Jídlo

Výsledek našeho boje s jídlem? Nestíhám vařit! :D

Před necelým měsícem jsem sem dávala zoufalý příběh našeho boje s jídlem. Já byla úplně mrtvá, utahaná až na omdlení, dcerka (10 měsíců) nonstop protivná… na váze ubyla kvůli nemoci a nepřibírala, ale jíst nechtěla nic kromě mléka a mě kojení děsivě vyčerpávalo. Říkala jsem jí, jak to mám, že potřebuju, aby aspoň pila kašičky, abychom méně kojily, ale nepomáhalo. Zoufalá jsem poprosila o pomoc a rady Vás – a poslechla jsem.

Zavedené změny – srovnala jsem si v hlavě nastavení a rozhodla se nechat to víc na ní. Naběhly jsme do obchodu a řekla jsem jí, že od teď to uděláme jinak, podle ní, a začnem tím, že si vybere novou jídelní židličku pro BLW – aby mohla koumat a baštit si sama. Plno nových receptů, a to takových, že jíme obě to stejné (nebo podobné) a krmíme jedna druhou – fakt srandy kopec :). Povídáme si u jídla a komentujeme, co nám které chutná, nebo kouknem na film. Lžičky, které nenáviděla – vybrala si sama a dneska se učí s lžičkou jíst sama.

A výsledek? :D Nestíhám vařit! Rozjedla se na nádherných 6 porcí denně plus kojení neomezeně. Já jsem vitální, plná života a je nám moc fajn. A co je nejlepší? Za sotva měsíc přibrala skoro kilo a půl!!! I doktorka, která hrozila pilulkama!!, zírala :). Takže speciální díky letí k maminkám z kurzu a samozřejmě týmu Nevýchovy za neskonalou podporu.

Šárka P.

32 33

Mám „nepapavé miminko“, a tak už víc než 2 měsíce řešíme příkrmy

Do kurzu jsem vstoupila asi před 9 měsíci, pár týdnů před tím, než se mi narodil můj syn Jindřich. Cítila jsem se trochu nejistá, jak se s novou rolí poperu. Jestli zvládnu být tou skvělou mámou, kterou jsem chtěla být, a vyhnout se chybám, které třeba moji rodiče nevědomky udělali při mé výchově.

Vzdělávání se díky své profesi věnuji již několik let, a tak jsem nebyla žádný „amatér“ v různých pedagogických přístupech, ale pravdou je, že i přesto byly situace, kdy jsem sama nevěděla, jak se k určitým situacím postavit.

Jindra (8,5m) je „nepapavé miminko“, a tak už víc než 2 měsíce řeším příkrmy. Je to pro mě pořádný tréning v sebeovládání a v testování nevýchovných principů. Občas už tu frustraci z marné práce nedávám a cítím obrovské pokušení protlačit si svoji a prostě mu držet ručičky a do pusinky jídlo „nacpat“ silou (jak by to udělala babička – moje máma).

Čím víc to tak cítím, tím míň to všechno funguje. Vždy, když si to uvědomím, snažím se uvolnit, být opravdu s ním, nechám Jindru si s jídlem pohrát, začnu si ním o tom povídat a prokládat to hrami a říkankami, aby nás to oba víc bavilo, a pak to jde mnohem lépe. Anebo prostě s papáním skončíme a zkusíme to jindy, aniž bych z toho byla vyčerpaná a naštvaná. On na to reaguje zatím v rámci možností skvěle :) 

Díky Nevýchově jsem se naučila uvědomovat si své vlastní potřeby, pojmenovávat je a předcházet tak zbytečným konfliktům. Aby si okolí začalo všímat změn, na to je asi ještě moc brzy :) Nevýchova je pro mě jako zkušenější kamarádka, za kterou se chodím radit. Na rozdíl od „běžných“ kamarádek tahle je máma profík, a tak se nemusím bát, že mi poradí nesmysly :)

Martina Měkutová

8 9

Jak jsme doma vyřešili sladkosti

Já jsem málem padla do pasti bio-eko-domací. Jako jasně, proč ne, ale za domácí pohodu mi to nestojí. Takže sbohem, dokonalá mámo, :) a od tý doby si i muž víc pochutnává. Eliáš sladký k životu nepotřebuje, pro Anežku je to jako cítit boží přítomnost. Bez čokolády není její den úplný. A co, třeba bude cukrářka :), hodnoty má v pořádku, míry váhy taky, zuby zdravý.

Tím, že neděláme „kampaň“ fuj fuj sladkosti, hodná holčička papá zeleninku, tak Anez jí víceméně všechno, ideálně teda maso, a sladkost nezarmoutí. Tak to respekuju, stejně jako to necpu Eliášovi. Já si třeba dost sladím. A jasně, třeba je to hrozný jed, a až sem přestanu psát, tak jsem možná umřela na cukr… Ale hodnoty mám prý úžasné a štíhlá taky jsem.

Moji prarodiče si s tím nikdy moc hlavu nelámali, jedli tak nějak všechno, ale ne moc, a k tomu pohyb. Děláme to stejně. :) Ale bio-eko fandím, třeba jednou… Nebo raw, občas si dám, chutná, dává mi to smysl, ale byla jsem ve stresu, to odnesly děti… Nestojí mi to zatím za to :)

Anna Burdová

8 9