa jsem zajásala: „konečně“. Uvědomila jsem si sama sebe, jak jsem vychovávala, a bylo to veliké uvědomění, co jsou vlastně dětičky, a hlavně, jak cítí.

S vnoučátkama vycházím krásně a vidím změny a že tu Tvoji Nevýchovu by braly od všech rádi. Moc Ti za vše, co v této době děláš, děkuji. A přeji Ti hodně nových Nevýchovných rodičů.

Dobrý den, včera jsem se přihlásila do vašeho kurzu. Večer ještě shlédla dvě videa, která mě tak hluboce zasáhla, že jsem odcházela od počítače spát s pláčem. Jsem totiž už babička a ráda bych porozuměla vnoučatům 2r3m, 2,5m, jejich mamince, ale i manželovi a svým dětem.

Dnes jsem shlédla tento workshop a byla jsem tak dojatá, že jsem musela brečet. Vžila jsem se do situací, jak jsem byla malá.Také do situací při výchově našich dětí a teď když slyším vnoučata a bezmoc jejich maminky, tak bych tomu všemu ráda porozuměla. Věřím, že s tímto kurzem to můžu změnit, hlavně a nejdříve v sobě. Děkuji za tuto možnost. 

Dobrý den, Katko, dostala se mi do ruky Vaše „Nevýchova“ a musím říct, že mě ty Vaše příspěvky donutily přemýšlet. Nejsem maminkou, tedy jsem, ale mé děti už jsou dospělé. A rok si užívám novou „babičkovskou roli“. K tomu jsem ještě učitelka.

Nemám dceru moc blízko, ale vídáme se tak dvakrát-třikrát za měsíc. Vnoučka mám úžasného. Bliká mi teď v hlavě taková kontrolka a snažím se vyvarovat mentorování a poučování. Musím přiznat, že to nejde lehce, ale snažím se.

Škoda jen, že jsem Vás neznala, když byly moje děti malé a já myslela, že dělám to nejlepší, co mohu. Byla jsem přesně ten „učitelský typ“, který hodně mluvil a vysvětloval, občas unavený, ale stále přesvědčený, že tak je to dobře. U vnoučka se snažím řídit Vašimi radami, škoda jen, že mí mladí na Vás neslyší. (zatím)

Musím říci, že jsem se musela zamyslet i v mé pedagogické práci. Nikdy jsem nebyla ten křičící typ, ale s věkem se mi vytratila trpělivost a musím přiznat, že jsem byla i podrážděná a občas nepříjemná. A tak jsem v momentě, kdy mě zase situace začala žhavit do ruda, změnila taktiku a v klidu jsem dětem vysvětlila, že nemohu pracovat v takové atmosféře…

Zprvu na mě nevěřícně hleděly, ale pak se pustily do zadaného úkolu. V ten moment jsem zase stála já a HLEDĚLA.

Vždycky jsem ctila a ctím myšlenku, že pokud po někom něco chci, musím být ta, která je vzorem. Jen jsem si už nějak přestala uvědomovat, že jsem vzorem kladným, ale i tím opačným a má nervozita a netrpělivost se přenáší na děti. Máte pravdu, že jsme to my, rodiče, kdo křiví (často i v dobré víře) dětskou duši. Děti jsou zrcadlem nás dospělých.

Přeji Vám hodně pohody, lásky a porozumění. Pevné zdraví a velkou rodinu spokojených rodičů a dětí. 

Šli jsme s vnoučkem (3 roky) do parku, cestou v rámci předvolební kampaně dostal balónek. Ten nejkrásnější, modrej, jako že je kluk :-). V parku ho samozřejmě zlákaly prolejzačky a musel všechny vyzkoušet. Moc hezky se o balónek staral, vždycky si ho někam „posadil“ aby na něj balonek počkal, až si pohraje. Byly to nádherné chvilky krásného podzimního odpoledne …

Potom si balónek nějak položil na trávu pod borovici a samozřejmě na nějakou ostrou část jehličí. Stalo se, co se muselo stát – balónek praskl. Zděšení a neštěstí v očích toho malého broučka bylo nesmírné a samozřejmě následoval obrovský pláč, běžel ke mě a plakal (teda spíš řval) mi v náručí.

Tak jsem ho chvíli kocala a pak mu povídám: „Víš Matýsku, mě to taky moc mrzí, že ti balónek praskl a kdybych byla ještě malá holka, určitě bych brečela taky …“ a najednou bylo ticho, ty veliký modrý oči se na mě podívaly a vnouček se překvapeně ptal: „To jako fakt? Ty bys taky brečela ?“ „Jo, taky, ale teď vím, že ten prasklý balónek už nám to zpátky nevrátí. Teď musíme najít nějaký řešení …“. Zamyslel se, slza se mu skutálela po tváři dolů a pak pravil: " Tak jo, babi, jdeme hledat řešení, já už nebrečím …"

Dívala jsem se na něj a on na mě a najednou se začal zase smát na plný kolo a poskakoval a štěbetal si přitom: „hledáme řešení …“

Byl to úžasný pocit ! Fakt !

A děkuji seriálu Nevýchova za to, že mě našeptal, že parťáctví je ten správný vztah s dětmi.
 

Skutečně, nemusela jsem mu říkat, jakože to nic, nic se nestalo, že babička koupí novej balónek, nebo že to je maličkost… já totiž věděla, že pro něho je prasklý balónek, který měl tak rád, v tuto chvíli opravdová tragédie.
 

Velmi děkuji za Vaše články, webináře, postřehy a ostatní podobné v Nevýchově. Začala jsem vše sledovat, když se narodila vnučka, své děti jsem vychovavala v letech 1970 a to byla tak nějak doba zákazy.. příkazy..

No a díky Nevýchově jsem v mnohém pochopila myšlení dítěte a s vnučkou máme vztah doslova pohádkový, neexistuje neposlušnost, slzy, velmi dobře se nám spolem komunikuje. Tohle mi,„závidí“ i její rodiče.

Takže opravdu velmi DĚKUJI.

Dobrý den milá Katko,

Váš příběh je opravdu silný a velmi mne dojal. Vím, ze všech kontaktů s Vámi, že jste velmi dobrý člověk a jistě i skupina lidí, co je kolem Vás, jsou také úžasní lidé. Když jsem to video dokoukala, tak se mi v hlavě vybavilo jedno úsloví mé bývalé kolegyně: Co nic nestojí, za nic nestojí.

Vás to stálo velké úsilí a věnovala jste tomu všechno, co jste v sobě měla. I proto je Vaše práce tak úžasná a úspěšná. Věřte, že každý kontakt s Vámi je pro mne hladivý a vím, že to tak je i u dalších. A to je ta Vaše největší odměna. Díky, hladím Vás na dálku, i když už dávno nejste holčička… 

Dobrý den Nevýchovo, Katko a přátelé,

fandím vám všem, především Katce, která je frontmenem Nevýchovy.

Skutečně mě zasahuje, jak si vedete Katko, v porozumění dětem. Velký dar. Moc děkuji.

Jsem už babička.(63) Lektorovala jsem několik let Efektivní rodičovství podle Adlerovy individuální psychologie. Je tam spousta podobně vypadajících principů v komunikaci s dítětem.

Ale Katko, Vy jste to udělala po Česku!!!

Stále sleduji další skvělé informace od Nevýchovy, jelikož v průběhu let, nyní už v důchodu, provázím vždy několik matek s dětmi, které mi život přinese, a ony jsou velmi vděčné za podporu od starší matky – babičky. Jsem schopna jim tedy říci, co jsme úplně v životě pokazili, já i manžel, a jak jsme to mohli postupně napravovat s novými postoji a informacemi.

Naši mladí, nyní aktuálně dcery 40, 24, syn 29, nám už sami pověděli, jak vzácné je, že se doma naučili komunikovat relativně správně, řešit konflikty a umět se vcítit, co ten druhý vlastně říká a potřebuje. Jak být přátelé a spolupracovat.

Byla to dlouhá cesta, bolestivá, ale drahá a nese již své ovoce.

Odkazuji maminky i tatínky na vaši Nevýchovu. Je to aktuální, nejlepší co Česko má, Adlera a Dreikurse a Adele Faber s dalšími, nikdo moc nezná. 

S vděčností zdravím

Tento kurz jsem si koupila z „pozice“ babičky, říkala jsem si, že není nikdy pozdě začít:-). Ale klobouk dolů.....myslím si, že mi pomůže nejen v jednání s vnoučaty (3,5 roku a 5 let), ale i všeobecně v životě.....nas­tavení hranice a emoce…moje stálé téma.

Navíc žiji s rodiči (80 a 82 let) , kde mi přijde komunikace a pochopení také hodně důležité. Odnáším si z něj hodně nových pohledů, náměty na jiný pohled na situace. Myslím si, že si kurz budu pouštět dokola…pro pochopení a připomenutí.
Děkuji moc a přeji hodně rodičů Nevýchovy.

Milá Katko a Nevýchovo,

jsem dětská lékařka, matka 4 dětí a babička 1 vnoučete. Váš přístup se mi moc líbí, vidím denně v ordinaci spoustu rodičů, kteří si s dítětem naprosto nevědí rady, a přitom by stačilo jen málo. Vaši Nevýchovu doporučuji všem, kdo jsou ochotni naslouchat, z celého srdce. Sama ji sleduji s nadšením :)

Přeji Vám, rodičům a samozřejmě hlavně dětem, aby se vztahy mezi rodiči a dětmi co možná nejvíc zharmonizovaly.

Děkuji za Vaši snahu a nadšení, s jakým k této problematice přistupujete.

Milá Katko,

pomalu se prokousávám vašimi videi a vidím sama sebe v těch odstrašujících příkladech, všechna ta úsloví jsem použila mockrát. Moje děti byly vychovávané důsledně učitelsko – policajtským přístupem, a že jsme byli v tomhle s manželem opravdu dobří!

Máme čtyři syny, tahle výchova z mé strany trvala do jejich maturity, kdy jsem si řekla, že už je zbytek na nich a přestala jsem kontrolovat, napomínat. Všichni vyrazili na nějakou dobu do světa a přibližně po deseti letech se už s rodinami, vracejí bydlet do těsného okolí.

Je mi jasné, že se potřebovali od nás odpoutat, aby se mohli vrátit jako dospělí samostatní a úspěšní lidé. Vztahy se nám narovnaly v okamžiku, kdy šli bydlet do podnájmu, na kolej nebo do zahraničí.

My jsme samozřejmě mysleli, že je to důsledek naší „dobré výchovy“. Mohla jsem si ušetřit hodně trápení, hlavně v pubertě, kdybych věděla to, co teď.

Nejstarší syn má rok a půl starou holčičku a čekají druhé. Pomalu z něj lezou křivdy z dětství, kdy říká, že on musel být s narozením svých bratrů, dvojčat, najednou „velký“ a že on to své holčičce nebude dělat. Hrozně mu fandím, aby byl dobrý táta a říkám mu, že jsme nemuseli tenkrát dělat všechno správně, úmysl byl vždycky dobrý, ale nevědomost a převzaté vzory vítězily.

S pomocí informací od vás se snažím malinko narovnat minulost a zpětně přiznávám chyby a věřte, že takový přístup funguje i na dospělé děti. Najednou probleskuje víc porozumění.

Takže teď jsem dvojnásobná babička, v létě budu čtyřnásobná, užívám si vnoučat, myslím si, že je to to nejvíc, co nás mohlo potkat. Těším se z nich, z každého pokroku a se současným nadhledem a po vstřebání informací z vašich videí, nám spolu bude určitě moc dobře.
Děkuji za možnost sdílet vaše zkušenosti.

S pozdravem a přáním všeho dobrého

Milá Katko, milá Nevýchovo,

velmi děkuji za možnost sledovat váš kurs i za vaši důležitou pomoc mladým rodičům. Sama jsem už v babičkovském věku a trochu lituji toho, že v době, kdy jsem své děti vychovávala, nebyla po ruce takhle vlídná, respektující a fundovaná pomoc. Byla jsem ke svým dětem trochu policajt a hodně učitel. Jistě i pro to, že učitelství je mou profesí. Ve své pedagogické práci jsem nadělala také mnoho dobře míněných chyb a dnes bych jistě se svými žáky komunikovala jinak.

Postupně jsem prošla dlouhodobým výcvikem v psychoterapii, výcvikem v arteterapii, kurzem paní Nováčkové Respektovat a být respektován a tak dále a tak dále. Zvolna mi mnohé docházelo a měnil se můj způsob přemýšlení o vztazích, o lidech, o sobě, o mé práci. A protože mne tohle všechno nepřestalo zajímat, sleduji i vaše stránky a vaši užitečnou práci.

Vím, jak je těžké někdy vysvětlit, že není žádná zázračná rada, co udělat když..... Občas jsem o takovou radu žádána a není snadné umět sdělit, že je všechno složitější – není žádný manuál, jak opravit dítě, ale je nutné mít odvahu změnit sebe, své uvažování a zároveň zůstat k sobě vlídný. Moc fandím všem rodičům, kteří tu odvahu mají a jsou ochotní učit se ze svých přešlapů.

Přeju vám hodně radosti z vaší práce. 

Jak koukám na vnuka při dceřině „nevýchovném“ přístupu, už se nebojím, že bude rozmazlený. Držím palce aby se vám dařilo.

Milá paní Katko.

Je to už dávno, co mi kamarádka říkala o Nevýchově. Velmi mě ta informace zajímala. Od té doby poslouchám všechny zdarma dostupné kurzy, když mi to čas dovolí. Chci Vám vyjádřit velký dík, obdiv a podporu.

Je mi 54 let a syny mám už velké. 29 a 33 let. Můj přítel má však 10-ti letého syna, který k nám jezdí na návštěvy a také má 5-ti měsíční vnučku. Význam Vašich seminářů a kurzů je nezměrný, protože dle mého názoru je potřebný a velmi užitečný v úplně každém věku. Pomáhá totiž nejen mladým rodičům, kteří mají malé děti, ale i těm jako já, kteří už je mají trošku odrostlé. :-)

Na vztazích potřeba přece pracovat celý život, pokud nám na nich záleží. Díky Vaší pečlivé a precizní práci jsem si uvědomila všechny své chyby, kterých jsem se dopustila u svých dětí. Nikdy není pozdě věci napravovat. To je mé celoživotní přesvědčení.

Při postupném odkrývání svých pochybení v dobách minulých si mnohokrát dost popláči. Ale vím, že slzy léčí. Snažím se pochopit samu sebe, odpustit si ty chyby a následně se přeprogramovávám. Protože my se těch chyb dopouštíme i na již dospělých dětech a ničí nám to vzájemné vztahy i nadále.

„Dělat chyby je lidské. Bláznovstvím je však v omylu setrvávat.“

Při Vašich seminářích se tedy mohou učit mladí rodiče vychovávat své děti. Ti starší, co mají již ty své odrostlé, mohou na sobě pracovat a vylepšovat si vztahy se svými dospělými dětmi a zároveň se připravovat na roli babiček a dědečků. Také vylepšovat své vztahy se svými rodiči v pokročilém věku.

Takže opravdu Vaše cenné informace a zkušenosti lze využít v každém věku. Protože ve svém životě máme stále roli dítěte a rodiče, ať už jsme v jakémkoli věku. I po létech je prospěšné pochopit situace, ve kterých jsme se kdysi nacházeli se svými dětmi. Porozumět, jak se v té konkrétní situaci cítily.

Jsem za to velmi vděčná. Uzdravuje mě to, uzdravuje to mé vztahy k těm druhým a naplňuje nadějí do budoucna. Jsem nesmírně vděčná za příležitost, kterou mám díky Vaší Nevýchově.

Přeji Vám a i všem rodičům, kteří mají otevřené srdce a touží mít hezké a zdravé vztahy se svými dětmi a vychovávat je smysluplně, aby se vám všem dařilo a přinášelo toto úsilí radost a naplnění vašich tužeb. Stojí to za to.

S úctou a láskou ze srdce přeje

Ďakujem, ďakujem, zas sa cítim múdrejšia a budem sa snažiť byť ešte väčšou oporou svojim vnučkám…
PS
som učiteľka, ďakujem a smekám klobúk pred Vami, ste trefní, presní a fajn parta, nech sa darí, aby ste pomohli a pomáhali veľa ľuďom, nech je svet krajší a lepší…
Vďaka Vám aj bude

Moc děkuji, Váš seriál je nádherný.
Jsem už stará babička, 79 let, škoda, že za mého mládí toto nebylo. Moc zajímavá myšlenka. Upozorňuji všechny známé mladé maminky. Nenašla jsem na svém internetu 1.díl, proto jsem se přihlásila znovu, a Vy jste tak moc hodní, že jste mi poslali všechny díly pohromadě a bonus k tomu.

Obdivuji autorku za tu myšlenku a za to, že předává dalším lidem to, co se osvědčilo jí. Dát něco podobného dohromady je hodně náročné, přeji jen a jen úspěchy v kurzech.

Nedá mi to a musím reagovat. Jsem babička dvouleté holčičky a při hledání aktivit pro ní nebo spíš nás společně jsem objevila vás a pročetla něco, objednala si zdarma videa a vše mě nadchlo.

Zjistila jsem při tom, že moje dcera vaše principy na dcerku uplatňuje. Teď už se o to snažím i já. S hrůzou jsem totiž zjistila, že jsem byla jasný rodič policajt a teď jsem otrok své vnučky, jak někdy v dobrém konstatuje moje dcera:). Takže mám na čem pracovat, pokud chci být fajn babičkou. Těším se, že jakmile budu mít víc času, určitě se zapojim do vašeho kurzu.

Přeji vám hodně zdraví, energie a invence do vaší práce a děkuju za všechno, co děláte a já se díky vám dozvěděla a snad malinko přiučila.

Jsem babička, pár let po sedmdesátce, ale Vaše všechny Webináře a seriály sleduji s velkým zaujetím .

Moc děkuji za Vaší službu- odbornou a lidskou, ale hlavně optimistickou a fungující. Je to úžasná pomoc rodičům a všem , kteří s dětmi jakkoliv pracují.

Rozdávám kontakt Nevýchovy s nadšením …

Ať se Vám práce daří a velký dík .

Jsem babička a říkám si, jestli to může fungovat, když vnučku hlídám pouze jednou v týdnu dvě až tři hodiny a sem tam o víkendu. Jsem dost policajt, trochu učitel a když to dobře jde tak i parťák. Ale občas mi dochází energie a s ní i trpělivost.

Vychovala jsem dva kluky a zdá se že dobře. Jenže vím, že teď, když už jsou dospělí, není náš vztah tak blízký jak bych si přála. A že na tom bude mít zásluhu má policajtská výchova. Ráda bych to měla s vnoučaty jinak. Ale naše 3a půl letá beranka mi dává hodně zabrat. Tak jsem zralá na převýchovu. Je až neuvěřitelné, jak hluboko v nás jsou ukryty staré převzaté vzorce chování.

Změna bude náročná, ale jestli se to povede, budu nejšťastnější babička na světě. Díky za tu možnost.

Milá Nevýchovo, dobrý den.
Ráda bych se s Vámi podělila o zkušenost z naší rodiny…

Když mluví moje mamka o době mého dětství, vždycky slyším, že jsem byla zmetek. Po dlouhém uspávání jsem se probudila hned, jak mamka odešla z pokoje. Hodně jsem brečela a dožadovala se kontaktu. Prostě zmetek.

Před pár lety jsem se zeptala, jestli to třeba nebylo tím, že jsem mamku nekonečně milovala a chtěla se mazlit z lásky, potřeby jistoty a bezpečí.
Ne, byla jsem zmetek a tečka.

V současné době mám dva syny, po narození prvního mamka moji kontaktní výchovu vnímala jako rozmazlování. Ale když viděla, jak kluci rostou, něco se v ní pohnulo a jednou mi řekla, že je jí líto, že o tomhle stylu výchovy nevěděla dřív, že by mě tak taky chtěla vychovávat, že jsou kluci skvělí a je to moje zásluha.

Že jsem skvělá máma. Tak velkej kompliment jsem od ní ještě nikdy neslyšela.

A včera večer mi volala, ať se hned podívám na mail, že mi poslala odkaz na Váš webinář. Prý Vaše videa sleduje už nějaký čas s velkým nadšením. Řeší vhodný přístup ke svým vnoučatům a moc jí na tom záleží.

Jsem na svoji mamku moc pyšná a moji kluci mají tu nejlepší babičku na světě. Nikdy nemám strach, že v době hlídání se dějí věci jako výhrůžky, tresty nebo rady, že dítě určitě spadne a ublíží si.

Babičce věřím na 100% a dělá všechno v souladu s Nevýchovou. Občas mi i volá, že jí napadlo něco ohledně zlepšení mého přístupu. Věc probereme a já jsem za každou její radu moc vděčná, protože je podána s láskou a respektem.

Chci Vám moc poděkovat, protože díky Vám se nám v rodině daří o hodně líp. Děláte skvělou práci, která má smysl.

Moc děkuji,

Já jakožto důchodce jsem rád, že jsem zkusil Nevýchovu. Trvá to sice déle, ale když jdeme do školky ze smíchem a ne z pláčem je krásné. Děkují za všechno co děláte i když to někdy není lehké.

Jsem strašně šťastná, že jsem na tento kurz narazila i když už v babičkovském věku a pozici. Kdyby bylo bývalo něco podobného před pětatřiceti lety, neváhala bych ani vteřinu. Právě proto jsem teď velmi vděčná za každou myšlenku, za každé téma, protože jsou tu už vnoučata a ty se dají ještě zachránit.

Jednání podle Nevýchovy je mi velmi blízké a intuitivně jsem k němu inklinovala celý život, ale manžel je v přístupu k dětem i vnukům „policajt“ a naši rodiče bývali stejní, což je v důsledku velká škoda. Co je krásné, že ty principy, které jsem neuměla použít s dětma se dají používat i na dospělé a je to hrozně osvobozující. Moc Vám všem děkuju.

Je mi velmi líto, když třeba v obchodě vidím a slyším, jak na ty malé broučky některé maminy a babičky „štěkají“ a peskují, sekýrují. Jinak to neznají a diví se, že děti neslyší, neposlouchají, nespolupracují…

Strašně bych všem přála, aby se tato metoda přístupu k dětem (a lidem obecně) nalívala do matek už v porodnici, ve škole, tak, jako se učí psát a číst, tak by se mělo učit chovat se s respektem k ostatním. Moc vám všem přeju sílu a nové nápady, jak rozšiřovat povědomí o vaší metodě.

Nejen osobně, ale i jako bývalému pracovníku ve školství (vychovatelce v dětském domově –8let, učitelce ve zvláštní škole –11let a posledních 20let před důchodem odbornému pracovníku v PPP: eto- psycho-logopedovi a psychoterapeutovi) se mi velmi líbí a je mi hodně blízký váš přístup k výchově. 

S radostí o vás informuji a odkazuji na vaše web.stránky všechny babičky, které se na mne obracejí o pomoc či radu s vnoučaty i t.č. mladé rodiče (kteří jako žáčci či studenti chodili ke mně do poradny na reedukace SPUCH nebo terapie (DOV, grafomotoriku, logopedii, jógu, muzikoterapii, arteterapii, dotykovou terapii,harmo­nizační ošetření, …) a jejich známé vrstevníky žádající o radu jak „vychovávat“ své děti.

Přeji vám všem hodně síly, trpělivosti a laskavosti!

Ve vašem projektu jde o rodičovské sblížení se podpoře přirozené chuti dětí poznávat a učit se něčemu novému a naučit se zdolávat i případné neúspěchy na cestě životem, aby cítily podporu a zázemí u svých nejbližších a aby se jejich další život ubíral k cíli cestou být dobrý a spokojený člověk.
Ať vaše práce přinese úspěch a dobré pocity nejen rodičům, jejich dětem, ale především vám samotným.

Sledovala jsem Váš rodičovský seriál ne jako maminka, ale jako babička dvou malých vnoučků. Když se malý začal občas rozčilovat, začala jsem hledat na internetu informace a narazila na Váš rodičovský seriál.

Velmi mě zaujal a vždy jsem netrpělivě čekala, co bude dál. Poznala jsem, jak jsem fungovala jako rodič a uvědomila si, že se tak nechci chovat ke svým vnukům.

Odkaz na vaše stránky jsem přeposlala i dceři a věřím, že jsem ji motivovala a že si najde čas, aby se se seriálem taky seznámila.

Nabídla jsem jí, protože je na mateřské dovolené, že kdyby chtěla, na kurz jí přispějeme. Moc bych si přála, abychom si pak mohly společně sdělovat své zkušenosti a zážitky.

Škoda, že nic takového nebylo před 30 lety, kdy moje děti byly malé. Určitě budu sledovat vaše články i nadále.

Držím Vám palce, děláte opravdu záslužnou práci.

Milá Katka, škoda, že ste neprednášala svoju „Nevýchovu“ pred 25 rokmi :o
Mám dve deti v rozpätí 1,5 roka, jedna babička bola 400 km, druhá 30 km vzdialená, manžel buď zatvorený vo svojej pracovni alebo cez víkend v zahraničí… A ja som som „hrdo“ všetko zvládala – denne prať a žehliť plienky, variť (manžel pracoval doma, tak to nešlo ošudiť), upratovať… padala som únavou a nestíhala…

Jediná moja záchana boli víkendy u našich, keď som mohla trebárs do obchodu na nákup alebo si ľahnúť do vytúženej vane… :) Dnes by som to robila inak – život naučí, ale už je neskoro.

Preto je skvelé, že ukazujete dnešným mamičkám ako žiť lepšie, ako zvládať náročné životné situácie – on line, keď to má ešte zmysel. Želám si, aby moja dcéra „okukala“ Vaše triky a kúzla a užívala si to inak nádherné obdobie v šťastí, bez stresov a nadmernnej únavy.

Dobrý den do Nevýchovy. Moc děkuji za úúúúžasný workshop. Prvoplánově mne napadá, že přišel pozdě, protože už nejsem maminka malých dětí a je mi moc líto, že jsem nebyla dost moudrá při výchově svých dětí.

Kupovala jsem si dostupné časopisy, ale nikde jsem se nesetkala s takovýmto pohledem na výchovu, takže jsem se spíše řídila rodinnými zvyklostmi. Přísnost, zásadovost, poslušnost, nepovažuji tyto hodnoty za špatné, ale i když to vše bylo a je podložené obrovskou láskou, je určitě správná komunikace s dítětem nesmírně důležitou cestou ke vzájemnému pochopení a k vývoji zdravého sebevědomí.

Teď si tady pláču (a to doslova) nad chybami, které jsem z bezradnosti při výchově dělala, ale „pozdě bycha honiti“. Nevýchova by se měla učit už v prenatálních poradnách.

Na druhou stranu … jako babička dvou holčiček si uvědomuji jaký obrovský význam mají i pro mne, protože jsem s vnučkami často a mohu se pokusit jít jinou cestou, než jsem šla jako rodič.

Váš workshop je obrovskou pomocí všem rodičům, kteří chtějí a umějí naslouchat. Děkuji moc za Vaši práci.

Milá Katka, blahoželám Vám k tomuto projektu. Sledujem Vás s prestávkami už pár rokov. Moje deti /2/ sú vo veku 44 – 50 rokov, moje vnúčatá /5/12 – 32 rokov, moje pravnúčatá /zatiaľ 3/ 0,5 – 5 rokov…

Život mi doprial byť pri vývoji 10 jedincov 5 dievčat a 5 chlapcov…ďakujem Prozreteľnosti za štedrosť a tiež za dary, ktoré môžeme zdieľať s inými ľuďmi … Takým je i Váš projekt. Ja sa podieľam na rôznych vzdelávacích projektoch, od detí až po dospelých. Viem, že je to náročné, no zároveň krásne.

Želám Vám a Vášmu týmu z Nevýchovy veľa úspešných dní, mesiacov, rokov… Život v láske a s láskou je tým, čím sa za ten dar my sami odmeňujeme.

Dobrý den teď jsem doposlouchla audio řeknu vám že jste mě dojali opravdu k slzam.  Tak uuužasně krasně a procitěně namluvené a hlavně pravdivé to je tak jak to žadna z nas ani možna neumi napsat.

Jste jako Nevýchova prostě užasní a mělo by to poslouchat povinně všichni co maji děti.Stači se podivat na vyměnu manželek co se tyče děti a vidite to jasně kam to ti rodiče vedou.Já už jsem babička a vaše Nevýchova mi pomáhá s vnučkou.

Škoda že takové rady a možnosti nebyly před 25 lety. Děkuji