O kurzu

Nevýchova nám změnila od začátku přístup k dětem

4 5

Jsem teď daleko víc nad věcí, shovívavější, chápavější a hlavně spokojenější

Ahoj, jsem v kurzu teprve týden, ale už teď vidím veliké změny. Především sama v sobě. Viděla jsem pár videí, jak předtím mimo kurz, tak teď z prvního týdne a z ničeho nic mi došlo takovéto AHA, my rodiče jsme nejspíš vlivem autoritativní výchovy maminek, babiček atd. jen zapomněli, že děti jsou přece taky lidi, jen o hodně menší a s velikou upřímností orientované na přítomnost.

Tenhle kurz mi vlastně silně připomněl, že dřív jsem byla taky maličká a nikdy v životě by mi nenapadlo dělat rodičům třeba naschvály apod, prostě jsem jen pořád a pořád chtěla cítit, jak mě mají rádi. Najednou nedokážu pochopit, jak jsem předtím mohla vůbec čekat, když to přeženu, že děti jsou tady od toho, že budou bez meškání a s úsměvem a poděkováním plnit naše rozkazy a rozmary, bez vysvětlení, ve vteřině, v kterou se nám zrovna zachce…

Jak je vůbec možný, že najednou naše děti často nevidíme jako naše milovaný děti, ale jako těžký břemeno na zádech? Moc díky za kurz, ve kterém pro mě hodně jde o to, zopakovat si v životě lekci kompromisu a tolerance, která v dnešní společnosti tolik chybí, především mezi dospělýma…

Jsem podle kurzu rodič policajt šmrncnutý učitelem, ale naštěstí moje maminka nebyla ani přehnaně autoritativní ani extrémní opak, prostě pro mě vlastně byla parťák. Možná právě proto mi to přecvaknutí v hlavě trvalo jen krátce. Pozitivní změny vidím už od prvního dne, co jsem k dětem začla přistupovat s jiným nastavením.

Malý, 6 let, na to nejspíš čekal, s ním jsem se snažila vlastně o takovouhle výchovu už od miminka intuitivně. Pak se narodila dcerka, 3 roky a najednou jsem na to v návalu povinností, a všechno rychle rychle zvládnout, nějak zapomněla. Začala jsem používat takové ty kličky, jako maminka bude smutná, dělat, že jsem neslyšela, protože jsem to řekla atd atd. Děti už chvílema nezvladatelný a já na prášky.

Takže přestože zatím dohody nefungují vždy, počítám s tím, že malý si rychle a rád zvykne na naši obnovenou rovnocennou komunikaci. S dcerkou budou domluvy trošku složitější, narodila se vlastně do policajtskýho prostředí, takže to bere za normu, ale věřím, že i ona nakonec bude spokojenější.

A tatínek, policajtskej cholerik, teď chodí, kouká, diví se a taky zkouší :)

I když se ne vždy domluvíme, tak už teď o to mají obě strany o hoooodně víc zájem. A já jsem teď daleko víc nad věcí, shovívavější, chápavější a hlavně spokojenější :) A o to přeci jde. DĚKUJU

Martina Kadlecová

0 1

Som opät a znovu vďačná za vstup do Nevýchovy

Už pár dní premýšľam nad tým, že napíšem ako som opät a znovu vďačná za vstup do NV. Ale nemam cas, pretoze vdaka tomu, ze sa snazim zit v rodine aj sama so sebou Nevychovu, tak mam cas dokonca aj na veci, ktore ma bavia. :D

Som s vami uz 2 roky a citim taku radost zo zivota ako som predtym necitila.

Uzivam si cas s detmi aj vtedy ked ma stvu. Fakt. Ked sa nedari, tak viem, ze sa mam postarat najprv o seba, ze spokojna mama je zaklad, ze je uplne OK ked sa idem ospravedlnit dietatu, ze tym moja autorita neklesa a mnoho mnoho dalsieho by som mohla menovat, co som sa v NV naucila. Som Nevychove vdacna za zachranu rodiny aj manzelstva.

Petra, mama 4 deti (15, 13, 5, 3)

0 1

Nevýchova je pro praxi. Nebifluju teorii, umím to s dětmi žít

Já osobně jsem si upřímně po prvním oťukání před kurzem říkala, že asi Ameriku neobjevím, absolvovala jsem R+R (kdo nezná je to respektovat a být respektován)…snaha o respektující přístup k dítěti, pořád jsem nevěděla proč mi to nefunguje a proč mi to nesedí…strašně špatně jsem byla z toho, co bylo odpřednášené, schopná převádět věci do praxe..byly tam mraky modelových situací, které trochu hraničily s manipulací…pou­žívali se stejné věty: víš, to se mi nelíbí, ale končilo to bylo by potřeba udělat to tak a tak…prostor pro dítě nula…

Díky KAtce jsem si doplnila poslední dílek do mozaiky…ten prostor, které dostane dítě a ten samý prostor, který chci mít i já a neobětovat se pro všechny…takže jsem Ameriku nakonec objevila a za to děkuji i za své děti…R+R je jako naučit se nevýchovu nazpaměť…nabi­flovat, když to tak necítím — Nevýchova Katky je o tom naučit se to cítít a žít

Iva

36 37

Dříve bych nevěřila, že online kurz mi může tolik dát

Dříve bych nevěřila, že online kurz mi může tolik dát a obohatit mě, že se z něj můžu tolik naučit a dokáže mě tolik posunout. Naopak jsem zjistila, že se vyrovná kurzům naživo a v něčem je i předčí.

Je super, že se k lekcím a videům můžu vracet, kdykoli potřebuju, a zastavit je, kdykoli cítím, že se nad tím potřebuju zamyslet, nerozumím něčemu, nebo mi naopak myšlenky utečou do konkrétních situací, kde hledám to, co právě Katka řekla. A říkám si „aha, to je ono“.

Můžu si videa opravdu plně užít, protože si je pustím ve chvíli, kdy mám na ně opravdu klid a nic mě neruší.

Jana Světlíková

35 36

Žádné hádky, výlevy vzteku, ale pohoda, klid a spokojenost

U nás se dějí ta kouzla! Fíha, já se nestačím divit… Už jsem mohla doslova „ochutnat“ chuť těchto slovních spojení, která jsem předtím jen z veliké dálky pozorovala a chtěla okusit taky:

  • na všem se domluvíme
  • užíváme si čas spolu
  • mám skvělé děti i manžela
  • předala jsem zodpovědnost a mám víc kapacity na to, co chci
  • začínám vidět a trochu i vědět, co chci, říkám to a učím se to se všema doma
  • syn, velký milovník počítače, čeká přesně na minutu, až bude čas, kdy jsme se domluvili, že může hrát svou oblíbenou hru
  • manžel prohlásil, že ten „můj“ přístup tedy chvíli zkusí
  • žádné hádky, výlevy vzteku, ale pohoda, klid, spokojenost

 

Připadám si jako malé dítko, když udělá své první krůčky. Prostě se mu povede chodit. Cítím se chvílemi až blaženě. Nevím, jestli se tak opravdu ten malý človíček cítí, ale myslím, že trochu ano. Také se v tom učím chodit, sebevědomě vykračovat z 2D do 3D. Ten malý člobrda jen nemá strach jako já, že to rázem zase pojede jako po skluzavce dolů… Dneska je ale ten strach táááákhle malilinkatej vedle toho potěšení, co uvnitř vnímám.

Marcela

6 7

Nevýchova znovu spojuje to, co kdysi patřilo k sobě

Nevýchova mění boj za mír, nenávist za lásku a vzdor za porozumění, bolest za radost, křik za smích, stres za klid. Nevýchova znovu spojuje to, co kdysi patřilo k sobě. Díky

Martina K.

6 7

Nevýchova patří k výbavičce pro miminko

Nevýchovu bych zařadila k doporučované výbavičce pro miminko. Takže kočárek, vaničku, plenky, kurz Nevýchovy… :)

Ilona Heichelová

35 36

Mala som pocit, ze nezvladam deti. Teraz u nich pozorujem uvolnenie a aj ja som vyrovnanejsia

Pred Nevychovou som sa citila ako matka, ktora vobec nevie co robi. Kym som mala jedno dieta, v podstate sme nemali velke problemy. Ale s prichodom dalsieho syna po relativne kratkom case sa to zacalo kopit. Mala som pocit, ze nezvladam deti, nevedela som si dat rady v mnohych veciach.
Mala som v tom case 2,5 rocneho a 10 mesacneho syna. Kazdy uplne ine potreby, v inom case. Po porode druheho syna som sa paradoxne zacala viac venovat tomu starsiemu, aby nemal pocit odstrcenia, ale efekt to nemalo nic moc.

S Nevychovou som si vstupila do svedomia, zistila som, ze je to cele o mojom nastaveni. Ukludnila som sa, zacala som viac komunikovat, menej rozkazovat. Uvedomila som si ako som vyrastala ja, a aj ked mam skvelych rodicov, panovala u nas skor policajtska a ucitelska vychova, a ja ako dieta som bola z toho skor zakriknuta a bala som sa rodicom povedat ked som mala nejaky problem.
Toto zistenie ma vedie k tomu, spravat sa k mojim detom inak, aby sa mi nebali povedat cokolvek, aby nerobili co nechcu, aby sa nebali ukazat strach z niecoho. A zatial sa mi to celkom dari, aj ked este casto zachadzam do policajtovania, hlavne ked som v strese.

Zacala som sa divat na deti ako na uzasne bytosti, a nie ako na male deti co nicomu nerozumeju. Medzi uspechy urcite radim sposob komunikacie starsieho syna, teraz 3r.4m. Pouziva slova ako „Potreboval by som“, v hrackarstve sa mi uz nehadze o zem, ale miesto toho aby vyberal darcek pre seba k meninam, vybera co kupime mladsiemu synovi a potom mu to s nadsenim doma ukazuje :)
Ked som mu povedala, ze nech este popozerame nejake hracky (v nadeji ze zistim co by chcel pod stromcek) tak mi v klude povedal: „Maminka, nemusime pozerat, uz sme vybrali, mozme ist domov.“ Pred rokom sa mi tam hadzal o zem ako chcel vsetko, a teraz toto.

Dalsi uspech je, ze odkukava ako utesujem mladsieho syna ked place, alebo aj jeho, a sam k nemu pride, obijme ho a povie „Hugik neplac, som tu s tebou“. Dokonca zrovna dnes rano, mladsi plakal pre vsetko a ja uz som na to nemala nervy lebo sme zase nestihali do skolky, a starsi ho objal a utesil, az mladsi prestal plakat a ukludnil sa. Nastavil mi take zrkadlo, ze stacilo sa na chvilu zastavit a byt tam s nimi a hned bol klud.

Dalsia vec je dnes spominany poriadok. Trojrocny syn sa sam ponukne ze utrie prach ked poviem ze idem upratovat. Po mladsom uprace hracky, pomaha mi skladat pradlo, pomaha mi s varenim a sam si povie co urobi on a co ja. My uz ani nejak nepouzivame slovo dohoda, plynie to tak nejak samo.

Ked pozera rozpravky, a potrebujem aby sa uz isiel kupat, tak to len poviem, a sam mi povie ze kolko este bude pozerat a potom pojde. A fakt to vypne a ide. Takto to robi vo viacerych situaciach sam od seba, napriklad este zaparkujem auto a pojdem sa obliekat a podobne. Zo zaciatku som sa ho pytala co potrebuje aby sa uz isiel obliekat, teraz uz to hovori sam od seba.

To je asi ta hlavna zmena, zaujimam sa o to co potrebuju deti, nie len o to co potrebujem ja aby sa spravilo. Zivo mam pred ocami situaciu ako manzel rval syna do oblecenia aby ho zaviedol do skolky, a on sa chudak vzpieral a plakal. To bolo posledny krat co sa to tak udialo.
Zazrela som ako pokukuje po mladsom synovi ktory sa hral s autom. Vtedy este velmi dobre nerozpraval, tak som sa ho spytala, ci by s achcel chvilku zahrat a potom sa poobliekame. A on ano, ze minutku. Tak sa hral asi 20 sekund, sam za mnou prisiel ze uz sa ide obliekat.

To uz cumel aj moj manzel, ktory mi sice dava za pravdu co sa vychovy tyka, ale nevie alebo nechce sa zmenit, aj ked v niecom uz aj on pouziva nevychovne principy a ani o tom nevie :) Je toho este vela co by som chcela zmenit hlavne na sebe (a aj na manzelovi), ale na detoch nemam co menit. Tie dva problemy spominane na zaciatku vyplyvaju z manzelovho spravania, takze je to len jeho zrkadlo, a musi to chciet zmenit on.

Deti su teraz stastne (dufam). Pozorujem u nich take uvolnenie doma, vzdy ked prideme od babky, kde sa musi posluchat. Zrazu skacu po gauci, nahanaju sa, akoby vedeli ze doma sa mozu prejavit naplno, uvolnene. Kedysi by som sa na to divala ze preboha ja ich nezvladam, u babky posluchaju a doma mi skacu po hlave. Ale teraz to vnimam uplne inak. Neboja sa prejavit svoje pocity, temperament a som za to rada (a niekedy skacem po gauci s nimi :D)

Ja som vyrovnanejsia. Stava sa mi taka vec, ze ked obcas upadnem do poucania, akoby som vedla seba videla moje druhe JA ako na mna pozera a vravi, co to tu trepes, pocuvas sa??? Vtedy sa az zasmejem sama nad sebou, ze chrlim frazy ako moji rodicia kedysi a deti ma ani nevnimaju, zastavim sa a ak to co mi tak vadi nie je smrtelne dolezite (co nie je skoro nikdy) tak zostanem radsej ticho.

Nezaoberam sa kopou zbytocnosti, neriesim hluposti a mam tak viac casu na dolezite veci. A na radu z piateho tyzdna kurzu som si po troch rokoch dopriala cas pre seba, bez deti, mimo domu. Kazdy tyzden idem na kurz sitia, na dve hodinky, tesim sa na to cely tyzden, lebo len tam rozmyslam o tom co sijeme, a nie o tom co budem varit, co budem s detmi robit a podobne. Matka vo mne vypne a uziva si svoj cas :) Takze dakujem ze ste mi vstupili do zivota!

Barbora

7 8

Čištění zoubků je teď pro Aničku hra a zodpovědnost zároveň

Dneska jsem si pustila poslední video a konečně našla čas a odvahu zapojit se do diskuzí :-) Děkuji celé Nevýchově za to, co děláte a děkuji i vám všem, kteří sem přispíváte – jste prostě skvělí.

Dívám se teď zpětně na své úkoly a za těch 5 týdnů vidím úžasné pokroky. Situace, které byly na začátku „problém“ už vůbec neřešíme, naučili jsme se je hravě zvládnout, třeba čištění zoubků je teď pro Aničku hra a zodpovědnost zároveň.

VELKÉ DÍKY a motivace pro ostatní, DĚLEJTE TO, FUNGUJE TO :-)

A ještě jedna osobní poznámka: Hodně jsem prožívala všechna zážitková audia, která mě vracela zpět do mého vlastního dětství. Pomohlo mi to uvědomit si, z čeho pramení mé reakce a jak to můžu změnit.

Od té chvíle si jako máma připadám mnohem lépe a cítím se i lépe a uvolněněji ve vztahu k partnerovi. Nevýchova není jen o nás a našich dětech, je to o stylu komunikace a ten můžeme uplatnit kdekoli, takže znovu DĚKUJI.

Petra Všetečková

46 47

Říkala jsem si, že to bude ten liberální styl bez hranic… Ale pak jsem změnila názor a máme úspěchy

Máme za sebou první týden a já jsem stále v úžasu a nevěřícně koukám, co za štěstí mě potkalo dostat se k tomuto kurzu a tím vlastně naplnit mé představy o tom, jak jsem to chtěla, ale nevěděla jak na to. Mám sice teprve ročního chlapečka a druhé děťátko na cestě. A ačkoli jsem si myslela, že pro tak malé dítko mi kurz asi moc neposlouží, že mi bude užitečný později, tak opak je pravdou.

Chtěla bych Vám moc poděkovat a podpořit i Vás, Katko, abyste dále pokračovala ve Vaší úžasné práci. A nakonec bych se s Vámi chtěla podělit o to, jak jsem se ke kurzu dostala a jaký byl náš první pokrok a změna díky Nevýchově:

Mé jméno je Alena a mám ročního chlapečka Gaela. Před pár měsíci jsme se začali poprvé dostávat do situací, kde bylo třeba dát Gaelkovi vědět, že to tak „nemůže“ být… Jednou z těchto situací bylo typické chytání do elektrických zásuvek…

Já jsem typický rodič policajt (jelikož jsem vyrůstala v učitelské rodině a tento způsob výchovy mi dost ublížil, tak jsem věděla, že chci věci dělat jinak…jenže neznala jsem jiné „jinak“, než být autoritativní rodič, také snažit se více komunikovat s dětmi a vyrovnávat autoritativní momenty velkou láskou k dětem, aby věděly, že je máma miluje, i když někdy křičí nebo je na ně tvrdá…nějak mi nedocházelo, že toto spojení by nemohlo být asi moc úspěšné)…

…takže se vrátíme zpět k těm zásuvkám, má reakce vždy byla impulsivní: „Ne, ne, ne.“, „Ty, ty, ty.“ A poté jsem začala křičet a on stále pokračoval. Pak jsem udělala 2 kroky k němu a plácla ho po ruce a on stále nic a pokračovalnebo se na mě smál a také dělal „Ty, ty, ty“…na to já ho chytla za ruku, odvlekla ho od zásuvky a posadila doprostřed obýváku a v tom on začal plakat nebo se vztekat.

Já jsem se cítila špatně, jako špatná máma. Stále jsem přemýšlela, jak na to, jak být jiná a neublížit mu mojí výchovou, jak bysme mohli být šťastní a komunikovat spolu i beze slov a předejít těmto situacím… Jednoho dne jsem na některé z maminkovských skupin četla něco o nějaké „Nevýchově“. 

V diskuzi byl i odkaz na nějaké video…a podle názvu jsem si již říkala, to bude ten liberální styl bez hranic, kdy děti si dělají co chtějí a nic nerespektují a tohle mně se vůbec nelíbí…tak jsem to nechala být… Ale na druhý den mi to stále vrtalo hlavou, že „třeba nějakou dobrou inspiraci bych z toho mohla vytáhnout“.

A tak jsem si na Youtube zadala „Nevýchova“ a spustila první video. Asi po pár sekundách můj první dojem byl (omlouvám se vám Katko) „Teda jak nesympatická paní, co z ní cítím vzor učitelky, kterou si pamatuji z dětství z první třídy… ta co se vždy mile usmívala, ale pak jen upozorňovala, opakovala a umravňovala“ (nebojte, názor jsem po prvním zamyšlení a po tom, co jsem vás více pozorovala a poznala, radikálně změnila.)

…a najednou, posloucháním videa, podstaty a sledováním stylu, kterým věci podáváte, mi proběhlo hlavou: „Tahle žena je prostě úžasná!“ Nemohla jsem přestat se na videa dívat a ztotožnovat se s tím, co přednášíte a došlo mi, že jste mi ukázala cestu k tomu, co jsem chtěla, ale nevěděla jak na to.

Prošla jsem si podrobně webové stránky, zapsala se do Rychlokurzu a viděla jsem snad všechny videa na Youtube. A nakonec jsem začala přemýšlet nad kurzem, jelikož již mi cena připadala i adekvátní k tomu, co mi může kurz dát… můj názor už nebyl, že „další co se snaží udělat reklamu a vytáhnout z lidí peníze“.

Takže jsem se o mé nadšení a z toho, že bych ráda zkusila kurz podělila s kamarádkami…ovšem tam jsem dostala opravdové rány, kdy mi daly pocítit, že jsem špatná matka, že nevím, jak vychovávat své dítě, atd., větami jako:

„Ani mi o tom nepovídej, já vím jak vychovávat!, Já si vychovávám děti dle mého svědomí a vědomí!, Oni už fakt neví jak lidi oblbnout a získat peníze!, Stará dobrá výchova je nejlepší, ale ty naletíš na každou blbost!, Jsem přece matka a na to manuál nepotrebuju, jestli ty jo…“

Cítila jsem se hrozně, ale zároveň jsem stále cítila to nadšení z toho všeho, co jsem viděla a slyšela ve videích. A z toho, že může být cesta, jak na to, čeho já bych chtěla dosáhnout. Jelikož ta, po které jdu teď, mě prostě trápí a mé dítě také! A takhle to nechci!

Dokonce jsem se už cítila i tak vyčerpaná z toho dělat milion věcí zaráz a vlastně nic pořádně. A hlavně jsem věděla, že na prvním místě je pro mě štěstí mého dítěte a že brzy chceme pro něj sourozence. A já sourozence neměla a přiznala jsem si sama sobě, že tady budu potřebovat pomoct, abych neudělala nějakou botu, abych byla spravedlivá a milující máma. A tak mi to nedalo a na kurz jsem se přihlásila.

No a máme za sebou první týden…již neznáme problém se zásuvkami, já se citím pocitově vyrovnaná (to i když jsem teď znovu těhotná :-) ), šťastná a cítím, že mé dítě je šťastnější a víc si rozumíme i beze slov…

Světe, div se, tohle všechno za týden a jen s komunikací, láskou a schopností domluvit se se slovy i beze slov. No a hlavně za pomoci Katky a Nevýchovy.

Tímto bych vám, Katko a Nevýchovo, chtěla ještě jednou moc poděkovat. 

PS: Nikdy by člověk neměl dávat na první názory, jelikož se za prvním názorem může skrývat něco (nebo někdo) úžasného!

Alena, 29 let, syn 13 měsíců

79 80

Holky mi pomohly přesvědčit tátu, že Nevýchova je cesta do společné budoucnosti

Konečně jsem se dostala k tomu, vám napsat. Ani nevím, kde začít… Je toho tolik…

Koupila jsem kurz NEVÝCHOVY manželovi k vánocům. (byl samozřejmě i pro mně😜)Ale poslední dobou jsem viděla jak si s našema holkama manžel neví rady. Pořád na ně jen řval, vyhrožoval a věty typu „protože jsem tvůj táta a ty mě budeš poslouchat“ nebo „okamžitě se zvedni a švihej uklízet“.. byly u nás na denním pořádku. Prostě " policajt" jak vyšitej. Byla jsem z toho nešťastná. Vím, že manžel takový není, ale bohužel jeho taktika (kterou poslední dobou aplikoval) fungovala a tak se toho chytl a nechtěl pustit.

Přemýšlela jsem,jak ho přesvědčit, že takhle budou holky fungovat jen určitou dobu, ale do budoucna to nepřinese nic dobrého!A pak se mi objevil váš vánoční návrh na dárek 👍👏😀!

Váhala jsem který vybrat, máme totiž 3 holčičky. 3,10 a 13 let. Nakonec, na rady Katky, jsem vybrala kurz NEVÝCHOVY 0–3.Je skvělý !!!

Našla jsem spousta AHA momentu, jeden z překvapivých, – jak porovnat lásku mezi všemi sourozenci, když jedna z nich přijde s tím koho mám radši😊👍
Zážitkové videa jsou jedinečná! Velmi mi pomáhají pochopit jak se dítě cítí v dané situaci…

Abych se vrátila k manželovi… mmm… Nejdřív ve Štědrý večer, když si dárek rozbalil se smál, byl rád…(už jsme spolu asi kolem jara – léta koukali na Nevýchovu(5 videí) a oběma se nám to libilo.) ale pak zase ty jeho policajtský návyky😟 a názory… několikrát jsem se snažila s ním o tom mluvit, ale marně. Někdy v půlce ledna mi řekl, že se na videa koukat nebude, ať si Nevýchovu jedu já sama a až uvidí, že to funguje, pak bude Nevýchovou řešit situace i on.😟Že na ně nic jinyho neplatí, než na ně řvát …

A já s mojí „učitelskou výchovou“ dom­louvat, domlouvat, domlouvat, opakovat do nekonečna jsem toho v komunikaci taky moc nesvedla… Takže jasně, že když nastoupil táta s policajtskou komunikaci, tak ze strachu poslouchaly…

Bylo to takový zklamání😟! Tolik jsem se těšila na naše společné koukání na Kačky videa a vzájemnou podporu v situacích kdy si buďto já nebo manžel nevíme rady… A najednou nic… Jsem na to sama a navíc ta obrovská propast která se najednou objevila mezi mnou a manželem, kterého celým svým srdcem miluji…

A PAK MĚ TO DOŠLO ! Vždyť já na to nejsem sama!!!! Mám úžasný 3 holčičky, který mě v tom můžou pomoct !!! A tak jsme začaly poslouchat videa spolu! Moc se jim to líbilo a hlavně, když jsou situace, které moc nezvládám, řeknou mamko tohle teda není Nevýchova… !

Bohužel se, ale stalo to, že manžel byl úplně sám…a nás dva to strašně oddálilo… Byla to ale jeho volba, on nechtěl a holky chtěly…

Určitě si dovedete představit to napětí mezi náma holkama a taťkou, manželem. Nevýchova mi v jeho přítomnosti vůbec nešla.a spíš mě i podrážel vetama tipu… „no tak mi ukaž jak by to nevychovou šlo???“ a já mu v tu chvíli nedokázala odpovědět… Jak?…

Byla jsem smutná, nešťastná a bezbradná… holčičky to na mě viděly. Večer jsem chodila spát s nima a povídaly jsme si poslouchaly Katku. bylo to moc fajn… Ale manžel byl sám… To mě strašně mrzelo…a absolutně jsem nechápala co se s ním děje a zároveň jsem neměla sil s ním o tom mluvit…

A dnes? O měsíc později?!
Včera jsme se vrátili z hor. Bylo to moc fajn! Manžel se snažil být v klidu. Když nastala situace, kdy věděl že by to úplně bez policajta nezvládl zavolal mě, že to s nima umím líp a ať to vyřeším. A z povzdálí sledoval co a jak… 😊Já vím není to úplně dobré řešení házet na mě tu jeho zodpovědnost vyřešit problém, ale pro mě je to začátek! Začátek toho, že má konečně namířeno tím správným směrem 👍😊!

A víte co mi řek poslední noc na horách?(každý večer lyžoval s holkama velkýma a já byla s Lilinkou na chatě)

"TA KLARKA(10let)JE TEĎ TAK FAJN,JE TAKOVÁ JINÁ! "

A to je přesně ono! Nevýchova to dokázala! Dokázala změnit tátovo pohled na to nemožný dítě, který podle něj neumí uklízet,je líný, ve škole ji to nejde, neposlouchá a já nevím co všechno! Najednou BYLA JINÁ, BYLA FAJN!!! A tím pádem byl i fajn taťka…

Mimochodem Klárka (10),je z Nevýchovy nadšená nejvíc. Kačka ji okouzlila "maminko, ta Katka je tak krásná paní … Jako Taková úplně celá! víš jak to myslím?!pustíme si ji i zítra? Má takové krasnej hlas, takové uklidňující! Ona to s těma dětma umí viď? Ona ví jak se cítíme! " 😊😇

Určitě je víc takových maminek, který „jsou na Nevýchovu samy“ a těm chci tímto příběhem říct, že nejsou! mají své parťáky, kteří jim pomůžou přesvědčit i ty jejich táty co mají jiný názor na výchovu,že NEVÝCHOVA je ta cesta do SPOLEČNÉ BUDOUCNOSTI!!!

Děkuji za „vyslechnutí“ měla jsem to na srdci už dlouho jen jsem neměla sil napsat. Byl to těžký začátek s Nevýchovou, ale cesta ke štěstí bývá trnitá😉… Teď už bude dobře 😊.Cítím to…

Mějte se mooc krásně! Všechny vás zdravíme a děkujeme za NEVÝCHOVU!

mamka Barča K. s holkama 😘

2 3

Nevýchova je cesta, po které se chci učit jít. Ani jsem nedoufala, že mi kurz může až tak moc pomoct

Milá Katko,

ani nevíš, jak nám Nevýchova pomohla. Ale začnu pěkně od začátku 😊

S Nevýchovou jsem se setkala asi před rokem a půl, něco jsem si přečetla, ale neměla jsem důvod jít hlouběji. S naším (teď dvouletým) Bohouškem nám všechno fungovalo nějak přirozeně. Vše se změnilo, když se narodil jeho bráška Beník (3,5 měsíce). Bohoušek začal hodně žárlit a vzhledem k jeho živému temperamentu začlo být doma „veselo“. A horšilo se to.

Když byly Beníkovi 3 týdny, dostal těžký zápal plic, musela jsem s ním být v nemocnici, pak jsme pokračovali doma – antibiotika, inhalace, fyzioterapie, stále pláč a nošení. Nošení pokračovalo i dál, protože antibiotika rozhodily Beníkovi bříško, pořád se kroutil, pištěl, plakal. Na Bohouška jsem neměla moc čas ☹ Krom toho jsem byla úplně vyřízená, protivná.

Bylo to úplně jinak, než jsem chtěla. I na Bohouška jsem začla křičet, on se vymezoval. Dělal věci, co mi vadily a bylo to volání o pozornost. To jsem věděla, ale nevěděla jsem, jak to udělat, abych mu ji mohla dát. Začla jsem si vyčítat, že jsem naprosto nemožná máma, do toho únava, Beník pláče a já nevím, jak mu pomoct, Bohoušek potřebuje pozornost a já mu ji nemůžu dát, doma se hromadí nepořádek. Byla jsem v koncích.

Někdy jsem jenom hystericky křičela a plakala, že takhle dál nemůžu. Toužila jsem po pomoci, ale nebylo to možné (babičky daleko, manžel pořád v práci). V té době jsem ještě neviděla, že dva pomocníky parťáky mám vlastně stále u sebe 😊

Pak jsem se dostala k webináři o vztahu matky s dcerou. Bylo to přesně pro mou situaci s mámou a zároveň se mi tím připomněla Nevýchova. Rozhodla jsem se vyzkoušet celý kurz, protože jsem nutně potřebovala něco změnit. A ono se to měnit začalo. Každý týden jsem hltala videa a snažila se to zkoušet s dětmi. Něco se dařilo, něco ne. Ale postupně přibývalo informací jako dílků skládačky.

Pak zhruba po 3. týdnu přišla krize. Zdálo se mi, že se pořád jen snažím domlouvat a jsem z toho akorát vyčerpaná. Ale vytrvala jsem a přišel 4. týden o vztahu sourozenců. To pro nás bylo klíčové. S našim dvouleťáčkem jsem otevřela téma příchodu bratříčka. On tedy ještě nemluví, ale jsme schopní se domluvit pár slovy, která zná, a pak ano, ne. Nějak jsme se dostali k tomu, že si myslí, že mám Beníka radši než jeho. Tak jsme si popovídali, vyjasnili si to.

Domluvili jsme se, že kdykoli bude chtít, může se přijít pomazlit. Tehdy se zlomilo jeho „zlobení“ a začal mi chtít se vším pomáhat a pořád mě objímal a hladil. Krom toho se Bohoušek zase vrátil k čůrání na nočník. Protože máme látkovky, je to pro mě obrovská úleva a úleva od předchozích sabotáží, kdy měl plíny, a navíc často dělal loužičky na podlahu. A stačil jen tenhle jediný rozhovor.

A když jsem vylítla, naučila jsem se omluvit a on mě vždycky pohladí a obejme. To je taková úleva, umět se omlouvat, připustit si, že je normální chybovat a zároveň se naučit to řešit. Přestala jsem na Bohouška tlačit a spěchat, dávám mu čas, který potřebuje. Ptám se ho (další úleva, že nemusím vědět všechno 😊). Snažím se na všem domlouvat a už to není taková dřina.

Věřím, že jsme nastartovali cestu k partnerství. Stejně tak mladší Beník se zklidnil, víc se směje a už moc nepláče.

Pořád jsem se ale cítila unavená a nestíhající. 5. týden kurzu byl pro mě pomyslnou třešničkou na dortu. Poslední dílek skládačky „RODINNÁ POHODA“. Docvaklo mi, co nám chybí, aby Nevýchova 100% fungovala. Moje pohoda. Ulevilo se mi, že to není mě sobectví. Stěžejní myšlenkou bylo, že děti inspirujeme svým životem a svým životem je učíme. Když jsem se ohlédla, co je teď učím (svým sebeobětování), řekla jsem si, dost. Tohle pro ně nechci.

Znovu jsem začla snít, v rámci možností odpočívat a plánovat. Ráda běhám a vyzkoušela jsem běhání s kočárkem, když si Bohoušek hraje s tatínkem. A abych nezapomněla na ty sny, rozhodla jsem se, že chci příští rok běžet Krkonošskou padesátku. Asi to zní bláznivě od mámy dvou dětí na mateřské. Ale říkám si, proč to nezkusit. Tak či tak je podle mě lepší bláznivá pohodová máma, než unavená hysterická.

5. týden kurzu ze mě sundal těžké břemeno a poprvé od narození Beníka můžu říct, že se začínám cítit skvěle. Už se nebojím, že něco nezvládnu, protože už to není jen o mě, ale o nás. S dětmi jsme parťáci. Je to úžasné. Nevýchova je cesta, po které se chci učit jít. Nepochybuji o tom. A v závěru mi nezbývá nic jiného, než DÍKY, KATKO, DÍKY NEVÝCHOVO!!! Ani jsem nedoufala, že mi kurz může až tak moc pomoct.

Verča

1 2

Záchvaty vzteku už nezažíváme

Starší syn (Vašík) je velmi divoký, netrpělivý a chytrý, také je dost horká hlava (asi po mně :o)) Od té doby, co se z nás stávají Nevýchovní rodiče, je to u nás k nepoznání. Záchvaty vzteku, které jsme měli na denním pořádku minimálně dvakrát denně, už nezažíváme… Zmizely jako mávnutím kouzelného proutku.

Kluci si spolu krásně hrají, přestali se hádat, domlouvají se a mě nepotřebují. Na desetidenní dovolené jsem se skoro nudila. Přečetla jsem po pěti letech hned dvě knihy a všichni jsme si to prostě užili. Bez vztekání, bez hádek, s dobrou náladou.

Jsem moc ráda, že na kurz koukáme s manželem. Jsou to prima společné chvíle a zároveň je prima, že měníme přístup oba, že se vzájemně podporujeme a dáváme si zpětnou vazbu na situace, které se nám daří i na ty, které se třeba ještě úplně nedaří (ale těch je čím dál méně). Zároveň mám pocit, že díky tomu došlo ke změnám tak rychle a Vašík ochotně přistoupil na nové pravidla komunikace. A myslím, že je teď spokojený :o))

Zažíváme mnoho krásných situací každý den. Když jsme kurz kupovali, trošku jsem se bála, zda to nebudou vyhozené peníze. Dnes vím, že to byla skvělá investice. Moc děkujeme.

Zuzka K.

57 58

Mrzí mě, že jsem tak dlouho váhala. Ušetřila bych si spoustu probrečených nocí a protrpěných dní

Vojtovi jsou bez měsíce 3 roky a stále jen a jen žasnu, jak se každý týden, ba i den rozvíjí jeho slovní zásoba, dovednosti, zručnost, chápání věcí, významů, a i jeho chápání mě samotné se strašně mění. Je to úžasné a já ho vidím jako neuvěřitelný zázrak. Zázrak, co jsem „vytvořila“ a přivedla na svět. 

A musím říct, a opět poděkovat Katce, že nebýt Nevýchovy, já tápu a ničí mě, jak den za dnem přežíváme a utíkají nám dny mezi prsty a nechápeme se. Ale už to tak není, ve většině případů. Vážně mi Nevýchova otevřela oči, naučila mě, jak se mám na svého skvělého syna koukat, jak ho mám poslouchat a jak já na něj mám mluvit, aby pochopil on mě.

Hrozně mě mrzí, že jsem tak dlouho váhala a neinvestovala dřív, jen okolo Nevýchovy chodila a „očumovala“ a nemohla jsem se dostat DO toho. Ušetřila bych si spoooustu probrečených nocí, protrpěných dní, kdy jsem si říkala, že možná já nejsem ta, co měla mít dítě, že na to asi nemám. 

Míša Matušková, Vojta 3 roky

6 7

Díky Nevýchově to lze dělat lépe

Milí rodiče, vychovat dobře své dítě je cílem nás všech. Díky „Nevýchově“ to lze dělat i jinak (lépe) než jak vychovávali naši rodiče nás. 

OSPOD Hořovice

0 1

Šli jsme do kurzu a jsem nesmírně vděčná. Děti používají věty co ty na to? co navrhuješ?

Díky za to, že existujete! Velmi velmi mi to pomohlo zlepšit vztah s mých synem (7). Byla jsem kamarádská ale i velmi přísná a obracelo se to proti mě. Čím byl starší, tím to bylo horší a protože mi na dětech velmi záleží musela jsem to řešit. Něchtěla jsem s ním bojovat stále kdo z koho a bála se toho že mě nebude mít v budoucnu rád. Dospělo to tak, že absolutně nespolupracoval, kříčel, zacpával si uši apod.

Nejprve jsem kolem Vás chodila asi půl roku, četla články zdarma a říkala si, přece nejsem tak hrozná máma, že to zvládnu i bez vás. Někdy se dařílo lépe a pak se to zase vrátilo.

Nakonec jsem si řekla, stojí to za to to vyzkoušet kolikrát člověk v životě do něčeho investuje a pak třeba přijde o peníze a je to o ničem. Zdálo se mi to hodně protože jsem v té době byla na MD. Ale manžel mě podpořil a šli jsme do toho a jsem nesmírně vděčná. Pár měsíců mi trvalo než jsme na to najeli k oboustranné spokojenosti ale teď mi to přijde úžasné.

Jsme v Nevychově asi rok, vztah je daleko kvalitnější, máme se mooc rádi a potřebujeme se. A ikdyž není každý den s úsměvem vždy to má nějaké řešení a společně to ladíme.

A velmi úsměvné mi přijde, jak jsou děti jako kopírák, používají věty, co ty na to? co navrhuješ? mami a co bys chtěla ty? :)))
Dokonce se i do školy těší, beru to jako velikou VÝHRU. díky za všechno, doporučuji všude tam, kde cítím, že by to pomohlo. 

Jana

7 8

Byla jsem asi největší odpůrce Nevýchovy

Půjdu s kůži na trh a přiznám se, že jsem byla asi největší odpůrce Nevýchovy. Z úvodních videí jsem měla dobrý pocit, ale nic tak převratného, co by člověk, co zhltal knížky o respektující výchově (RABR, Elaine Mazlish a Adele Faber, Montessori…) už někdy neslyšel. Tudíž jsem nabyla dojmu, že Nevýchova je něco à la tyto knížky, jen dražší…

A pak jsem se přistihla u jednoho článku (myslím, že autorka Hanka Havrilcová), u kterého bylo něco ve smyslu… „no ale jestli vám to funguje, proč to tu vlastně čtete?“. A to bylo ono.

Měla jsem znalosti, ale nedokázala jsem je žít, všechno to bylo nějaký škrobený a umělý a ve vyhrocené situaci policajt jak vyšitý. Děti mě štvaly drobnostmi, hlukem, přišlo mi, že když neposlechnou hned, tak nemám autoritu. Známí mi říkali, že je to dobrý, ale já to prostě necítila jako dobrý.

A tak jsem se rozhodla, že tu Nevýchovu teda zkusím… ​O pět měsíců později… dostávám ohromný množství pusinek, děti mi říkají, jak mě mají rády… Muž si chválí Nevýchovu, kopíruje ji ode mě a říká mi, že jsem skvělá máma a jak je za to vděčnej. Já jsem spokojená maminka, a když někdy slyším svoje „stará já“ na pískovištích a v čekárně u doktora a v autobuse z úst jiných maminek, vidím, jaký máme za sebou pokrok. Dokonce jsem šla do práce bez výčitek, že budu horší máma, a co se nestalo… dcera školku miluje, syn chodí už taky rád a já jsem spokojená maminka.

Když se objeví chvilky nepohody, zvládáme je po chvíli vykomunikovat a omluvit se. A syn (4 roky) s dcerou (2.5 let) si spolu začali skvěle hrát. On jí pomáhá se spoustou věcí, ona jemu taky. Říkají věci jako: „kolik času potřebuješ na hru, než mi tohle půjčíš?“ a „můžu si půjčit tuhle Tvoji věc?“, „já si to představuju jinak, tak co navrhuješ?“

Dokonce i u paní doktorky nás opakovaně chválí, že na našich dětech by mohli natáčet videa „jak se chovat u doktora“. Zlepšil se vztah s babičkou a mojí maminkou a maminkou mého muže.

Děti našich kamarádů a naši kamarádi se ptají, čím to je, že si děti v pohodě domluví čas, kdy si hračky vymění, nastaví čas na budíku a pak si ji bez problémů předají…bez jediného zásahu ode mě. ​A z odpůrce Nevýchovy se stal nadšený propagátor. ​Nevýchovo, DÍKY!!!

Anna Burdová, syn 4 roky a dcera 2,5 roku

351 352

Odezva od našeho syna přišla rychleji, než jsem vůbec očekával

Děkuji za to ohromné množství odhodlání a práce, které tomu všemu předcházelo a které vedlo k vytvoření tak krásně uceleného konceptu Nevýchovy, a za jeho prezentaci a šíření. Jsem rád, že jsem na něj narazil. Na první pohled jsem se zamiloval, a když jsem si kurz zaplatil, ani na minutu jsem nelitoval.

Odezva od našeho staršího syna Štěpánka přišla rychleji, než jsem vůbec očekával. Extrémně pozitivní zkušenost. Věřím tomu, že tahle metoda zdravé komunikace je nesmírně přínosná nejen mezi rodiči a dětmi, ale i mezi dospělými.

A když si představím, kolika mezilidským problémům se může příští generace vyhnout, když je teď takhle komunikovat naučíme, tak věřím i tomu, co říká Katka v jednom z videí, totiž, že tak můžeme k lepšímu změnit i Svět.

Zbyněk, projektový manažer, 33 let, 2 děti

35 36

Dřív mi kurz přišel hodně drahý. Ale teď vidím, kolik práce a nervů nám ušetřil

Kdybys nám ty dveře neukázala, nevstoupily bychom na tuto úžasnou cestu. Nebo by to trvalo o dost dýl. :D Ty jsi nám vše dala na stříbrném podnosu a nám stačí se inspirovat a zkoušet :).

Víš, dřív mi kurz přišel hodně drahý. Ale teď vidím, kolik práce a nervů nám ušetřil, a ani v nejmenším investice nelituju. A taky v něm je vidět, kolik času to celé stálo a stojí tebe, Katko, a celý tvůj tým, takže teď mi kurz připadá spíš levný :D. Odvádíte úžasnou práci, jen tak dál. 

Šárka

36 37

Syn (13 let) si se mnou dnes povídá, což dřív nedělal

Nevýchova nám pomohla změnit situaci u nás doma úplně od základu. Miluji svoje dítě, ale teď mohu říci, že podle toho k němu i přistupuji. A hlavně i manžel ledasco pochopil a to je na tom skvělý.

Cítím klid, protože vím, jak na to, abychom byli všichni spokojení. Nejsem policajt, nekřičím. Neopakuji donekonečna, protože vím, že to k ničemu není. Zbavila jsem se zodpovědnosti za vše, co mi nepatří.

Jsem veselejší a mám více času. Samozřejmě je stále co vylepšovat (z mé strany). Vždyť dlouhou dobu to bylo jinak, ale vím, že Mirek (13 let) je skvělý kluk a věřím! mu.

Vždy když jsme se dohadovali, tak přestal komunikovat. Prostě se naštval. Hrozně mi to bylo líto, věděla jsem, jak je to špatně. Dnes je veselejší, povídá si se mnou (což nedělal). Dokonce jsme spolu hráli hru na počítači. Krásná, pohodová chvíle. Vím, že teď to bude fajn. Nikomu už nebudu ubližovat. Naučila jsem se krásný postup pro výchovu. Úžasné. Taky jsem si pěkně pobrečela. Úleva.

Moc vám všem děkuji. Nejlepší kurz mého života.

Irena Novotná

6 7

Kurz je pro mě stručný, dobře srozumitelný, výstižný a jednoduchý

Váš projekt je skutečný tah na branku: kurz je pro mě stručný, dobře srozumitelný, výstižný a jednoduchý. Mohu si zvolit, kdy se chci dívat, a v klidu, pokud nemám náladu, pustím si to jindy. Někdy se dívám i s dcerou :)

V podstatě jste zpracovali efektivní a nenásilnou komunikaci lidovou formou. Líbí se mi, že jste nezávislí na dotacích z EU a jiných druhů sponzorství, tím pádem svobodní ve svém tvoření. Učíte českou společnost zvykat si, že za servis se platí a že investice do svého osobního rozvoje je investicí hodnotnou a návratnou…

Eva Nováková

35 36

Kamarátky a rodina mi zavidí, ako ma dcéra poslúcha, ako si rozumieme

Odkedy som v Nevýchove, beriem našu dcéru ako parťáka, viac sa vciťujem do jej sveta, do jej pohľadu. Odkedy som v Nevýchove, pozerám sa na veľa veci inak a s kamarátkami často riešime výchovne otázky nevýchovne.

Ja som dokázala vyriešiť veľmi veľa problémov, náš nástup do škôlky bol úplne bez problémov, keď sa niekam ponáhľame, nie je so Zarkou žiadny stres, vo veľa veciach jej dôverujem (ako napr.: viem, že na konci chodníka na mňa počká a neskočí rovno do križovatky – aj keď kontrolujem premávku, nekričím na ňu ešte predtým, ako zastaví…sú to maličkosti), dokonca aj požičiavanie veci nám ide oveľa lepšie, a ona mi to všetko opláca, je úžasná.

Nevýchova mi pomohla aj v manželstve. Nečakám od manžela, že mi bude čítať myšlienky. Snažím sa viac hovoriť čo chcem, čo potrebujem. A funguje to :)
Pritom stačí tak málo. Stačí, aby človek povedal čo chce/potrebuje, ako to potrebuje a byt aspoň trošku tolerantný.

Úplne akceptujem Zarkin hnev, keď sa jej niekedy nechce, a vidím, že aj ona vie prijať to, keď sa niekedy nechce mne. napríklad šaliť sa :) poviem jej len, že Zari, teraz sa mi nechce, nemám chuť sa šaliť.

Som o to šťastnejšia a spokojnejšia, a je to asi aj vidieť, lebo vraj keď o Zarke rozprávam, som pri nej, tak cela žiarim. Materskú si užívam, a pre mňa to JE dovolenka.

Kamarátky a rodina mi zavidí, ako ma Zara poslúcha, ako si rozumieme. Ale ja si myslím, že je to aj preto, že aj ja poslúcham ju. Počúvam, čo chce ona, a ak sa dá, vyhoviem. Ak sa nedá, vysvetlime si to a hľadáme riešenie. Zarka ma 2,5 roka, takže riešenie hľadám stále ja a ona mi len povie, ano, dobue, mami.

Za toto všetko Vám Katka, a vášmu tímu Nevýchovy chcem veľmi pekne poďakovať. Oveľa viac si ju užívam a vychutnávam každý deň. Ďakujem, že ste mi otvorili nove obzory. Pritom je to všetko také prirodzené, také jednoduché, stačí naozaj malo. Ďakujem!

Petra Penkert

6 7

Přeju si nezadržovat v sobě svoje pocity

Ahoj Katko, zrovna jsem dokoukala principové video a chtěla jsem ti poděkovat za tvou upřímnost a za tvé dojetí na konci, které mě také dojalo. Jsi pro mě v tomto směru obrovskou inspirací, protože takhle se emočně odhalit je pro mě dost těžké. Učím se to, že je naprosto v pořádku dát své emoce najevo. Přesně tohle si pro sebe přeju. Vážit si sebe a svých pocitů a nezadržovat je v sobě. Díky tobě jsem se mohla dotknout sebe.

Monika

6 7

Cítím se jistěji a pevněji…

Zatím jsem na začátku celé své proměny, ale za úspěch považuji, že jsem víc začala mluvit sama za sebe: co chci, nechci, co potřebuji apod. Lépe se cítím, protože jsem přestala používat fráze typu, „tohle se nesmí“, „takhle se do nedělá“, kterým jsem sama stejně nikdy moc nerozuměla a nedávaly mi smysl:)

V některých situacích se cítím jistěji a pevněji – jsou to moje vnitřní hranice, přes které nechci jít a které dětem dám najevo. Jako pozitivní vnímám, že se učím dítě vnímat jako partnera, které má k dané situaci co říct a že můžeme dohodnout a to vidím jako velký přínos do příštích společných let.

Mirka

6 7

Po dcerčiných slovech si sedla celá sesterna i čekárna na „prdel“…

Teď jsem 2. týden v Nevýchově a mám dojem, že tohle je opravdu to, co jsme všichni potřebovali. My se již dříve s dětmi domlouvaly, ale nebyly to skutečné dohody. Protože naše 6 dcerka, syn 2 chodí do Waldorfské mš, tak jsem vždy chtěla, aby děti měli za sebe zodpovědnost a dělaly věci po svém, byly osobnosti a rovnocené, ale ve vypjatých situacích jsme vždy vyletěli či poučovali. Zajeté koleje od rodičů a okolí – i když člověk v nitru věděl, že takto to nechci. 

Nevěděla jsem co s tím. Ještě že jsem náhodně klikla na odkaz Nevýchovy. Konečně vím jak na to, Díky !!!

Moje dcerka je fantastická a včera mě zase dojala téměř k slzám. Musely jsme jít na odběry krve – děsně se bála a nechtěla.Týden jsme to odchládaly. Povídaly jsme si o to po cestě autobusem a já jí říkala, že moc dobře vím, jak to pro ní musí být nepříjemné a že její pocity naprosto chápu a že i mě to nebývá příjemné. Kdyby plakala tak tomu taky budu rozumět, má na to právo, ale bude mě tam mít u sebe. Brali jí 8 zkumavek a to je i pro dospělého darda.

Sestřičky jí při odběru řekly, že si může pak vzít nějakého plyšáka. Vůbec nebrečela. Když jsme zastavily krvácení a nalepily náplast, řekla jsem jí, že si může dojít a vybrat toho plyšáka a ona šla k sestrám podala jim ruku poděkovala rozloučila se a řekla jim, že ona toho plyšáka nepotřebuje, že neplakala a že ať si ho raději nechají pro děti, co ho budou potřebovat, aby jich tam měly víc. Po těchto slovech si sedla nekecám celá sesterna i čekárna na „prdel“. Já jí jen objala a šly jsme.

Pak jsem jí dala 50 Kč – že si za to může pořídit co chce a šly jsme na nákup. Tam jsem jí nechala a po 10 minutách mě v obchodě našla s jedním balíčkem bombonů, křupkami a 7 rohlíky v sáčku. A protože ještě nechodí do školi, ale už se sama naučila číst, psát a trochu počítat, tak si pořád mumlala nějké cifry.

Zeptala jsem se, zda nepotřebuje s něčím pomoci. Ona na to: „Mami kolik je 7× 1,5 Kč“ 10,5 jsem řekla – „Tak to na to mám“ A pak jsem se zeptala, co si chce koupit, „bonbony pro sebe, křupky napůl s bráchou a rohlíky pro všechny na snídani“.

Vím, že to pořád teď nebude tak růžové, že zas někdy vypěním, ale mám 100% pocit, že jsme na správné cestě. Těším se na každé nové video, každé okamžiky s dětmi. 

PS: Zjistila jsem, že asi Nevýchova mi konečně přinese do života vnitří klid který jsem stále hledala, uvidíme co bude dál.

Jitka

8 9

Neriesim veci krikom, prestala som sa tolko bat

Podla mna to najdolezitejsie, co mi tento kurz dava, je ten klud – neriesim veci krikom, prestala som sa tolko bat o mensieho (11mesiacov), ked niekam lezie nenapominam ho, ale snazim sa dohodnut – neodpoveda :) ale myslim, ze ked si zvykne od mala na tento sposob komunikacie bude to potom lahsie.

Barbora Strižencová

6 7

Stále som hľadala niečo, čo mi dá ten nadhľad…

Prečítala som veľa knižiek,navštívila veľa kurzov, každý mi niečo dal a vždy som sa posunula ďalej. Stále som hľadala niečo, čo mi dá ten nadhľad nad každodenným kolotočom, rutinou, čo mi pomôže užívať si tu a teraz. A Nevýchova mi skutočne pomohla.

Vážim si viac svojich detí, som viac vďačná za svojho manžela a to mi dáva pokoj a práve ten nadhľad, tú schopnosť, robiť jednu vec za druhou a nestresovať sa tým, čo ešte všetko treba urobiť a prečo nemám čas na kreatívne veci alebo na porozprávanie sa s deťmi.

Teraz si už zrazu nachádzam čas na to ísť von, keď svieti slnko a nie „až keď bude hotové to či ono“. Ďakujem

Tatiana

6 7

Od vstupu do kurzu Nevýchovy jsem kluky neplácla ani nepočítala do tří :-)

Než jsem vstoupila do kurzu Nevýchovy, byla jsem nešťastná, bezradná a zoufalá. Mám čtyřletá dvojčata-kluky, většinu dne jsme řešili jejich sourozenecké spory, které často končily kousáním, taháním za vlasy, štípáním, žducháním (i ze schodů) nebo boucháním hlavou toho druhého o zeď či podlahu. Zejména tyto situace, které vznikaly, sotva jsem od kluků odvrátila oči, mě naprosto energeticky vyčerpávaly a nevěděla jsem si s nimi rady…

Od vstupu do kurzu jsem kluky neplácla ani nepočítala do tří:-), občas ještě křičím, ale s frekvencí před kurzem se to nedá srovnat, a i kluci nyní na můj zvýšený hlas reagují (před kurzem už to pro ně byla asi součást normy). Sami občas příjdou s návrhem řešení nebo s tím, že je něco mrzí, zlobí apod., protože…

Jsem taky hrdá v situaci, kdy se mi podaří zastavit se v tom prvním návalu emocí, nechat ho přejít a reagovat s odstupem. Hrdá jsem rovněž na to, že jsem našla tu sílu a energii postavit se výchovným principům svých rodičů a začla to dělat jinak…

Děti teď říkají: „Co by mu (tomu druhému) asi tak pomohlo? Hmmm, mám nápad, co třeba tohle…?“ Najednou mě jako by začali vnímat, přemýšlet, říkat svůj názor. Zdá se mi, že kluci rozlišují mezi mým nevýchovným přístupem (aspoň se o to snažím) a výchovným přístupem okolí. Často u mě hledají podporu.

S kluky je mi teď báječně! Každou krizovou situaci vidím jako příležitost zase něco zkusit nebo vyladit, co se posledně nepovedlo.

Jana Švardalová

7 8

Principy Nevýchovy trénuji na partnerových puberťačkách. Jsou bezva a vztahy fungují i „mimo geny“

Pro mě největší síla spočívá v uvědomění a chtění něco změnit. Tam bych se ocenit dokázala. Udělala jsem tolik chyb, na které vůbec nejsem pyšná, ale nevěděla jsem, co jiného dělat. Když mi to začalo docházet, že je něco špatně, trvalo to hodně let a vlastně stále trvá, pořád se učím, i když je dcera už dospělá, má svůj život a máme bezva super vztah.

Ale začít se změnami dá kdykoliv, já až někdy v pubertě dcery a stejně to mělo obrovský význam pro náš vztah. Nevýchova pro mě je fajn potvrzení, že moje myšlenky šly správným směrem a jsme moc ráda, že takové stránky existují a pomáhají dalším.

Budu její principy trénovat na budoucích vnoučatech a vlastně trénuji i na partnerových puberťačkách, možná i díky změně pohledu jsou bezva a vztahy fungují i „mimo geny“ je to o principech.

Díky za pochopitelné a jednoduše pojmenované cesty, které fungují napříč komunikací s kýmkoliv. Tak jen povzbuzení pro všechny, že nikdy není pozdě na změnu:-) Díky

Šárka

7 8

Kouzlo ke šťastným dětem

Milá Nevýchovo, díky moc za pomoc, rady, články, videa, které mi často posíláš, nově mi chodí Seriál pro mámy na mateřské.
Jsi pro mě jako paní Láryfáry, ukážeš rodičům kouzlo ke šťastným dětem. A je to opravdu jednoduchá formule, partnerství.

Jako partner si se zachovala i ke mě v loňském roce, kdy jsem si koupila kurz a po pár dnech odstoupila od smlouvy.
Bez problémů a nepříjemností jsi mi Nevýchovo poslala zpět peníze a ještě jsi mi přátelsky odpověděla, že mě kdykoliv ráda uvidíš. Dala jsi mi čas. Tak jako ho preferuješ dávat dětem.

Díky, že děláš děti i rodiče šťastější.

Tereza Bušková Krninská

7 8

Každý den děkuju, že jsem na Nevýchovu narazila

Jsem pracovně velmi vytížená (vedle rodiny) a najít si chvilku na koukání na videa je pro mě celkem problém. Na audia sice taky, ale ty nosím pro každou příležitost, že se mi někde naskytne neplánované čekání, v malinké mp3 v kabelce. Mám tam celý kurz a je to jediná možnost, jak si ho mohu připomínat.

Takže děkuji i za tuto novinku (audia na blogu), hned jsem si vše stáhla a budu se těšit, že si to někdy někde poslechnu, nebo v noci v posteli, když nemůžu spát… :)

Nepřestávám vnitřně děkovat každý den, že jsem na Nevýchovu a baječné lidi ve skupině narazila. A to i přesto, že jsem přečetla pár dobrých knížek a rozhovory, ze kterých jsem do vztahu s dcerou brala moudrost a před Nevýchovou jsem byla většinou rodič partner (s trochou učitele a policajta, jak jsem to znala ze své výchovy). Nemám tedy žádné závratné věci na „chlubení se“, přesto považuji Nevýchovu za dar.

Vím, že bez Vás bych si možná už teď nevěděla v řadě situací rady, a hlavně když čtu ve skupině ty úžasné proměny a úspěchy, když vidím, pro kolik lidí je vztah s dětmi a jejich štěstí nesmírně důležité, jak překračujeme vlastní stíny, traumata a nefunkční nastavení, je to úžasné. Tohle by mělo hýbat světem. A práce na sobě sama, která je nedílnou součástí toho všeho.

Pociťuji nepopsatelný pocit vděku a lásky z toho, že jsem rodič, a i k tomu Nevýchova přispěla. 

Adriana Polarczyk, maminka skoro tříleté Izabelky

36 37

Docela mě mrzí, že jsem tak dlouho s kurzem váhala. Ušetřily bychom si spousty nedorozumění

Jsem máma dvou holčiček. Mladší je 8 měsíců a starší skoro 3 roky. Nevýchovu jsem znala už od narození mé starší dcery. A jelikož jsem měla hodně načteno a mou ˇbiblíˇ byla/je knížka od Naomi Aldort, Vychováváme děti a rosteme s nimi, četla jsem v ní znovu a znovu. Myslela jsem si, že výchovu zvládnu i bez velkých scén, ale bohužel se mi to tak úplně do reality dostat nepodařilo.

Pár věcí se nám podařilo dostat do denního života, třeba pohodové nakupování a pomáhání v kuchyni. Ale máme i místa, kde je třeba pracovat, například ukládání do postele, dělení se s jinými dětmi. Docela mě mrzí, že jsem tak dlouho s kurzem váhala. Myslím, že bychom si ušetřily spousty nedorozumění.

Žijeme ve Švýcarsku, manžel je liberální švýcar. Děti vyrůstají dvoujazyčně. Ještě tak nějak pořebuji říct, že ani tady ve Švýcarsku to s výchovou dětí není lepší. Společnost je prošpikovaná policisty a učiteli, zřejmě je to evropská nemoc.

Touha po mámách, které to mají podobně, mě přemohla a do kurzu jsem šla. Jsem tu a učím se. Je to báječné. Díky mámy, díky Katko. Když se nám podaří přejít na funkční dohodu/řešení, nalijou se mi slzy do očí a říkám si: Jo, to je ono, jen tak dál. Cítím, jak to léčí nejen moje děti, ale taky mě samotnou.

Nikdy by mě nenapadlo, že je tak hodně důležitý mluvit otevřeně o svých potřebách a jaký zázraky to může způsobit. Takže moc díky, je to ohromný obohacení.

Emilie Marti

35 36

„Mamko, ty seš génius v chování k dětem…“

Zdravím vás po delší době, protože jsem došla právě dneska na nevýchovný Říp, chci s Vámi sdílet uznání mého syna a mou radost.

„Mamko, ty seš génius v chování k dětem. Teda k Bety nevím, ale ke mě jo.“ U toho mě pětiletý klucik objimal a mé rodičovské sebevědomí vzrostlo o metr.

Toť jako povzbuzení všem nedokonalým, někdy nezvládajícim, někdy kricicim a nekdy placicim, unavenym rodicum…kteří jsou pro své děti i přesto ti nej už jen proto,že se pořád snaží byt k nim vnimavi, milovat je a přiznat, kdyz udelaji chybu. ČEŠI, DO TOHOOOOO!!!!

Aneta

6 7

10 úspěchů po prvním týdnu kurzu Nevýchovy

Dobrý den, jsme rodina s prvním cvrčkem (1,5 roku). Všechno je pro nás nové a stojí to hodně sil. Proto jsem hledala novou cestu. Máme za sebou první týden kurzu, i když nám to reálně trvá už 14 dní :)

1) Naše malá vrátila dobrovolně tatínkovi jeho telefon :) A bez utíkání, jen si ho prohlédla a na požádání ho zase vrátila :)

2) S důvěrou jsem ji nechala odnést pytel s plasty za dveře, byla na sebe tak pyšná a já na ni.

3) S manželem se víc bavíme, i o složitějších tématech a taky o naší cvrčkové. Je prostě boží.

4) Měly jsme krizovou situaci, hodně pláče a neporozumění. Já jsem se zastavila a malou objala. Přitulila se ke mně a za chvíli jsme to zkusily znovu. A šlo to. Díky, Nevýchovo.

5) Tatínek zkouší triky z Nevýchovy. Jsem na něj pyšná. Protože jsem já ten hlavní iniciátor a on se jen tak „ochomýtá kolem“ :).

6) Nešlo nám odpolední usínání, tak jsem jí navrhla – co si vzít do postele něco, co by jí pomohlo usnout. A ona si donesla bačkůrky. Usnula hned, jak ulehla.

7) Daří se nám zvládat věci, když ji v předstihu upozorníme, že se bude něco dít. Odcházela jsem na celé dopoledne, s trochou pláče při odchodu. Ale jakmile jsem se vrátila, tak přišla a vyprávěla mi svými slovy, jak se s tátou měli :)

8) Myslím, že si víc všímám toho co dělá.

9) Snažím se méně opakovat. V lepším případě mlčet :)

10) Uvědomila jsem si, že ji můžu zapojit do hodně věcí, co dělám. Dávám jí víc důvěry, i když je to ještě takový vratký cvrček. Však to znáte.

Šárka

34 35

Zasekla jsem se na druhém týdnu kurzu a víc nebylo třeba :)

Nevýchovo, jsi NEJSUPROVĚJŠÍ! Teda hned po mojí dcerce Marušce, která přistoupila na mou „hru“ na Nevýchovu takovou rychlostí, že jsem se sekla na druhém týdnu kurzu a víc nebylo třeba (zatím/napořád?) sledovat. Takže teď je to u nás „noustres“. Noustres máma a noustres dcera. Moc Vás zdravím a děkuji!!! :-)

Maruška Fojtíková

1 2

Toužila jsem po něčem, co by mi pomohlo, aby moje nastavení nebylo jen, že to musím nějak vydržet…

Minulý týden jsem dokončila kurz. Celou dobu jsem byla v úžase nad tím, co jste vytvořili, nad každým videem, nad každou větou, co tam zazněla…, nad vašemi reakcemi na facebooku, nad články, nad webinářem… A občas se sama sebe ptám: „Je to vůbec možné? Spadli jste z nebe?“ (myšleno pozitivně, jsem věřící) Ale doopravdy! :)

Mám 9 měsíčního chlapečka a často mi nebylo v mém čase s ním dobře, hlavně ze začátku. Toužila jsem po něčem, co by mi pomohlo, co by nám pomohlo, aby moje nastavení nebylo jen, že to musím nějak vydržet…

Až jsem jednou viděla na FB článek o uspávání. Měli jsme s tím zrovna problém, tak jsem si to přečetla a byla jsem v šoku. Co? Co se to teď stalo? Vůbec jsem nečekala, že tam najdu něco tak krásného a nepovrchního, osobního, vztahového, respektujícího.

A tak jsem šla do rodičovského seriálu. A znovu…Úžas… Tohle je pravda a dává to smysl. Tohle je to, co chci, to po čem toužím. A tak jsem šla do kurzu, přestože jsem nějakou dobu žmoulala kreditku v ruce, jak jsem nechtěla dát tolik peněz…

A pak to začalo. Wow, wow, wow… Pouštěla jsem to znovu a znovu, nemohla se dočkat druhé půlky týdne. Brečela u audií… Říkala jsem si: "Jak může mít někdo tolik vhledu? Kde se bere ta obrovská moudrost? Ta citlivost, lidskost, a přitom prostá čistá jednoduchost bez jakýchkoli taktik a nadřazených postojů.

Nemám slov. Je to krásné. Je to nebeské. Obdivuji vás. Jste krásní lidé. Úžasní. Přinášíte světlo, lásku, přinášíte dobro. Jste inspirací pro mraky lidí a přinášíte nový svět pro děti a jejich rodiče. Je to velké a je to krásné.

Těsím se, že vás budu dál číst a vídat a že náš svět s malým Alexem bude tak prostě nádherný a pohodový, jak jen může být.

Ještě jednou děkuji.

Jana Raiser

0 1

Jeden z nejlepších kroků v mém životě

Moc děkuji,jít do Nevýchovy byl jeden z nejlepších kroků v mém životě,
první nejlepší byl jistě můj první batolecí,
druhej, když jsem vykročila jako holka v pubertě z těžkého onemocnění,
třetí když jsem jako žena odešla ze zoufalého vztahu,
ctvrtej a pro mě zásadní byl krok spolu do života s mým mužem, protože ten mi přinesl děti a rodinu
a patej vstup do Nevýchovy a skupiny, protože tam mi přinesl rovnou cestu do srdce,není to jednoduchý, protože je plný šrámů,ale díky tomu jsem se konečně dostala sama k sobě.

Díky vám všem a oslavujte, protože máte schopnost uzdravovat a já o tom být ne-mocna něco vím..takže opravdu z celýho srdce dík za tuhle vaší schopnost a moc.

Dáša Bašová, Opočno

0 1

Odkazuji maminky i tatínky na vaši Nevýchovu

Dobrý den Nevýchovo, Katko a přátelé,

fandím vám všem, především Katce, která je frontmenem Nevýchovy.

Skutečně mě zasahuje, jak si vedete Katko, v porozumění dětem. Velký dar. Moc děkuji.

Jsem už babička.(63) Lektorovala jsem několik let Efektivní rodičovství podle Adlerovy individuální psychologie. Je tam spousta podobně vypadajících principů v komunikaci s dítětem.

Ale Katko, Vy jste to udělala po Česku!!!

Stále sleduji další skvělé informace od Nevýchovy, jelikož v průběhu let, nyní už v důchodu, provázím vždy několik matek s dětmi, které mi život přinese, a ony jsou velmi vděčné za podporu od starší matky – babičky. Jsem schopna jim tedy říci, co jsme úplně v životě pokazili, já i manžel, a jak jsme to mohli postupně napravovat s novými postoji a informacemi.

Naši mladí, nyní aktuálně dcery 40, 24, syn 29, nám už sami pověděli, jak vzácné je, že se doma naučili komunikovat relativně správně, řešit konflikty a umět se vcítit, co ten druhý vlastně říká a potřebuje. Jak být přátelé a spolupracovat.

Byla to dlouhá cesta, bolestivá, ale drahá a nese již své ovoce.

Odkazuji maminky i tatínky na vaši Nevýchovu. Je to aktuální, nejlepší co Česko má, Adlera a Dreikurse a Adele Faber s dalšími, nikdo moc nezná. 

S vděčností zdravím

Ivana z Brna

0 1

Než jsme šli na hřiště, měla jsem obavy, jak se nám podaří v klidu odejít…

Dobrý večer, také se chci podělit o svoji dnešní zkušenost s Nevýchovou.

V kurzu jsem druhý týden a musím říct, že mi to sedí čím dál tím víc. Momentálně jsem se rozhodovala, zda budu pokračovat, nebo ne a samozřejmě, že jsem se nemohla rozhodnout jinak, takže pokračuji dál. Finančně je to náročné, ale je to investice na celý život.

Co se týče třetího týdne, na ten jsem hrozně moc zvědavá, protože bych potřebovala vědět, jak nastavit nějaké ty hranice.

Ale zpět k úžasné Nevýchově…

Byli jsme dneska s manželem a naším synkem(19m) na hřišti a samozřejmě, že než jsme tam šli, tak jsem měla obavy, jak se nám podaří v klidu odejít… Bylo tam více rodičů s dětmi a jedna maminka s tatínkem se rozhodli, že už půjdou pryč, holčičku taky cca 1–1,5 maminka vzala z klouzačky a rovnou s ní šup do kočárku. Malinka se propínala a moc se jí nechtělo, ale když poodjeli dál, tak už byla v klidu. Takhle to já ale nechci, proto jsem se přidala k Nevýchově.

Přišla řada na náš odchod. Světe div se, malému jsme řekli, že za chvilku půjdeme za … chtěl ještě na klouzačku, tak tam s manželem šli a pak sám přišel a mohli jsme jít domů.

To je tak krásné, když se nemusíte dohadovat s dítětem a jen tak si odejít v pohodě. Děkuji ti Nevýchovo.

Jana Vlášková, syn 19m

0 1

Vzdy ma pri detoch rozculovalo, ze akukolvek sebemensiu cinnost robim na 100krat… tento pocit je navzdy prec. Nevychova ma vyliecila

Úvaha…

Ako sa tak dnes sklanam nad pekacom moravskych kolacov, uvedomila som si, ze uz som vyliecena… vzdy ma pri detoch rozculovalo, ze akukolvek sebemensiu cinnost robim na 100krat…asi to poznate, v recepte je napisane: doba pripravy 30minut, ale u vas to z „nejakeho“ dovodu trva hodiny 3 ? treba niekomu vymenit plienku, naliat pohar mlieka, pofukat boliestku.....vzdy ma to neskutocne rozculovalo, ze dany ukon mi nie je dovolene urobit na jedenkrat ! az do dnes…

Ako sa tak sklanam nad pekacom moravskych kolacov, uvedomila som si, ze tento pocit je navzdy prec…Nevychova ma vyliecila aj z tejto „choroby“…

A pri tej prilezitosti mi napadlo jedno prirovnanie…Ne­vychovu vnimam ako chobotnicu…ano…kras­nu priatelsku usmievavu chobotnicku…ktora svoje nezne chapadlo najprv nesmelo strcila do vztahu medzi mojimi detmi a mnou…a neskor ked sa osmelila pekne potichucku rozbalila dalsie svoje chapadielka a nezastavila sa pred nicim…prenikla do partnerskeho vztahu, rodiny,kamaratov, prace..... az sa stala neoddelitelnou sucastou celeho mojho sveta a bytia…

Dakujem ti chobotnicka, ze si si ma nasla, ze si tu so mnou a ja slubujem, ze ta budem poctivo prikrmovat a hyckat, aby si tu so mnou / nami zostala uz navzdy…

Kamila Volekova Parnicka

0 1

Najláskavejší a najcitlivejší prístup, aký poznám…

Nevýchovu odporúčam všetkým. Je to ten najláskavejší, najcitlivejší a najviac dieťa i seba rešpektujúci prístup, aký poznám. Som presvedčená, že pomáha predchádzať mnohým zraneniam na detských dušičkách a lieči mnohé aj u rodičov. Odporúčam. A ďakujem ❤️

Andrea Hluchá

0 1

Když jsem mamce před třičtvrtě rokem řekla o Nevýchově, přišlo jí to jako blbost. A dnes?

Díky Nevýchovo. Dnes mi moje mamka řekla: “tys mi s Nevýchovou tak otevřela oči, že náš způsob výchovy nedával smysl”.

Když jsem ji o Nevýchově před třičtvrtě rokem řekla, přišlo ji to jako blbost a dnes ho aplikuje na mou dceru s ještě mě někdy připomene “ a zkusilas to Nevýchovně?”

Taťka zas býval ‘policajt’ a teď prý taky řekl: “nevěřil jsem tomu (Nevýchově) ale teď se mi fakt líbí jak jí Kačka vychovává”.
Že je prý super, že moje dcera není utlačovaná , má svou hlavu, ale je vlastně poslušná.❤️ a to jsou dceři dva a půl a mělo by probíhat období vzdoru😊

Stojí to za to🙏

Katka G.

1 2

Netreba hladat ziadne komplikovane metody

Dobry den.

Stojim opat v uzase z Vasho webinara… PERFEKTNE, PRECIZNE, JEDNODUCHE, NEUVERITELNE..... Podane s laskou, s uctou k dietatu i sebe, tiez k okoliu…

Netreba hladat ziadne kompikovane metody vychovy vo svete, ani hladat ich na mesiaci..... Nefunguju a ani neexistuju. Stojim si za svojim, ze asi skoro kazdy je zial vychovany a vychovava svoje ratolesti najskôr zle/nespravne. Treba vsak len pochopit podstatu Vasich prednasok a potom vsetky problemy riesit presne tymto smerom, touto cestou. Neda sa opisat moja vdacnost… DAKUJEME, ZE STE!!!!

S uctou a pozdravom 

Maria

0 1

Moje ohodnocení, nebo názor na Nový kurz

Ahoj NEVYCHOVO 😉 
Nenasla jsem zadne vhodne misto, kam napsat sve ohodnoceni, nebo nazor na Novy kurz, ve kterem prave prozivam (znovu) trochu jinak 1.tyden… Fantazie, fakt.

Zacla bych tim, ze cela struktura kurzu je super, presne vidis, co uz jsi shledla, prosla a prozila, takze jasna kontrola toho, ze jsi nic nepreskocila. To mi velmi vyhovuje, ten prehled, to si nekdo dal evidentne praci 😁 

Bavi me i to, ze dokud neprojdes tydnem 1, nedostanes se do tydnu 3, nebo 4 😂  Principy… Absolutne jasne vysvetleni slova RESPEKT.

Takze jo, beru to, libi se mi kurz moc a priznam se, ze jsem v nem vic aktivnejsi, nez v kurzu minulem a opet plati, ze opakovani je matka moudrosti 😍  A doporucuju ZADNA RASENKA, pali jako cert 😜

Blanka Kvasničková

0 1

Rozdílný přístup k výchově – klape vám to spolu?

Ano, nám to funguje.
Zpočátku jsem tedy myslela, že to bude na rozchod, ale pak mi díky mé největší učitelce – dcerce 3r došlo, že měřím dvojím metrem, že dceru plně respektuji a přijímám všechny její emoce, její osobnost, ale přitom manžela soudím a kritizuji.

Po tomto uvědomění jsem jej také přijala takového, jaký je, a snažím se jej nehodnotit a respektovat a mám pocit, že se od té doby náš vztah o moc zlepšil a máme se zas rádi. A vše jen díky změně mého úhlu pohledu..

Navíc mám pocit, že mě manžel v mnoha přístupech k dcerce začal přirozeně kopírovat, ale jen díky tomu, že jsem jej do Nevýchovy přestala nutit. Dokavaď jsem tlačila, byl zatvrzele proti.

Jana Večeřová

0 1

Už po čtyřech dnech v kurzu mám pocit, že mi někdo vyměnil dítě

Drahá Nevýchovo!

Nestačím „mrkat na drát“. Myslela jsem si, že mi neřeknete nic nového. Přece jen jsem přečetla knihy jako Respektovat a být respektován, Jak mluvit aby děti poslouchaly atd.

Ale nějak mi to nepomohlo, některá videa vím že si pustím ještě tak desetkrát a budu se k nim vracet. Ale už teď po čtyrech dnech tu mám první vlaštovky.

Princip dohody jako zázrakem funguje na nejstaršího syna, který mě svým chováním donutil si kurz koupit! Opustila jsem boj, který jsem s ním neustále sváděla a místo toho mu stačí říct:
„Ty hele Eli, já teď fakt potřebuju abysme odešli, jinak přijdeš do školy pozdě.“
Odmlčím se a on bez výzvy sám od sebe řekne:
„Jasně mami, jen tohle dodělám a už se oblíknu.“ A co řekne to i udělá. Čtyři dny a mám pocit, že mi někdo vyměnil dítě.

Děkuju a těším se jaké zázraky se budou dít dál!

Lucka Huljaková

0 1

Nebýt Nevýchovy, nedopadl by možná náš vztah se synem (teď 12 let) vůbec hezky

Dobrý den,
náš syn byl od malička skvělej parťák. Přesto jsem se s ním nedokázala v klidu domluvit po celý den. Bylo to hrozně těžké. Nebýt NEVÝCHOVY, nedopadl by možná náš vztah vůbec hezky.
Vyčítala bych a podmiňovala svou lásku, protože bych neuměla uznat, že problém je ve mě. Díky vám všem z NEVÝCHOVY to nabralo správný směr.

Jak rodiče vychovali mě a jak jsem na sebe nahlížela a nechala vzorce všeho špatného běžet dál, málem jsem to přenesla na další generaci. To jste dokázali zlomit. Ačkoliv jsem zprvu nechápala (přece je to dítě a musí mě poslechnout, ne? Jak jinak by to mělo být? Já jako dítě samozřejmě musela fungovat a běda jak ne… A to podotýkám, že mé dětství nebylo špatné).

Šlo o můj přístup. Velice jste mi pomohli. Vložit důvěru v sebe, pak už to šlo lépe.
BYLA TO NESKUTEČNÁ ÚLEVA, MÍT HO PROSTĚ RÁDA TAKOVÝHO JAKEJ JE (mimochodem je skvělej) A BASTA. A SEBE TÍM PÁDEM TAKY.
DOMLOUVAT SE TAK, ABY TO VE VÝSLEDKU BYLO FAJN PRO VŠECHNY.

Synovi je teď 12 let. Měl všecko srovnáno už když se narodil, jako všechny děti. Teď už to vím. Snad si svoje dětství zapamatuje tak, že se máma s tátou snažili, i když dělali chyby Snad bude umět odpustit, naslouchat, ale taky ubránit si svůj „prostor“ – když se to naučila i máma.

Je neděle ráno – syn a manžel ještě spí. Situace ve světě momentálně není veselá, ale já věřím ale, že aktivita jakou vyvíjí NEVÝCHOVA podporuje v lidech to správné do budoucna.
Děti, které budou věřit v sebe a nebudou ostatní jen hlídat, napomínat, podmiňovat – jste možná základem pro lepší svět :-)

Pomáhejte dál
Děkuju

Hanka

2 3

Jsem ráda, že jsem si nový kurz koupila

To, co jste udělali s původní verzí kurzu, je neuvěřitelné!
Nový kurz je perfektně strukturovaný, uhlazený a přitom poutavý, zajímavý, nadupaný vědomostmi a zkušenostmi.

Je jednoduché nechat se kurzem strhnout a hltat video za videem. A zároveň se k videům vracet a pouštět si je znovu a znovu a pokaždé objevovat víc a víc. Katka je tak úžasná, jak ji znám z webinářů. Mám pocit, že každé slovo, které řekne, je správně volené.

No prostě jsem nadšená a jsem ráda, že jsem si update kurzu koupila. Je za tím obrovské moře práce, které ale přineslo skvělý výsledek. Našli cestu, jak přelívat principy Nevýchovy rodičům přímo do těla – do hlavy i do srdce.

Děkuju a zdravím z Hannoveru,

Zuzka Wistuba, maminka tří úžasných holčiček :-)

0 1

Přestala jsem se bát dětských emocí, ty mě dříve zastavily a vzdala jsem to…

Díky novému kurzu mi to doklapává nějak vše rychleji, že vy jste do něj přimíchali nějakou kouzelnou ingredienci? Po starém kurzu jsem to vše chápala, ale s novým to konečně každý den používám :-).

Přirovnání k učení cizího jazyka – po starém kurzu, jako kdybych znala slovíčka, ale přišlo mi divný/trapný je říkat nahlas, cítila jsem se nepřirozeně, chtěla jsem to jakoby hned umět dobře, a když mi to nešlo, tak jsem to raději nepoužívala a podle toho byly taky výsledky s dětmi … s novým kurzem se skoro až těším na každou vypjatou situaci s dětmi, že to mohu hned zkusit jinak – Nevýchovňácky :-).

A i když mi to třeba hned na poprvé nejde, nijak mě to neodradí a jdu to zkusit hned zase … hlavně jsem se přestala bát dětských emocí, ty mě dříve zastavily a vzdala jsem to…

Moc díky za otevření očí, snad už teď zavládne doma opravdová Nevýchova a ne jen milejší policajtování s učitelováním :-).

Dita Páclová, 45 let, maminka 8 dětí

0 1

Díky kurzu a díky své dceři nacházím cestu k sobě

Ahoj Nevýchovo.

Mám za sebou oba kurzy. Nový kurz jsem si koupila především z toho důvodu, že mě Katka prostě baví. Díky kurzu a díky své dceři hlavně, nacházím cestu k sobě, učím se být k sobě a tím i k okolí laskavá. A neznám laskavějšího člověka než Katka, z toho, jak na mě působí z obrazovky 🙂

Děkuji.

🌺❤️

Kristýna

0 1

Kurz mi pomůže nejen v jednání s vnoučaty, ale i všeobecně v životě…

Tento kurz jsem si koupila z „pozice“ babičky, říkala jsem si, že není nikdy pozdě začít:-). Ale klobouk dolů.....myslím si, že mi pomůže nejen v jednání s vnoučaty (3,5 roku a 5 let), ale i všeobecně v životě.....nas­tavení hranice a emoce…moje stálé téma.

Navíc žiji s rodiči (80 a 82 let) , kde mi přijde komunikace a pochopení také hodně důležité. Odnáším si z něj hodně nových pohledů, náměty na jiný pohled na situace. Myslím si, že si kurz budu pouštět dokola…pro pochopení a připomenutí.
Děkuji moc a přeji hodně rodičů Nevýchovy.

Iveta Alexandrovičová

1 2

Díky Nevýchově se synem (3,5) společně zvládáme pobyt v nemocnici

Milá Katko a celá Nevýchovo, chci Vám ze srdce poděkovat za to co jste mě naučili. Jsem teprve u třetího týdne. A nyní jsem ze synem (3,5 roku) v nemocnici. Mám velkou radost, jak společně zvládáme tyto dny. Díky Vám vím jak s ním komunikovat když se děje něco nepříjemného a bolavého. Jak být opravdu s ním, když teskní.

Zvládáme i to, když já musím odejít i třeba na 10 minut pro jídlo a on je zavřený v té děsné postýlce. Čehož jsem se nejvíce bála, od malička nesnáší omezení prostoru, pohybu. DĚKUJI, ŽE JSTE A ŽE JSEM TO S VÁMI MOHLA NAUČIT. Díky Vám je nám tu spolu dobře!

P. S. Trápili mě sourozenecke vztahy synů, po webináři se mi velmi ulevilo. Ale teď tady zjišťuji jak pevné pouto spolu kluci mají. Jediný po kom syn teskní je brácha. Dnes si 5krát volali 😍  A to se přitom doma neustále hádají a „mydlí“.

Klára Malíčková

1 2

Prisiel k posteli, zasmial sa a povedal „spinkat“

Mila Nevychova,
Len sa chcem podelit o radost ze ste sa mi priplietli do zivota. Nie je vsetko vzdy dokonale, urcite mame co zlepsovat, ale ked vidim tie drobne uspechy a to ze naozaj sa da byt partakom aj s 20mesacnym dietatom, som nesmierne stastna. Napriklad dnesne uspavanie, vysla som z izby s usmevom ktoreho som sa este dlho nevedela striast.

Maly bol uz unaveny, mali sme narocny den, ale videla som na nom ze mozno prave preto bude uspavanie dlhsie ako zvycajne. Bol takpovediac pretoceny, salel sa na posteli a ignoroval moje pokusy o uspavanie. A stale mi vo svojej reci vravel ze sa chce ist hrat.

Keby som nepoznala Nevychovu urcite by som trvala na svojom, je neskoro, bol dlhy den a treba spat. Ale s Nevychovou som proste len pocuvala co mi chce povedat a respektovala to. Volal ma hrat sa tiez, ale povedala som mu ze ja uz ostanem lezat, ze som unavena, ze ked bude chciet spinkat nech pride ku mne. Len sa zasmial, vytiahol si 3 auticka a 5min sa intenzivne hral, vrcal a prehanal auta po celej izbe.

Potom prisiel k posteli, zas sa len zasmial a povedal „spinkat“ (v svojej reci). Vyliezol ku mne, pritulil sa a do dalsich 5 min tvrdo spal. Mozno uplna malickost, ale pre mna krasny pocit ze si rozumieme.

Obrovske dakujem Nevychova, takychto malickosti je denne nespocetne pri ktorych si uvedomim ze keby som nemala Vas, asi by dopadli inak …😘

Zuzana

0 1

Muž sám navrhl, že kurz bude poslouchat cestou do práce. Takovou reakci jsem nečekala…

Chtěla bych se svěřit s obrovským pokrokem u nás doma.

Kurzem Nevýchovy jsem už prošla před 2lety. Když byla nabídka nového kurzu neváhala jsem a pustila jsem se do něho, protože Nevýchova u nás stále nejela na 100%. Myslim, že tak na 50%.

Můj partner nic netušil. Bála jsem se, že když mu řeknu, že jedu kurz Nevýchovy nebude chtít spolupracovat. Bude mě shazovat v některých situacích které bych nezvládla na začátku kurzu. (pouštěla jsem mu kdysi jeden webinar a on řekl, že to jsou nesmysly, že když se dítě vzteka v obchoďáku, že si tam k němu nesedne a nebude se ptát co by potřeboval)

Jsem ráda, že jsem do nového kurzu šla. Je opravdu precizně vytvořený. Nečekala jsem tolik nového oproti starému kurzu. Velké díky patří Katce a všem v týmu Nevýchovy. Jen tak dál. Děláte to skvělé!!

A teď proč tak náhlá změna vyrukovat s tím o co se doma snažím a pozvat ho k tomu jestli se chce partner také přidat.

Moje nakopnuti k tomu bylo video z 5 týdnu o rodičích. Nechci prozrazovat co v tom videu bylo, ale brečela jsem snad celou dobu a uvědomila jsem si, že to partnerovi řeknu a buď to přijme a půjde do toho se mnou a nebo bude vědět, že na sobě pracuji snažím se zapracovat na vztahu a přístupu k dětem. A on jestli to nebude chtít tak to budu respektovat, že je to na něm.

Sebrala jsem odvahu a vše jsem mu vysvětlila, poukázala jsem na naší dceru a na situace, které se nám nevýchovně daří. A on mi na to řekl „proč jsi mi to neřekla, já to přeci nevěděl jak na to“ A že kurz zkusí, ale na videa nechce koukat a když zjistil, že jde poslouchat audio, tak sám navrhl že to bude poslouchat cestou do práce.

Tak takovouhle reakci jsem asi nečekala. Je super, že to nepotahnu všechno já, ale budu mít ve svém partnerovi parťáka.

Markéta

0 1

Když se večer dcerky ptám, co bylo dnes nejlepší, tak většinou začíná … jak jsme s bráchou…

Konec kurzu – tak jako ostatně téměř celý jeho obsah – jsem poslouchala obklopená dětmi v noci v posteli…
Zrovna ten den jsem se docela nepohodla s mými rodiči na výchovném přístupu k vnoučatům a tak mě to na závěr všecko sedlo a zapadalo a u rozloučení jsem bečela s Katkou a říkala si jo to dám, dělám to dobře – jsem na správné cestě <3

A tou správnou cestou jsem si čím dál více jistá a přesvědčená že už mi to jde líp a líp… Bolí to někdy… Dlouho to trvá než se člověk dostane na tu správnou vlnu…taky z ní padá…ale cítím že se mi ji daří držet dýl a dýl a že je doma líp a líp…

Velkou radost mám ze vztahů mých dětí – strach o to abych k nim měla zdravý přístup a pomohla jim s vyrovnaným vztahem aby byli sobě parťáky mě vlastně před rokem do kurzu přivedl… Bála jsem se jak to zvládnem ve čtyřech …a dobrý ;-)

Včera malej oslavil rok a když nemá ségru (3r ) doma tak je úplně vyměněný jak se mu stýská – kam se ona hne on chce též… A Barča když se vrátí od babičky nejvíc se vítá s bráchou a když se jí večer před spaním ptám co bylo dnes nejlepší tak většinou začíná … jak jsme s bráchou… Děkuju <3

Děkuju že dokážu vidět víc než dřív <3

Určitě bych chtěla kurz projít ještě jednou – možná jen po částech protože zážitek s pícháním ucha určitě nepotřebuju slyšet dvakrát – to bylo moc … Silné …je mi úzko jen když si na tu bezmoc vzpomenu.

No výzev mám před sebou ještě hodně aktuálně se potřebuju zaměřit na čas pro sebe jelikož to je prostě základ držet se v pohodě…a taky vyrovnat vztah s vlastními rodiči a jejich přístupem ke mě a mým dětem.

Ale vím že když budu chtít tak to půjde. Protože mám oporu ve vašem týmu a v celé Nevýchovné skupině rodičů – ktetá je takovou podporou a motivací že bych ji snad nikdy nechtěla ztratit.

Díky že jste měli tenhle Nevýchovný nápad a šíříte ho dál – budu se snažit ho co nejlépe šířit s vámi :-)

Jitka

0 1

Nad koupí kurzu jsem dost váhala, ale teď mohu říct, že to byla jedna z nejlepších investic

Mám hotovy kurz a úplne pecka. Všechno mi šlo hladce. Také se mi líbilo, že všechno je řečeno stručně a jednoduše.

Mám doma 2 kluky 3 roky a 1 rok. Je to občas mazec. No znáte to. Změnila jsem svůj přístup a to fakt se vším všudy. Výsledky se teda dostalily celkem pozdě, až po 3 měsích. Jsem prostě hrozny pařez a trvá mi to🤣🙄. Ale výsledky už mam obrovský a nevzdam to.

Nejvíce mi asi pomohl týden o hranicích a také o rodičích.
Cítím se skvěle. Začala jsem více říkat i manželovi co chci a potřebuji. I on to pochopil a říká běžně: teď se postarám, jestli chceš jdi si do lesa, pochopil, že jsem pak odpocata a mám více pochopení a trpělivosti pro všechny! Takže jsem začala zase běhat a cvičit! Zpevnila jsem tělo a je mi fakt dobře!

Přestala jsem se obětovávat pro ostatní!!! Když mám hlad najím se, když jsem unavená lehnu si na půl hodinky k pohádce… Atd. 
Je to sice úplně normální a asi to běžně všichni dělají, ale prostě jsem potřebovala otevřít oči. 🤭

Můžu říct, že nad koupi kurzu jsem dost váhala, přeci 5000 Kč je celkem dost. Ale teď mohu říct, že to byla jedna z něj lepších investic v poslední době!
Manžel je teda ukázkový policajt, ale pomaličku odposlouchava co říkám a už několikrát dokázal krásně nevychove vyresit pár jednoduchych situací.

Nedávno jsem měla slabou chvilku, Kubík 3 roky přišel a říkal maminka ty plakas? Pomohlo by to kdybych ti přinesl skleníku vína? 🙈😁😀
No nevěděla jsem jeslí se mám smát nebo stydět!!!

Kubík taky téměř denně krásně funguje s bráchou, běžně říká: „Maťo, ty asi potřebuješ teď tohle auto vid? Tak ná.“

Takovyhle příkladů mám už spousty!
Mějte krásný den a díky za vše!

Pavla Cinádrová, Kubík 3 roky, Máťa 1 rok

0 1

Vůbec nelituji peněz za kurz. Věřím, že už nesklouznu zpátky do učitelování a policajtování

Milá Nevýchovo,
právě jsem si poslechla poslední bonus s rozšířením pro starší děti. Teď zrovna je mi smutno, že kurz už mám za sebou. Vaše videa a audia jsem poslouchala vždycky ráno, ještě než mé děti vstanou. Velmi mi to pomáhalo naladit se do klidnějšího tempa a snažit se své děti více chápat a taky pozorovat.

Úspěchy máme zatím spíše maličké, ale jsou, a to je pro nás všechny velmi důležité. Celý kurz si chci projít ještě jednou, protože mi dal úplně jiný pohled na rodičovství a já jsem za to neskutečně ráda. 🙏

Vždycky, když během dne sklouznu zpátky do režimu učitel/policajt a pak si to uvědomím a snažím se přeladit zpět na režim respektující výchovy, tak mé děti zareagují většinou slovy " Už si zase ta jiná, hodnější maminka, maminko? "

A mě to vždycky rozesměje a vidím, že děti si opravdu všímají a že to všechno začíná pomalu fungovat a dávat smysl. Tak snad to půjde líp a líp. 🙏🙂

Moc Vám za tento skvělý kurz děkuji. Je krásně zpracovaný. Aplikace Nevýchovy je také skvělá. Vůbec nelituji peněz, které jsem za kurz dala. Teď se chystám pomalu objevovat kouzlo rodičovského fóra. Věřím, že teď už se na všechno ohledně rodičovství, začnu dívat jiným pohledem a snad už nesklouznu zpátky do učitelování a policajtování. 🙂
Mějte hezký den ❤

Adéla

1 2

Atmosféra doma i komunikace s dcerou úžasná. S manželem se navzájem chápeme a díky kurzu líp rozumím i mým vnitřním pocitům

Máme dvě úžasné děti (dcera 3 3/4 a syn čerstve 1 rok). S Nevýchovou jsme začali před třičtvrtě rokem a to starým kurzem. Po shlédnutí prvního týdne jsem si myslela, ze být parťák asi nezvládnu. Neslo mi dohromady to, ze slovo dítěte má stejnou váhu jako slovo dospělého. Kurz začal poslouchat i manžel. Oba jsme byli vychováni totálně výchovně. Bylo to pro nás opravdu nové.

Nejprve se nám moc nedařilo. Snažili jsme se urvat dohodu za každou cenu a pořád jsme nevychovu používali spíše jako nástroj na dítě (dcera měla necelé tři, nově ve školce, do toho tříměsíční miminko, které trpělo na koliku až do 6 měsíců a taky plakalo hlady, což jsme netušili). Řešili jsme různé běžné problémy jako odchod do školky, výprava ven, odchod domu z šatny, umývání rukou a podobně.

Postupně mi vše začalo dávat smysl, občas se dařilo, občas ne. Postupně se ze mě stal rodič nadšenec. Pro dítě udělám téměř vše. Sebeobětování a podobně.

V únoru přišla nabídka nového kurzu. Jelikož se nám doposud zdál předchozí kurz jako nejlepší investice, šli jsme do toho.

Starý kurz jsem projela pouze jednou a nějak se nemohla dokopat k tomu jej zopakovat. U nového kurzu mě lákala i aplikace. Jelikož syn spava přes den pouze v kocare, poslouchala jsem cely kurz při prochazkach venku. Vše mi začalo postupně zapadat.

S dcerkou komunikace úžasná. Vždy vím, co se v ni děje. Se vším se nám svěřuje. Například včera se ji poprvé po dvouměsíční karantene a dvou týdnech školky ráno do školky nechtělo. Vždy se těšila, ale včera moc ne. Když se ji ptáme proč. Hned odpověděla, ze se ji nelíbí, ze paní učitelky ve školce na děti křičí. Dali jsme ji pochopení a vysvětlení, ze ve školce je moc děti a paní učitelky je asi jinak usměrnit neumí. Dcerka to vzala v pohodě a šla.

Odchody máme fajn. Z domu i z venku. Musím zaklepat, ze je vše fajn. Atmosféra doma úžasná. Občas není den, ale to je běžné. Jo a dcerka dříve říkala ze chce pouze tátu, ze mě nemá rada (asi i žárlila na brášku) a včera mi řekla ze mě ma moc rada🥰.

No proste úžasné. Prošli jsem ja i manžel kusem cesty, vím ze mám ještě rezervy a je potřeba na sobě pořad pracovat. Ale jsme mnohem klidnější a chápeme se i s manželem navzájem. A ja začala dávat i sobě více času. Začala jsem běhat a po chvilkach si zlepšovat angličtinu.

Posílám velké díky za vše, co děláte. Občas je mi líto, jak se okolí celkově k dětem chová a jak na ne nahlíží. Nebýt vás, asi bych na tom byla podobně. Chtela bych nevychovu všude. Dcerka se obcas diví, co maminky ostatním dětem na hřišti říkají a jak i křičí. Dekuji, ze snad již patřím mezi opravdove parťáky, možná ne vždy ale čím dal častěji.

V novém kurzu byly úžasné příběhy z praxe a vše bez omáčky. Opravdu povedené. I příklady ze světa dospělých skvělé. Fakt mi to pomohlo všemu lépe porozumět. I mým vnitřním pocitům. Teď jen setrvat, užívat si to a někdy si kurz zase pustit a připomenout.

Spokojená máma Marika

0 1

Pred Nevýchovou som nerozumela mojím občasným výbuchom zlosti…

V prvom rade Vám chcem poďakovať, že ste vytvorili tento kurz. Je naozaj skvelý a som rada, že nielen moja sestra si ho urobila, ktorá mi Vás aj odporučila, ale že zisťujem, že aj moje kamarátky si ho urobili alebo ním práve prechádzajú. Mať okruh ľudí okolo seba, ktorí vychovávajú svoje deti podobne, je skvelé.

Dnes som si pozrela aj Váš webinár o „lakomých“ deťoch a milo ma potešilo, že môj prístup k zdieľaniu hračiek je „nevýchovný“. Nenútim dcérku, aby sa delila o hračky a uznávam jej pocity. Zároveň ju uisťujem, že ak im aj hračky požičia, tak jej ich iné deti vrátia späť. A skôr mám tendenciu poučovať iné mamy, otcov o nenútení detí zdieľať hračky. :-)

Vrátim sa ešte ku kurzu. Zážitkové audiá, v ktorých som sa „stala na chvíľu opäť dieťaťom“, boli úžasné. Bolo ťažké nevyroniť pri nich slzy. Zároveň sa po nich snažím vcítiť sa do pocitov svojej dcérky (má takmer 2,5 rokov) najmä v ťažkých situáciách.

No, najviac dôležitý mi ale prišiel posledný týždeň – ja, rodič. Najmä posledné audio o nepotláčaní svojich pocitov.

Ja som sa totiž sama sebe už venovala aj pred Nevýchovou, no stále som nerozumela mojím občasným výbuchom zlosti a až pri tomto poslednom audiu som si uvedomila, že vždy som sa ich snažila potlačiť, resp. som sa za ne veľmi hanbila… tak keď prišiel ďalší nával zlosti, tak som sa na chvíľu zavrela do kúpeľne, kde som ho nechala prehrmieť a čuduj sa svete, pomohlo to.

A naozaj tie výbuchy zlosti už nemajú takú intenzitu, keď sa za ne nebičujem a nepotláčam ich.

Samozrejme, ešte sa mám čo učiť a nie vždy mi to ide „nevýchovne“, no už sa viem pri tom zastaviť a uvedomiť si, kde som spravila chyby a v ďalších situáciách tie chyby neopakovať.

Takže ešte raz obrovská vďaka! Toto bola najlepšia investícia v mojom živote. :-)

Eva Slabejová

1 2

Ďakujem osudu, že som Nevýchovu našla

ahoj Nevychovo, mám toľko myšlienok, ktoré by som Vám chcela napísať ale to by som tu bola asi cely deň:-).

Mám 6 ročného synčeka, ktorý bol Od začiatku mrzuty, zle spával nič sa mu nepáčilo a tým pádom ja som sa počas materstva veľmi unavila, vyčerpala, malo spánku a potom boli doma aj hádky keď maly neposlúchal. Proste zacarovane kolo. Ale ďakujem osudu, že som Vás našla. Síce som s Vami len mesiac a zatiaľ pomaly spracovavam videá a audia a som v 3 lekcii, to ako ste mi ukázali cestu a otvorili myseľ a oči je až neskutočne.

Som človek dosť netrpezlivý ( teda hlavne odkedy mam dieťa) a preto som stále kričala bola nervózna na celu rodinu – proste celé zle. Môj deň začal aj keď svietil slnko , dažďom. Bola som zúfalá a už ma moje vlastne dieťa vytáčalo stále. Ale odkedy som začala počúvať vaše rady tak zrazu si uvedomujem svoju osobu a aké to museli mat so mnou chlapci ťažké.

Úprimne prvé dve lekcie som doslova prerevala a až som sa bála či je vôbec ešte možnosť nápravy toho čo som ja pokazila. A vidím, že je tu šanca, dávate mi obrovsku nádej. A vidím to každý deň keď komunikujem so synčekom. Je až neuveriteľne ako zrazu vieme lepšie komunikovať, rozumieť si. Za 3 týždne som urobila obrovský skok a to že ja nekricim ale komunikujem.. i keď niekedy mám vyšší hlas ale učím sa stále.

Môj synček sa začal so mnou viacej rozprávať, hovoriť pocity a ja to iste. Zrazu sa teším byt mamou lebo som pochopila, že dieťa je rovnocenný partner. Ešte sa samozrejme stále učím a každý deň mám nové výzvy ale viem z akého pevného základu mám začať.

Ešte raz Vám ďakujem, že ste a peniaze ktoré som resp môj manžel do mna investoval boli tie najužitočnejšie v mojom živote . Ste úžasní a ste moji záchrancovia .

Lucka

0 1

Nevýchova je nejen pro rodiče, ale pro všechny lidi

Hezký podvečer, jen chci stručně poděkovat. Osobně si myslím, že Nevýchova není vhodná jen pro rodiče, ale pro všechny lidi, kteří si chtějí věci srovnat, zamyslet se nad tím, jak to měli se svými rodiči oni, co si z toho odnesli a srovnat se třeba i s křivdami, kterých se na nich jeijch rodiče napáchali.

Já se doma potkala s oběma typy výchovy – mamka byla přirozeně nevýchovná a táta naopak, takže jsem se během kurzu nad tím vším zamýšlela, přemýšlela, jak to chci pro své děti a hodně si urovnala.

A poslední bod: Ségře se narodilo dítko před dvěma týdny, takže dárek mimču k Vánocům je jasný – sovička do kočárku nesoucí poukaz na kurz Nevýchovy. Ségra je naladěná na podobné vlně, tak se nebojím, že by neměla úspěch. 

Ještě jednou velké díky, ráda si v blízké době pustím bonusy, i se k některým videům budu určitě vracet, abych se ve svých postojí utvrdila a celkově si to mateřství ještě víc užívala.

Mějte se hezky a brzy v nějakém videu zas naviděnou.

Zdeňka Kouřimská

0 1

Dlouho jsem váhala, než jsem se do Nevýchovy přihlásila. Ale už od první lekce jsem věděla, že jsem udělala dobře

Ahoj Katko a Nevýchovný týme!

Snad nevadí, že Ti tykám, ale vykání by mi prostě to těch zhruba dvou měsících nešlo.

Dlouho jsem váhala, než jsem se do Nevýchovy přihlásila. Můj vztah s našimi dvěma dětmi (12 a 8 let) mi nepřipadal nezdravý, přesto jsem cítila, že by se leccos dalo zlepšit a předejít spoustě nedorozumění, která mohou ještě častěji nastat v náctiletém období, které už nám občas klepe na dveře.

Bylo to správné rozhodnutí. Od první lekce jsem věděla, že jsem udělala dobře. Kurz mě bavil a neustále mě překvapovalo, kolik věcí se dá zlepšit, kolika věcem se dá správnou komunikací nebo někdy i nekomunikací předejít.

Největším otevírákem očí byl pro mě týden, kdy jsi mluvila o emocích. Neuvěřitelně se mi ulevilo, když jsem pochopila, že nejsem zodpovědná za špatnou náladu dvanáctiletého syna nebo uraženost osmileté dcery. A ještě větší úleva bylo pochopení, že za ně nemusím řešit jejich bolístky a hádky s kamarády. Že stačí nabídnout jim otevřenou náruč a dovolit jim, ať jsou naštvaní, smutní nebo plačtiví. Že jsem tu pro ně, ať se stane cokoli.

Takže děkuji za úžasný kurz, u kterého jsem si poplakala i se ze srdce zasmála!

Přeji Tobě i celému týmu, ať se Vám i nadále daří a ať Vaše komunita nevýchovných rodičů stále roste!

Erika O’Healai

1 2

Docvaklo mi, že principy Nevýchovy se dají krásně aplikovat i ve vztahu k žákům ve škole

Před nedávnem jsem absolvovala kurz Nevýchovy a chtěla bych za něj strašně moc poděkovat, protože mi opravdu otevřel oči.

Povoláním jsem učitelka na osmiletém gymnáziu a v současné době jsem na rodičovské dovolené se dvěma holčičkami (4,5 a 2,5 roku). Asi jako většina rodičů jsem i já vyrostla na „normální“ výchově, podle které by se měly autority poslouchat a já jsem se měla chovat jako poslušná holka. Jelikož jsem toto za každou cenu očekávala i od svých studentů ve škole, narazila jsem.

Partnerský přístup ke studentům mi moc vlastní nebyl. A pak jsem začala narážet i u své starší dcery. V té době jsem objevila Nevýchovu. Došlo mi, že spolu musíme vycházet jinak, lépe.

Kurz mi pomohl si to uvědomit a změnit to, ačkoli jsem k Nevýchově byla ze začátku trochu skeptická. Principy Nevýchovy mi vážně otevřely oči a docvaklo mi, že tyhle principy se přece krásně dají aplikovat i v partnerském vztahu k žákům ve škole.

Někteří začínající učitelé možná berou studenty jako partnery přirozeně, ale někteří ke studentům přistupují stejně jako kdysi učitelé k nim. A to může být v současné době problém. Proto mohou mezi učiteli a studenty vznikat konflikty, vzájemná nesnášenlivost, neporozumění atd.

Proč jsem se o nevýchovných principech nedozvěděla dřív?
Proč nás o partnerském přístupu k našim studentům neučili na pedagogické fakultě?
Proč nás nenaučili, jak nejlépe vycházet se žáky, jak s nimi jednat, jak s nimi řešit konfliktní situace, jak být vlídným a spravedlivým učitelem?
Na „pajdě“ nás na to bohužel nepřipraví. Prostě tě hodí do vody a plav, nějak si poraď. Je to naprosto stejné jako s rodičovstvím. Ovšem kdyby byl každý přirozeně dobrým rodičem, tak by nebylo Nevýchovy potřeba.

Proto se strašně moc přimlouvám za to, aby někdy mohl vzniknout podobný Nevýchovný kurz pro učitele. Vždyť většina nevýchovných principů, které platí v rodině, mohou platit i ve škole. Určitě bych byla první, kdo by se přihlásil. A myslím, že zájem by byl veliký. Prosím, uvažujte o tom, bylo by to skvělé.

Děkuji za vaši práci a za to, že Nevýchova existuje.

Marie

1 2

Doma je větší pohoda, máme k sobě blíž a víc si společný čas užíváme

Před vstupem do kurzu

O Nevýchově jsem se dozvěděla ještě v čase, kdy jsem čekala své první miminko. Sledovala jsem obsah nabízený zdarma a měla jsem pocit, že mi stačí k tomu, abych pochopila principy Nevýchovy, které mi byly velmi sympatické a rezonovali hluboko s mým cítěním, a aplikovala je. Jedna maminka z kurzu to hezky vystihla: pouze jsem očumovala a plížila se kolem Nevýchovy. :o)

I když jsem měla štěstí, že moje maminka mně vychovávala s láskou a parťácky, také mi dopřávala hodně velký kus svobody a porozumění, já jsem se po narození dcerky dostávala i do situací, které jsem nezvládala tak, jak bych chtěla. Říkala jsem si, jak je možné, že moje maminka tu přirozenou Nevýchovu má tak přirozeně v sobě a já ne? Možná proto, že maminka je spíš klidná a trpělivá a já temperamentní?

I když jsem si čas s dcerkou užívala a užívám, prakticky jsme parťáci, ale byly situace, kdy jsem byla policajt anebo učitel jak vyšitý, nebo obojí dohromady. Hlavně tehdy, když jsem byla unavená a jí to dlouho trvalo, nebo když jsem potřebovala rychle něco udělat, někam odejít, nebo když jsme byly v situaci, že ona objevovala svět, příp. v situacích, kde by se jí mohlo ""něco"" stát.

A přistihla jsem se, že jsem naštvaná, že na ni křičím. A taky, že ji tlačím do toho, aby věci dělala podle mých představ, nebo nedělala věci, které se mi nelíbí, které mi přidělávají práci s úklidem, praním a žehlením, když něco zničí atd. A co je horší, začala jsem se tak chovat i k mému muži! Takže to někdy vypadalo, že já jsem vychovatel obou. A necítila jsem se v tom dobře, byla jsem z toho nešťastná i naštvaná. Říkala jsem si, že když se dostanu do varu, nechtěla bych se sebou být, kdybych byla na jejich místě. :o) A tak jsem začala postupně uvažovat o kurzu. Než jsem se ale odhodlala, uběhly téměř 2 roky!

Po vstupu do kurzu

Teď jsem ještě pořád na cestě, v kurzu jsem teprve ve 3.týdnu. Ale změny už na sobě cítím. Velmi mi pomohlo, dívat se na situace z jiného úhlu pohledu a nejvíce na mně zapůsobily zážitková audia – když se vcítím do situace, že bych já byla to své dítě, jak bych se cítila. Ten vhled do duše dítěte přes nevýchovné situace mně skutečně probudil! I když nemohu říct, že bych nebyla předtím empatická. A protože vím, že dítě se učí nápodobou, snažím se teď zvládat lépe své emoce a nepředávat mu to, co sama na sobě nemám ráda, ty nefunkční vzorce a programy, které bohužel v sobě mám.

Dcerka mi před kurzem udělala i skvělé zrcadlo: když jsem ji něco vzala, nebo nechtěla dát, začala ječet se zatnutýma pěstičkami a já v ní spatřila sebe! Zmocnil se mně strašný pocit, to já jsem jí to naučila! A když s tím něco neudělám, bude pořád víc toho, co jí učit nechci. Naštěstí to už nedělá, protože jsem to přestala dělat já!

Celkově víc přemýšlím a prodýchám, než něco řeknu, co by mně mohlo zase později mrzet. Když se mi rodiče umlouvají, že jejich děti nechtějí půjčit hračky, uklidním je, že je to v pořádku, ať dělají jak cítí, že přece i dospělým se stává, že svoje oblíbené věci neradi půjčují, tak proč do toho nutit děti. Nejdříve se na mně podívají podezřele, ale většinou si všimnu, že nad tím začnou přemýšlet.

Děti na Nevýchovu reagují skvěle! Vzhledem k tomu, že je doma větší pohoda, protože jsem já v pohodě, máme k sobě blíž a víc si společný čas užíváme. Dcerka když něco chce, chytí mně za ruku (protože zatím mluví jen slova) a dovede mně na místo: třeba když chce, abychom si spolu četly z knížek, když chce, abych ji pustila dětské písničky na počítači, nebo když chce papat příp.napít. Také mně začala objímat a líbat, nebo si položí hlavičku na mně a přitulí se tak radostně a spokojeně, až mně to dojímá.

Ještě se podělím o příběh

Jednou, když jsme byly na hřišti, jedna maminka, se kterou se tam potkáváme, se dostala do stresu, protože se blížil termín porodu jejího druhého miminka a ona začala cítit kontrakce. Byla tam sama se starší dcerkou (27 měsíců) a bydleli od hřiště trochu dál. Tak jsem nabídla, že je doprovodíme. Řekla jsem mojí dcerce, že potřebuji, aby si sedla do kočárků (ve kterém sedět už velmi nechce a už vůbec ne, když jsme na hřiště teprve přijely), že maminka Lucky potřebuje abychom ji doprovodily domů, protože se její miminko začalo hlásit na svět. Tak si beze slova sedla, ještě sama zacvakla madlo před sebou a zvědavě koukala co se bude dít.

Tak jsem kráčely směrem k domu té maminky a po chvíli její holčička chtěla, aby ji maminka vzala na ruce, cesta začala být víc do kopce. Tak jsem nejdříve vysvětlila mojí dcerce, že tu holčičku ponesu já, protože její maminka má v bříšku druhé miminko a nemůže ji zvedat, aby jí to nebolelo a že moji dcerku v kočárku bude tlačit ta druhá maminka. A že co ona na to, jestli souhlasí. Chvíli na mně koukala, podívala se i na tu druhou maminku, lehce se usmála a spokojeně se opřela v kočárku, kde seděla až dokud jsme nedorazily domů.

Vztah s mým mužem je také mnohem hezčí

Principy Nevýchovy a vciťování se do mých nejbližších, aplikuji na oba – dcerku i manžela! :o) S pár blízkými kamarádkami, které mají děti také sdílíme nevýchovné principy. Jedna i projevila zájem o kurz, ale neumí česky, tak snad až bude Nevýchova i v angličtině.

Učím se lépe zvládat své emoce a respektovat jedinečnou osobnost mé dcerky i manžela, mít víc pochopení pro jejich svět, cítění a vidění, které je jiné než to moje. A reaguji v situacích tak, aby nám bylo všem dobře a byly jsme spolu šťastní. Také dopřávám víc času sobě, nejen péči o dcerku, manžela a domácnost. Zjistila jsem, že když jsem já v pohodě, oni jsou také.

Ivana Sisik

21 22

I když Táďa (19m) zatím skoro nemluví, rozumíme si a užíváme si každého dne

Milá Nevýchovo, milí nevýchovní! Téměř denně si tady čtu úžasné příběhy, jsem v Nevýchově už víc jak rok, a tak se chci také konečně podělit o nesmírnou RADOST ze svého mateřství.

Měla jsem to štěstí, že jsem na Nevýchovu narazila ještě v těhotenství, Táďa (19m) je tedy od narození nevýchovné dítě a já si opravdu každý den plně užívám. Některé momenty sice ještě musíme doladit, ne vždy jsem schopná mít tolik trpělivosti, kolik by bylo potřeba, v takových chvílích ale zase nastupuje manžel, který mě opět usměrní stylem „proč mu říkáš takovou hloupost, vždyť přece Katka říkala, že…“ (i když musím podotknout, že žádné video neviděl, tu „ženskou prý nemusí“, každopádně se řídí jejími mnou zprostředkovanými radami :))

Nelze popsat všechny krásné chvíle, tak alespoň pár bodů, které mě napadají:

– Táďa nemá žádné dlouhé vztekací scény, protože každodenní program utváříme společně, často se ho ptám na jeho názor, nemá potřebu si něco vyvzdorovat, aby bylo po jeho.

– díky Katce jsem se naučila příliš NEMLUVIT a spíš jen POZOROVAT a OBDIVOVAT (myslím, že potlačení vlastního učitelského ega je dost zásadní pro domácí pohodu)

– vše jde tak nějak „samo“ – řeknu „Půjdeme ven?“ a Táďa už si nasazuje klobouček a stojí u dveří, řeknu „Půjdeš už spinkat?“, Táďa otevírá ložnici a leze do postele. Vše má svůj řád, oba víme, co se kdy děje.

– při jakékoli návštěvě lékaře je v klidu a dělá téměř vše, co je potřeba (vždy mu dopředu řeknu, co se bude dít) Prostě i když Táďa zatím skoro nemluví, ROZUMÍME SI a užíváme si každého dne. Nevýchovu šířím kolem sebe, protože tohle mi prostě dává smysl. DÍKY!!!

Lucie Hortová, 32 let, syn Táďa 19m, Brno

9 10

Klientka nás chtěla žalovat. Automaticky jsem najela na Nevýchovu

Za ten rok, co tady jsem, mi byť jen samotné pročítání vašich statusů a reakcí, společně se samotným kurzem, vrostlo natolik do mého systému komunikace jako takové, že když jsem teď řešila vcelku velký průšvih jedné mé „ovečky“, za jejíž práci jsem neofiko zodpovědná, tak jsem při jednání s dosti rozdurděnou klientkou automaticky najela na uznání pocitů a návrh řešení.

Paní nás chtěla žalovat a situace byla vážná. Ustála jsem to tento pátek s naprostým klidem v sobě až tak, že mi paní „klientka“ poslala včera ráno děkovnou zprávu za můj osobní přístup! A to jsem použila UZNÁNÍ POCITŮ,NÁVRH ŘEŠENÍ A POPIS MÝCH POCITŮ.

Dříve bych se obhajovala, byla bych neskutečně naštvaná jak na tu „ovečku“, která neskutečně odflákla svou práci, tak na klientku, která se lidsky mstila a vymýšlela si už opravdu prkotiny, jen aby nás dostala takříkajíc na kolena… Vše dopadlo na jedničku a já získala z celé situace parádní odměnu. A tou je uvědomění, že „Nevýchovu“ ŽIJU! Opět patří poděkování @Katka Králová a všem vám tady! D Ě K U J U!

Irma Wichtová

8 9

A tak jsme si jen vysvětlili, že je brácha ještě malý…

TÝDEN O DŮVĚRE – Díky, Nevýchovo, za něj.

Syn (5) dostal úkol pohlídat bráchu (1 měsíc) zatímco jdu do kuchyně vypnout sporák. Chvíli je ticho, pak slyším pobrekávání přecházející v řev… Kuba přibíhá a oznamuje „mami, furt brečí…“. Jdu do ložnice, kde najdu mimčo v lehátku obklopené plyšákama, s opičkou na hlavě a pásem lehátka položeným přes hlavu a tělo…

Koukám na to a říkám si, že buď mu A) řeknu, že se asi pos…l nebo B) se zeptám, proč má David ten pás přes sebe. A protože jsem večer před tím shlídla video o důvěře, volím B. A Kuba říká: „no když je řidič formule, tak musí mít pás, aby se mu nic nestalo…“ 😂

A tak jsme si jen vysvětlili, že na tyhle hry je brácha ještě malý… v klidu, bez řvaní, bez shození Kubovy snahy se o mimi postarat, jak umí…

Lucie Bzenecká

1 2

Asi byste si normálně řekli, že kluk dělá naschvály. Já mám ale důkaz, jak moc mi syn rozumí

Máme první dítě, 16ti měsíčního syna Michálka.
Už v těhotenství jsem věděla, že moje výchova bude jiná, chtěla jsem své dítě vychovávat tak, jako vychovávala moje maminka mně. „JINAK“ – přátelsky, partnersky, laskavě, citlivě, nesmírně láskyplně a s neuvěřitelnou trpělivostí a pochopením.

Ano, přesně tak to vnímám.

Ještě v těhotenství se mi dostal od kamarádky do rukou Váš článek – ani si nepamatuju téma, ale věděla jsem, že tohle je „to pravé“ co je mi blízké a co chápu.

Ještě pod starým příjmením jsem se u Vás registrovala a za krátký čas jsem poprosila manžela, že k narozeninám si opravdu přeji jako dárek Váš kurz. A protože mám úžasného manžela, který plní přání, kurz byl 👍🏻.

Abych vše zkrátila – Nevýchovou dnes žije celá naše rodina – tchyně, tchán, švagrová i švagr a samozřejmě my s manželem.

Webináře dnes sleduji už jen proto, že se ujišťuji, že věci děláme správně a ladíme a vymýšlíme nové věci pro vzájemnou komunikaci. A proto, že se vždycky dozvím něco jiného, co jsem třeba nevnímala.

S naším Michálkem, jsme se dokázali domluvit beze slov úplně na všem od prvního dne, kdy k nám přišel.

Moc Vám držím palce, Vaše práce je těžká, ale neuvěřitelně smysluplná a důležitá. Principy Nevýchovy – jako základ naprosto fungují a dávají smysl. Vše ostatní už je o individuálním přístupu rodičů k těm nádherným malým bytostem – dětem. ❤️

Asi jsem jedna z mála rodičů, ale o našem Michálkovi můžu říci jen jediné:

Je to úžasný, vnímavý, citlivý a báječný malý (velký) kluk, který když se „vztekne“, tak má vždycky důvod, který si okamžitě vysvětlíme k oboustranné spokojenosti. Je šťastný, veselý, někdy i mrzutý 😁😁, ale pokaždé je úžasný tak jak je.

Na žádné období vzdoru nečekáme, protože neexistuje.
Každý den s ním je nádherný a naplňující.
A těšíme se na plánovaného sourozence.

A nyní Vám vlastně pošlu krátký příběh, který se mi stal se synem. Jako podporu pro Vaši práci a jako poděkování, že jsem díky Vám ubránila můj postoj, jak chci „vést“ výchovu a obrátit myšlení celé rodiny.

Můj příběh, který jsem psala rodině:

Napíšu Vám něco, co se mi teď stalo s Michálkem. Představte si situaci…

Fakt mne děsivě bolí záda a už nejsem schopná Michálka zvednout, jak moc to bolí.
On je podemnou nastavuje ručičky a začíná kňourat, že opravdu potřebuje, abych ho zvedla a pochovala,protože z toho že se neusmívám nebo je to úsměv fakt ze kterého je vidět bolet začíná být nejistý a taky trochu smutný.

Tak si k němu kleknu, vezmu ho k sobě posadím na koleno a říkám mu, že maminka ho teď nemůže zvednout, protože ji hodně bolí záda a nejde to. Ale jestli chce, můžu sedět s ním na zemi a obejmout ho a hladit mu vlásky a dělat za ouško „chramsty chramsty“, který ho vždycky rozesměje. Sedí, poslouchá, kouká, je vidět, že mu to na ujištění stačí, že za nic nemůže právě on. Je naprosto jasné, že mi rozumí.

Pak vstane a jde k Luisine(nás pejsek) misce plné vody. Chvilku v ní máchá prstíčkama jakoby přemýšlel, a pak se začne urputně snažit převrhnout tu misku plnou vody na zem přímo vedle mne.

A podařilo se mu to.

Vstane kouká a upřímně se směje a ukazuje na rozlitou vodu.

Asi byste si normálně řekli, že ten kluk dělá naschvály a že je naprosto jasné, že mi nemohl rozumět, když mi přidělává práci. Asi byste se hned zhrozili a začali pobíhat a říkat podrážděně něco o nešikách, nemotorech a asi by zazněla otázka „to nemůžeš dávat pozor?“.

Víte co se ale stalo? A důkaz jak moc Michálek rozumí?

Michálek si totiž pamatuje, že venku spolu skáčeme do louží a moc se tomu spolu smějeme!!!

A protože pochopil, že mámu bolí záda a moc se neusmívá, tak ho napadlo, že udělá LOUŽI !!!!

Přímo u mne, abych nikam nemusela chodit. A nadšeně na ni ukazoval a pak do toho ještě začal šlapat. Prostě ho napadlo, že mamince udělá radost a rozveselí ji tím že udělá louži a budeme se zase smát a šlapat do ní.

Tak jsem se opravdu musela začít smát a Michálek tleskal, jakou měl radost, že to vyšlo.

Poděkovala jsem mu za to, vysvětlila že louže jsou jen venku, ale že mne hned bolí záda míň a teď musíme louži uklidit. Dala jsem mu utěrku a šmrdlal s ní na bobečku o stošest, abysme ji utřeli spolu.

Byl fakt šťastný.

Ilona, Michal a Michálek Krejčí, Lanškroun

0 1

Z vystresovaného dítka a neurotické maminky…

Na „Nevýchovu“ jsem narazila náhodou, byť jsem dnes již přesvědčená, že to náhoda nebyla a seslala mi ji nějaká vyšší moc ;-), a stalo se to v nejtěžším období mého života, kdy jsem zůstala se svým dvouletým synem sama bez partnera, obrátil se mi život vzhůru nohama a navzdory osudu a peklu, kterým jsme si prošli a traumatům, která syn zažil, máme dnes úžasný láskyplný vztah.

Z vystresovaného dítka a neurotické maminky se stali parťáci, kteří se radují ze života, milují se bez podmínek a přijali svět takový, jaký je. Dnes jsem díky tomu poznání schopná maximální sebereflexe a každým dnem, co spolu rosteme, posouváme se dál a dál a jsem na sebe a na syna (3 a 3/4 roku) nesmírně pyšná <3

Je to pro nás oba obrovsky obohacující zkušenost a denně děkuji té vyšší moci, že jsem takový dar dostala – dostala jsem šanci uzdravit svoji duši a vidět v synovi tu skvělou bytost, která mě nabíjí přímo vesmírnou energií. Všechno najednou dává smysl a mám zase chuť do života. Tahle návratnost investice má pro mě nevyčíslitelnou hodnotu! :-) Díky!

Andrea Procházková

6 7

Každý týden jsem v každém videu hltala každé slovo

Právě jsem dokoukala úplně poslední video v kurzu a konec obrečela, protože na mě dolehlo, jak moc mi to změnilo vztah se synem, pohled na něj, na mateřství a prohloubilo lásku k němu a vrátilo jemu důvěru vůči mně… Tohle se nedá popsat slovy, to se musí zažít..

Děkuji, Nevýchovo…❤️❤️ Mám spoustu popsaných papírů, kdy jsem si vypisovala pro mě vše důležité a budu se k tomu průběžně vracet. Každý týden jsem v každém videu hltala každé slovo.

Ivana

6 7

Neplánovaně a bez nátlaku se přidal i manžel

Nápad s audii je skvělý. Manžel má dlouhé cesty do práce, které by rád užitečně využil, tak začal poslouchat vaše audia. Jsem za to moc ráda. Nevýchovu sleduji skoro dva roky, hodně nám doma pomáhá a těší mě, že se ke mně neplánovaně a bez nátlaku přidal i manžel.

Máme skvělý společný pohled na nevýchovu našeho téměř tříletého Vašíka. A je to úleva. Ta výchova s Nevýchovou i náš společný rodičovský pohled na věc.

Martina Pittlová

7 8

Chci se vylíhnout v dospělou zralou a správnou mámu, kterou si naše Štěpánka zaslouží

Z celého srdce Vašemu nevýchovnému týmu děkuju. Tenhle výlet za mým pětiletým já a smutnou maminkou mě vzal do uplynulých měsíců s mou holčičkou a ukázal mnoho.

Mám reakce rychlejší než samopal a startuji lepe, než nové Porsche, takže změna u nás doma prostě musí vzejít ode mě, ze mě, protože to tak už nechci, už nechci plakat ve vaně, tahat vagón vlastních výčitek, házet vinu na manžela, protivnou sousedku, neochotnou pošťačku a zlobivé dětičky v práci.

Chci se vylíhnout v dospělou zralou a správnou mámu, kterou si naše Štěpánka zaslouží, protože je vážně úžasná, jak říkají všichni kolem…

Děkuji Vám, jste drsné, ale skvělé a já se vší pokorou a úctou ráda přijdu na kurz a budu se učit a stávat svým vlastním já.

Veru Š.

0 1

Syn (2) rád plive pití: výchova vs. Nevýchova

Na toto téma tu toho bylo jistě napsáno mnoho. Ale dnes jsem si to zažila i já na vlastní kůži. Muž je klasická kombinace policajta a učitele, i když mnou už výrazně usměrněná. Nicméně nesmyslné zákazy typu “SE nedělá” jedou ve velkém. Před dvěma dny dny jsem doposlouchávala videa o důvěře pro prťátka v novém kurzu. Syn má 2r a 2m.

Poslední dobou rád plive pití, když se napije. Večer se napil a vyplivl to na gauč. Muž vyletěl jako čert z krabičky a následovala přednáška jak hrom. Chtěl napít znovu, muž mu pití podal s vítězoslavným výrazem, že je usměrněný a jistě si to už nedovolí. Je vám asi jasné, co následovalo. Celý obsah pusinky skončil na magnetické destičce. Muž brunátní, malý běží celkem vystrašený ke mě.

Říkám mu “ Tebe to baví plivat to pití viď. Ale doma to nemůžeme dělat všude, co kdybys to ale plival do nočníku, šlo by to?” Malý celý nadšený, udělal to asi 3× a dál nepotřeboval pokračovat. Kdyby to pokračovalo výchovně, tuším několik scénářů, kam by to došlo.

Následovala manželova přednáška o tom, jak nám to potom bude dělat v restauraci a já nevím, kde všude. Klasika, že. Ale pak, když viděl jak ten malý to už nepotřeboval dělat po celém bytě, tak přišel a omluvil se. A já mám takový hřejivý pocit ze dvou úspěchů najednou.
Nevýchovo díky..... ❤️

Lenka

0 1

DÍKY, NEVÝCHOVO, nejde to hned, ale jde to!

Chtěla bych poděkovat tvůrcům Nevýchovy a podpořit účastníky kurzu. Katka to zmiňuje v prvním kurzu a v tom druhém to teď ještě zdůrazňuje. Shlédnutí videa a použití těch frází z lekce nezaručí, že se mávnutím kouzelného proutku všechny zádrhely v komunikaci spraví a zmizí všechno kňourání, pláč, vztekání.

Pravda, často jsem si říkala (a ještě říkám), stojí mi ty nervy za to? Prostě jim jednu střelím, aby zjistili, že vztekat se teda nebudou, nic si vyřvávat nebudou.Ono by to opravdu fungovalo, pokud chceme, aby bylo ticho a po našem. Já jsem také vyrostla v policajtské a učitelské rodině a žiju :-)

Ale víte co? Ony se ty krásné nevýchovné vlaštovky začínají objevovat. Poslední dobou mi čím dál častěji padá čelist. Např. když malá (4r) sama odloží tablet s tím, že už ho měla dlouho, takže si teď musí odpočinout. Půjde si hrát ven a až si odpočine, zase si ho vezme. Nebo si s mladším bráchou (2r) vymění tu hračku, kterou brácha chce a hrozně kvůli ní řičí.

Nebo, a to beru jako největší úspěch, mi vysvětluje, proč brečí a co by potřebovala. A když jí něco zakážu, třeba chvíli pláče a odchází vedle do pokoje, ale za chvíli přijde a sama zkouší navrhnout dohodu. Konečně! :-D A ten mladší prďola to napodobuje.

Jako, jo, jsou to nervy (nevybuchnout, zastavit se, naslouchat a nejet jak kamion ve svých kolejích), ale ty děti to nakonec pochopí, vstřebají a začnou to vracet a ta důvěra dětí k mámě a tátovi je tak obrovská, dojemná, krásná! Stojí to za to! Držte se, rodiče. A Katko a Nevýchovňáci, DÍKY!🍀🌺

Jana Kalibová

1 2

S mým mužem jsem snad nikdy neměla tak nádherný vztah jako teď

Milá Nevýchovo!
Moc a moc děkuju.Myslím,že to koupení kurzu,byly nejlépe utracené peníze. (I když je pravda,že mi trvalo projít celým kurzem trochu déle,než jen 5 týdnů)…Vím,.že musím (především) na sobě hodně zamakat… Ale i to,co se mi daří,je úžasné. Není to jen vztah se synem,ale vůbec s rodinou. S mým mužem, se kterým jsem snad nikdy neměla tak nádherný vztah jako teď.

Poslední video (rozloučení) od Kačky mě úplně dostalo. Narovinu jsem se rozbrečela jako ta „malá holka“. A jsem ráda, stejně jako holčička z příběhu, že tak jak jsem byla vychovaná já, u mě taky skončí a nebude pokračovat. Musím se přiznat, že jak jsem se rozbrečela, v zápětí jsem se zarazila, chvíli jsem přemýšlela proč a pak se mi vybavila věta- " Velký holky nepláčou."

Tak jsem si v duchu odpověděla, že pláčou a rozbrečela jsem se, že jsem se sama nepoznávala. A víte co? Je mi dobře 😊

Mám doma skvělého kluka,který v roce a půl sám dává a zapíná pračku,vaří se mnou, vysává (je úžasnej,jak se hrozně snaží všude vysát!) a spoustu dalšího,protože mu to máma s tátou dovolí a on chce dělat všechno,co my. Všichni v okolí se diví,že přece tak malej kluk nemůže tohle chápat, že nám přece nemůže rozumět…Ale rozumí a rozuměl už i dřív 😉

Takže ještě jednou díky moc!

Vaše Klára 😉

0 1

Nejlepší investice, jakou jsem za svůj život udělala

Dlouho jsem váhala než jsem se před rokem rozhodla si zakoupit celý kurz pro děti do 3 let. 🙂 Musím říct, že to byla nejlepší investice jakou jsem za svůj život udělala ❤️❤️❤️ Od té doby se u nás hodně změnilo a já se nestačím divit jak rozumně a na úrovni se dá s 3 letým dítětem komunikovat a domlouvat.

Děkuji že jste 🙏

Janča Čížková, maminka tříletého syna Nikolaska

0 1

Váhala jsem asi půl roku…

procházím kurzem, jsem teď u třetího týdne, váhala jsem asi půl roku – finance byly na prvním místě. už teď můžu říct, že to bylo to nejlepší, kam jsem mohla investovat – do vztahu s mýma dětma. děkuju nevýchovo

Romana Zapletalová, 34 let, děti Vojta 8 let, Kristýnka 6 let a Vašík 3 roky, Žeranovice

6 7

Ať jsme zkoušeli, co jsme chtěli, nic nepomáhalo. Teď za pouhé 2,5 týdne v kurzu vidím pokrok

Před kurzem jsme si nevěděli rady, jak zvládat výchovu našeho syna Marka. Řekl bych, že dříve, ať jsme zkoušeli, co jsme chtěli, anebo jsme aplikovali rady známých, tak to nepomáhalo.

Už jsem přestával věřit, že se něco může změnit k lepšímu. A teď za pouhé 2,5 týdne v kurzu Nevýchovy se věci začaly zlepšovat. Například to, že chodím s malým do školky v klidu a včas, že je u nás doma větší pohoda, a taky zjišťuji, že se na všem dá domluvit. Je pravda, že něco jde líp a něco hůř, ale je to pokrok. :)

Roman Vařeka, syn Marek

11 12

Mých 7 měsíců v Nevýchově aneb povzbuzení pro nás všechny.

Můj Honzík, miminko po těžkém porodu a složitém startu do života, měl to štěstí, že se narodil dvěma milujícím se lidem, kteří se o něj starají, jak nejlíp umí.Ale někdy je to pro nás těžké, protože Honzík je velmi aktivní a zároveň neklidný a i když se já s táta moc snažíme, nedokáže přijímat naši fyzickou lásku a my nerozumíme, co ještě udělat líp, aby byl s námi spokojený.

A tak zkoušíme všechny osvědčené rady a jsme už vyčerpaní z toho, že nic nefunguje. Budí se 10× za noc a pořád pořád pořád brečí.Jak to, že to nejpřirozenější na světě, nejsilnější cit – láska se mění často v nenávist, která pochoduje po naší domácnosti a táta Honzíka někdy říká, že nám bylo předTÍM líp.

Často přemýšlím o tom,jak je možné,že mé dítě je tak jiné,než jsem já a snažím se ho, jak roste nadchnout pro věci,které miluju já.Jenže jeho nic nebaví,všechno bojkotuje a já už fakt nemůžu.

Když se mu narodila malá ségra,ještě se to zhoršilo.Hned jak to šlo,dali jsme Jendu do školky a každý večer si vyčítali,že se ho zbavujeme,ale jinak bychom to prostě nezvládli.O to rozervanější jsem byla,když cit k dceři byl tak jasný,čistý a láskyplný a já se pořád co nejvíc snažila najít ho v sobě i k Jeníkovi.

PAK JSEM NAŠLA…ne, PAK SI MĚ NAŠLA NEVÝCHOVA

Přeju ti krásné brzké 4. narozeniny, Jendo. Nejúžasnější kluku na celém světě. Moc jsi mě toho naučil. Miluju každou chvilku, co jsme spolu a těším se na tebe, když jsem bez tebe. Díky, že můžu vyrůstat po tvém boku a spát vedle tebe, i když chrápeš jak tank. Když mě hladíš po tváři, než jdu spát a říkáš vše svýma modrýma očima.

Vím, že je jedno, co bylo, hlavní je, že jsme se našli. To je pro mě vše na světě. Děkuju, že sis nás vybral! A děkuju Katce a ostatním, kteří se podílejí na Nevýchově. Díky všem, co dočetli až sem, já už přes slzy skoro na monitor nevidím. Věřte, pokud to nejde, že brzy bude líp, děti vám pomohou.

Aneta

6 7

O čem je pro mě Nevýchova

Pro mě je Nevýchova je především pro rodiče. Úplně obyčejně bych řekla, že jsou to rady, abychom my rodiče byli schopni akceptovat, že dítě nemusí chtít udělat vše jen proto, že my jsme si to usmysleli (že „by to tak mělo být“ „se to tak přece vždycky dělá“ apod..) a umět potom adekvátně reagovat. Umět otevřeně a bez přehánění a vymýšlení říct, co a proč potřebujeme, jak se cítíme, jak to vyřešit, aby to bylo v pohodě snesitelné pro obě strany.

Nevýchova pro mě je hlavně o tom, přemýšlet SAMA o SOBĚ, proč vlastně ty věci po dětech chci, jestli by to nešlo vlastně jinak. Jak si zpracovat v sobě vlastní skrytý emoce, kvůli kterým mě obyčejná dětská lumpárna vytočí do krajnosti

Nevýchova je pro mě o tom dát na stejnou úroveň sebe i svoje dítě. Když potřebuje dítě, dám mu přednost před sebou a když potřebuju já, dám ji zase sobě.

Nevýchova pro mě znamená učit se být tolerantní k názorům druhých, přemýšlet o nich a často jen nechat věci plynout a stát se pozorovatelem ať už miminek nebo starších dětí

Učí nás být k sobě upřímní, protože jenom potom jsou naše žádosti pravdivé a věrohodné a především děti to vycítí. Znamená pro mě jít příkladem činy a ne slovy, že když chci, aby dítě bylo velkorysé, stanu se velkorysou já a ono se to ode mě naučí.

Nevýchova je pro mě to, že když dítěti tisíckrát pomůžu i když by to zvládlo samo, tak vím, že až ho poprosím, přijde mi pomoct taky, i když bych to zvládla sama.

Je o tom umět odpouštět ostatním, ale především sobě umět se omluvit, umět změnit názor, umět změnit domluvu, když mi přestane vyhovovat bez toho, abych se bála, že se tím dítě rozmazlí nebo si bude myslet, že si "vydupalo " svoje.. Umět přijmout, že dítě změní domluvu a najednou to není pět minut, ale dvacet, protože ještě neumí dobře odhadnout čas a prostě mu to ještě na tom hřišti nestačilo.

Nevýchova pro mě znamená tohle všechno a ještě víc.. a především naplnění v srdci, když po náročným dni slyším „tuhle čokoládu dám tobě, maminko, protože jsi naše milovaná ..“

Martina Kadlecová

0 1

Kurz mi pomohl ukázat cestu, jak vychovávat a nebýt z toho frustrovaná

Milý týme Nevýchovy, chtěla bych Vám ze srdce poděkovat za Vaši práci, kterou jste odvedli při přípravách kurzu. Myslím, že tento kurz je velmi přínosný nejen pro výchovu malých dětí, ale uvedené principy se dají uplatnit i v zaměstnání nebo ve vztazích.

Internetový kurz si ke mě našel cestu přesně ve chvíli, kdy jsem něco podobného potřebovala. Doma jsem v tu dobu měla 1,5 roční holčičku a bylo mi smutno z toho, jak pořád musím něco zakazovat, říkat „ne“ a dirigovat ji… Otevřeli jste mi oči a pomohli ukázat cestu, jak vychovávat a nebýt z toho frustrovaná.

Zatím mi principy nejdou uplatňovat vždy a stoprocentně, přiznám se, že když jsem unavená nebo ve stresu, tak mi nervy někdy ujedou… Ale snažím se a cítím, že to opravdu jde, když se chce, a to je velká motivace.

Doufám, že se mi podaří se z role „učitele“, ve které jsem se v základních charakteristikách na začátku kurzu, ač nerada, našla, být dcerám (nedávno se nám narodila druhá holčička) partnerem a prima mámou. Bude to ještě dlouhá cesta, ale už teď mi na ní svítí světlo naděje, že to lze zvládnout.

Tak ještě jednou dík za Vaši práci, pomáhá mi. 

Eva Krákorová, máma dvou holčiček

1 2

Před 3 roky mě Nevýchova zachránila od úplného vyhoření na mateřské

Je úžasné, že existuje Katka a vy, její super tým, kteří tuhle láskyplnou, ohleduplnou a smysluplnou filozofii šíříte.
Před 3 roky mě „Nevýchova“ zachránila od úplného vyhoření na mateřské s mým prvním synem. Takže jsem vám vděčná za to, že tu teď jsem a že si užívám své dvě děti.

Jasně, že jsou chvíle, kdy padám na ústa, jsem nevyspalá, unavená, naštvaná … ale vím, že to je normální a mám na to právo. A stejně tak moje děti i manžel. Prostě to tak je a je jen na nás, jak se s tím vypořádáme. A možná, díky bohu za tyhle těžké chvíle. Protože díky nim se mi dostává zpětné vazby, že naše rodina funguje, že se máme opravdu rádi a umíme se podržet a povzbudit.

Děkuju :-) Vaše práce má smysl a mění svět k lepšímu :-)

Vendula Tvrdíková

0 1

Nevýchovu máme od miminka a je to perfektní

Nevýchovu máme koupenou od miminka a jedeme v jejím duchu a je to perfektní, Sísa je božská. Kdybyste se dostali do fáze, že webináře nestačí, tak neváhej, je to investice, která se vrátí 100000× :) 

Monika Lukschová

0 1

Před kurzem jsem si často nevěděla rady, jak zasahovat při sourozeneckých konfliktech, abych neublížila a byla spravedlivá

Mám dvě úžasné děti, 4letý syn a 1,5letá dcerka. Syn pohodář, dcerka umíněná (po mámě :)). E-maily z Nevýchovy mi chodily ještě před narozením dcerky, pročítala jsem je a zjistila, že vlastně Nevýchovu tak trochu praktikuji na syna už dávno. Vše klapalo v pohodě, než začaly první sourozenecké třenice.

Moji rodiče, které mám moc ráda, mě vychovali, jak nejlépe dovedli, ale já vím, že děti chci vychovat jinak. Můj vztah k bratrovi nebyl a není tak dobrý, jak bych si přála, právě v důsledku výchovy. Často jsem si nevěděla rady, jak zasahovat při sourozeneckých konfliktech, abych neublížila a byla spravedlivá. Vstoupit do kurzu jsem zvažovala dlouho, hlavně z finančních důvodů. Kdykoliv byl zase nějaký konflikt, tak jsem si jen povzdechla, že kdybych už absolvovala kurz, určitě bych uměla situaci správně řešit.

Cítila jsem se bezradně a moc se bála, abych nenarušila hezký sourozenecký vztah. Tyto pocity plynuly přirozeně z nedostatku vlastních zkušeností a zážitků. Moc dobře jsem si pamatovala, jak řešili konflikty moje rodiče. Výsledkem byla křivda, smutek a ne příliš hezký vztah ke staršímu bratrovi.

Nevýchova mě naučila zásadní věci. Naslouchat, být trpělivější a důsledná. Občas nejsem tak naslouchací, trpělivá a důsledná, jak bych si přála, ale stále na sobě pracuji. Je u nás méně křiku a hlavně nedorozumění, které plyne právě z „nenaslouchání“.

Syn (4 roky) je na dceru (1,5 roku) hrubý a ubližuje jí, a ona mu to už začíná vracet. Učím ho, ale i ji, jak si říci, co potřebuji, a najít řešení. Je úžasné sledovat, jak syn vysvětluje své sestřičce, že přes ni nevidí na pohádku a aby si sedla vedle něj. Dříve, když si stoupla mezi něj a notebook, tak ji prostě kopnul :(

Cítím teď obrovskou podporu, mám informace a způsob, jak komunikovat s dětmi tak, aby nám bylo fajn. A nejen s dětmi, ale i s manželem. Dříve jsem si myslela, že naše komunikace je v pohodě, ale až při „praktikování“ Nevýchovy na dětech jsem zjistila, že jsem ji začala praktikovat i na manžela, a je super si říci, co a jak potřebujeme.

Lenka Čejpová

6 7

Naše holčičky (4 a 2 roky) jsou teď samostatnější, sebevědomější a daleko méně se vztekají

Před nevýchovou u nás panovala napjatá atmosféra. Já, manžel i děti jsme si tak nějak nerozuměli. Hádky byly celkem časté, tisíckrát jsme vždy něco museli opakovat a nebylo nám prostě spolu nejlíp. Ačkoliv jsme se s manželem snažili, děti nám to vždycky komplikovali.

Máme 2 hodně živé holčičky (4 a 2 roky) a už od začátku jsme věděli, že to s nimi nebude lehké. Vše potřebovali zkoumat, hranice skoro žádné neznaly a my se o ně báli. Takže jsme spoustu věcí zakazovali, při každém nebezpečném kousku trnuli strachem o ně a na čas pro nás jsme úplně zapomínali.

Manžela děti moc neposlouchali, já jsem na tom byla s nimi lépe- jelikož dokážu udělat zábavu ze spousty věcí. Ale i tak mi přišlo, že mě děti nerespektují. Pořád jsme se uklidňovali, že jednou z toho musí vyrůst. Spoustu křiku a hádek způsobovala vzájemné neporozumění a trvání na našem požadavku.

S Nevýchovou se sobě navzájem otvíráme. Jsme upřímní, říkáme si, co potřebujeme, a učíme se naslouchat tomu druhému. I když jsem myslela jak hodně spolu mluvíme, tak teď spolu už konečně začínáme pořádně komunikovat. Ne jen říkat co kdo musí a má udělat. Už je menší problém jít spinkat, oblékat se či uklízet. Takže není celý den jen na nás, ale i na našich dětech.

Učíme si dělat čas i jen sami na sebe a opravdu nás ty děti i nechají chvilku odpočinout. A čeho si na Nevýchově hodně cením je, že se učím odhodit strach a učím se jim důvěřovat. Nechávat věci na nich a hlavně i podle nich. Situace začínám vidět s chladnou hlavou a hledám řešení bez afektu.

Dětem se znatelně zlepšila komunikace. Méně si vyžadují pozornost, jsou víc samostatnější, sebevědomější, začínají říkat svůj názor. Mají menší problém spolupracovat. Když vědí že si spoustu věcí můžou zkusit tak už je pak nelákají. Daleko méně se vztekají a když už k tomu dojde tak je to záležitost na pár vteřin. Jsou na sebe hrdý a já zase na ně. Dohody je baví, ke křiku už se vrátit nechtějí. Pořád mi říkají jak mě milují. Cítím z nich, že jsou šťastní.

Partner je ze změn nadšen. Nejen ze změn u dětí, ale hlavně i u mě. Byla jsem už unavená z věčného mluvení a zodpovědnosti a jednala pod afektem a potřebovala mít všechny věci 100% a podle sebe. Teď dávám rodině víc prostoru a důvěry. Atmosféra u nás doma se zklidnila. Nevýchova pro mě znamená možnost žít spolu, důvěřovat si a propojit naše Světy v jeden celek.

Kateřina Koutníková

16 17

Změnila jsem své chování a hned první den se dostavil úspěch

Právě jsem se dodívala na videa 3. týdne. Zatím se mi daří udělat si čas každý týden. Na začátku se nám ale s 5 letou dcerou moc nedařilo a moc jsem nechápala proč. Odmítala dělat dohody. Pokud jsem za ní přišla, že můžeme společně vymyslet, jak to udělat, abysme byli spokojení všichni, začala křičet, odmítat, říkat rezolutně „ne, nechci, ne ne ne“.

Až skupina na FB mi dost pomohla otevřít oči. Sdělila jsem tam můj problém a díky diskuzi, která se rozběhla jsem si uvědomila, že jsem už tak otrávená a nešťastná z toho, jak se k nám dcera chová, že i já se tak k ní začínám chovat. Kdykoliv po mě něco chtěla, neměla jsem energii na to plnit její neustálé požadavky. Někdy jsem se ani nesnažila zakrýt moje otrávení.

Také jsem zjistila, že dcera se po delší dobu učila, že ona rozhoduje, co chce, co ne a my s tím nic nenaděláme. Proto jí dohody nevyhovují, znamená to pro ni, že něco bude muset dělat začít. Takže se snažím přijít na motivace pro ni. Změnila jsem tedy své chování a hned první den se dostavil malý úspěch, uzavřely jsme první dohodu. Sama za mnou přišla.

Jdeme zatím po malých krůčcích, protože pokud tady dva roky byla na něco naučená, tak se to zkrátka nezmění ze dne na den. Jsem ráda, že aspoň ty malé krůčky děláme. 

Marie Krchňavá

7 8

Už děti nevidím jako zlobivé. Hodně se mnou teď o všem mluví

Právě jsem skončila kurz Nevýchovy a začínám být dost spokojená.
Mám děti už větší – skoro 11 a 15 let. Díky kurzu jsem pochopila jak se moje děti cítí v různých situacích a změnila jsem na ně náhled.

Už je nevidím jako zlobivé, nebo tak že mi něco dělají naschvál. Ale vidím je jako velké osobnosti se kterými se dá mluvit o všem. Sami poznali že je u nás teď něco jinak a vidím to na nich, že se cítí lépe. Hodně se mnou teď o všem mluví a svěřují se.

Jitka

8 9

Ako som zažila asi najviac dôvery voči svojmu dieťaťu (2)

Úplne super nám ide vzájomná dôvera. Doteraz som sa ju snažila stále vo všetkom kontrolovať, dávať pozor aby si neublížila a jednoducho som jej nedala žiaden priestor. Po pozretí videí z druhého týždňa som to vyskúšala. Výsledok ? Manžel sa vrátil zo služobnej cesty a nestačil sa diviť. Najskôr sa na mňa obráil, či som celkom normálna, ale potom zistil, že máme jedno neskutočne rozumné a poslušné dieťa.

Tak napríklad. Adelke som strihala nechty a ona mi ukazovala, že by tie nožničky chcela aj ona. Najskôr som jej ich dať nechcela, no potom som to skúsila. Ukázala som jej, aké sú ostré a že sú nebezpečné. Že ich musí držať len takto a dávať pozor aby si s nimi neublížila a nepichla sa do očka.

Niečo podobné sme skúsili aj s pracími kapsulami do práčky. Vždy ju neuveriteľne fascinovali, no nech som ich schovala akokoľvek, vždy keď počula práčku, pýtala si ich. Tak som to raz skúsila inak. Podala som jej ich, povedala som, že ich musí chytať veľmi opatrne, lebo ked sa roztrhnú štípali by ju ručičky. Tiež som jej vysvetlila, že sa s nimi nemôže dotýkať očí a ani úst. Pochopila. Vysypala ich z krabičky, poprezerala si ich a uložila ich na miesto.

Pár dní na to, sme boli u môjho brata. Zbadal v kúpeľni nožničky na nechty a vypýtala si ich. V ruke držala bábiku a ukazovala mi, že jej potrebuje ostrihať nechty. Podala som jej ich. Keď to videl môj brat, hneď po nej skočil a chcel jej ich vziať , no zastavila som ho s tým, že ona vie , ako sa majú používať.Adelka si sadla, ukázala svojmu krstnému,že ako ich musí držať a že musí dávať pozor na oči. Ostrihala bábike dva nechtíky a vrátila mi ich späť. Brat nechápal :D.

Podobnú situáciu zažil aj môj manžel, keď mu Adelka pri praní vysvetlovala, že kapsule musí držať opatrne a nechytať sa nimi očí a ani pusinky, v jej znení : „Oči nie !“

Ale asi najviac dôvery voči svojmu dieťaťu som zažila ani nie pred dvomi hodinami. Vracali sme sa z jedného hobby marketu, kde sme boli kúpiť obklad do kuchyne. Kúpili sme aj iné somariny a akosi sme mali všetci plné ruky. Bolo potrebné ísť ešte niečo vyplatiť a tak som povedala manželovi, že ja s Adelkou ho počkáme v aute. S malou na rukách som brala ešte tašku a plyšového medveďa a keď mi manžel podával kľúče od auta, Adelka sa načiahla so slovami : „To ja!“ Neprotestovala som, lebo kľúče by som už naozaj nemala kam dať.

Odomkla som auta a Adelka si hneď kľúče zobrala naspäť. Horko – ťažko som jej zapla autosedačku (niekedy mám pocit, že to všetko robia proti rodičom :D), zavrela som jej dvere a išla si otvoriť tie svoje. Celé to trvalo asi 2 sekundy, keď som začula zvuk, ako sa zamkli dvere a uvedomila si, že kľúče od auta zostali v Adelkiných rukách. V tom momente mnou prebehla hrôza.

Akurát prichádzal manžel. Cítila som sa hrozne, s tým autom má zajtra odísť na služobnú cestu. Keď zistil, čo sa stalo, začal mierne panikáriť. Najskôr rozmýšľal, že rozbije okno, no auto zajtra súrne potrebuje. Potom začal rozmýšľať nad tým, že niekto pre neho príde, odvezie ho domov a on vezme náhradné kľúče. No to by trvalo skoro dve hodiny, ktoré by Adelka musela stráviť sama v aute a ja pri nej vonku, kde neskutočne pršalo. Pozrela som sa na ňu cez okno a kľúče ju už vôbec nezaujímali. Hrala sa s medveďom a bola úplne v pohode.

Panika vo mne sa stupňovala, keď mi zrazu napadlo, že predsa som začala svojmu dieťaťu dôverovať a spolu to všetko zvládneme. Kým manžel telefonoval niekomu, kto by nám mohol pomôcť, zaklopkala som jej na okno a poprosila ju, aby našla klúčiky, ktoré boli padnuté medzi sedačkou. Najskôr sa na mňa iba usmievala, no potom to spravila. Odsunula medvedíka a našla zahodené kľúče. Paráda. A teraz len už aby odomkla.

Poprosila som ju, aby stlačila to posledné tlačidlo, no Adelka stále iba zamykala. Už som si myslela, že to nedáme. Nadýchla som sa a pokúsila sa dvojročnému dieťaťu vysvetliť, že musí nájsť gombíček na odomknutie. Podarilo sa. Adelka auto odomkla. Pred dvoma týždňami by som sa ani nepokúšala o niečo také. Dvojročné dieťa predsa nemôže chápať zložitosť situácie a už vôbec nie komunikovať so mnou cez tienené zadné sklá auta. No cez to sklo som jej vyslala signál, že jej verím a že to spolu zvládneme. A ona to pochopila.

Chcem Vám povedať jedno obrovské ĎAKUJEM.

Katka Švihoríková

5 6

Můj zakořeněný negativní postoj k dětem teď hodně přecvakává do pozitivního…

Já se svojí 18-ti měsíční dcerou teď dělám to, že si vědomě připomínám, co pro ni mohu udělat, aby mi byla partnerem a hledám, jak by mi i jí bylo dobře. A moje chování je opravdu odlišné od těch starých vzorců.

Taky mi došlo, že nejde o to dělat za každou cenu dohody – s 4-letou dcerou to zatím moc nejde, ale že to je o celkovém pozitivním nastavení mě k dětem i sama sobě. A hlavně abychom u toho měly dobrý pocit a užily si to po svém.. A to jsem zatím u prvního videa projíždím si to vše hodně pomalu.

Hodně mi procvakávají negativní věci a dochází mi, jak mám v sobě zakořeněný negativní postoj k dětem, ale na druhou stranu to teď hodně přecvakává do pozitivního postoje k dětem. Takže jsem asi na dobré cestě:)

A hlavně – já v nevýchově hledám i to, jak sama se sebou zacházet a mít se ráda a naučit to i děti a k dětem přistupovat s láskou. Protože to teď hodně potřebuju a věřím, že to v tomto kurzu v nějaké formě je:) Myslím totiž, že rodič, který o sebe pečuje, naplňuje svoje potřeby a má se rád, na děti už nemůže jen řvát a komandovat je, ale jde mu i o to, jak se děti cítí a spolu s nimi najít řešení, aby se cítily dobře.

A to, když se dítě naučí, má do života velký vklad a získá větší možnost prožít šťastný život, protože se naučí, jak si život příjemný a šťastný udělat – protože samo někdy nic do klína nespadne:)

Mirka

7 8

Dnes by som to robila inak – škoda, že ste neprednášala Nevýchovu pred 25 rokmi

Milá Katka, škoda, že ste neprednášala svoju „Nevýchovu“ pred 25 rokmi :o
Mám dve deti v rozpätí 1,5 roka, jedna babička bola 400 km, druhá 30 km vzdialená, manžel buď zatvorený vo svojej pracovni alebo cez víkend v zahraničí… A ja som som „hrdo“ všetko zvládala – denne prať a žehliť plienky, variť (manžel pracoval doma, tak to nešlo ošudiť), upratovať… padala som únavou a nestíhala…

Jediná moja záchana boli víkendy u našich, keď som mohla trebárs do obchodu na nákup alebo si ľahnúť do vytúženej vane… :) Dnes by som to robila inak – život naučí, ale už je neskoro.

Preto je skvelé, že ukazujete dnešným mamičkám ako žiť lepšie, ako zvládať náročné životné situácie – on line, keď to má ešte zmysel. Želám si, aby moja dcéra „okukala“ Vaše triky a kúzla a užívala si to inak nádherné obdobie v šťastí, bez stresov a nadmernnej únavy.

Nina Konopková

6 7

Podla mna je Nevychova ako poctivy kuraci vyvar

Dnes oslavujem 1.narodeniny s Nevychovou.
Bola to najlepsia investicia v mojom zivote a zaroven mam radost z toho, ze si ma Nevychova nasla v case, ked boli moje 2 deti este male (vtedy 2 a pol roka a 6 mesiacov)..cize sa minimalizovali napachane skody 🙂

Absolvovala som uzasny kurz, ale za nemenej podnetne povazujem toto neskonale insiprativne prostredie na FB. Podla mna je Nevychova ako poctivy kuraci vyvar. Cim pomalsie a dlhsie ho varis, tym lepsiu chut dosiahnes.

Moja cesta Nevychovou zdaleka netrvala 5 tyzdnov. Boli to mesiace a k videam sa stale vraciam. Vzdy najdem nove kusky skladacky, ktore mi pomahaju vytvorit uceleny obraz. Velka vdaka za tento kuraci vyvar celej Nevychove.

Kamila Volekova Parnicka

7 8

Bala som sa ci nevyhodim peniaze. Teraz som za kurz vdacna lebo som pre svoje deti urobila to najlepsie

Bala som sa ci zbytocne nevyhodim zasa peniaze ked som sa rozhodla kupit si kurz. Lebo predtym som kupila viacero knih, hladala som sposoby ako pristupovat k detom aby boli stastne a spokojne.

Mozem povedat ze kurzom som zmenila hlavne svoje vnimanie deti a pristup k nim. Tym ze som pochopila ako sa v danych situaciach mozu citit. Som za to vdacna lebo ja som dost netrpezliva a vybusna povaha.

Dakujem ze som mohla pre svoje deti urobit to najlepsie co som mohla – zmenit seba v lepsieho a chapavejsieho partnera.

Jana Mesarosova, 2 chlapci Adam (3 roky) a Matus (20 mes)

6 7

Mateřství jsem si moc neužívala… Po kurzu se cítím mnohem líp a pěkně nám to s Eli jde

Dobrý den Katko, moc Vas zdravím a moc děkuji za kurz. Je mi moc líto, že už to končí, ale budu se určitě vracet. Na začátku kurzu jsem byla v krizi, která na mě přišla v 6. měsíci věku Elišky. Rostou jí zoubky a v noci hodně pláče, takže chovám, nespím v kuse, a do toho jsem měla pocit, že mi nic nedává smysl. Pořád se mi chtělo plakat. Prostě jsem si mateřství zrovna moc neužívala.

Teď po kurzu mám pocit, že nám to tak pěkně spolu jde. Některé dny jsou samozřejmě horší, jiné lepší, ale celkově se cítím mnohem líp. Strašně moc síly jste mi dodávala hlavně vy svým mluvenym slovem. Bude mi to tak moc chybět, že si Vás budu pouštět čas od času audio.

Myslím, že je to hlavně kvůli tomu, že když člověk zůstane po 20 letech plného pracovního vytížení doma a moc s nikým nemá přes den možnost promluvit (myslím dospěláka, s Eli samozřejmě spolu mluvíme), tak ho to prostě semele. Vy jste mi zase dodala zpátky tu sílu a byla mi tou kamarádkou a oporou. 😉

Hned po narození jsem si řekla, že s dcerou chci mluvit jako se sobě rovným, a ne s „debílkem“. Takže když jsem narazila na nějaké odkazy Nevýchovy, tak jsem je přečetla. Např. Uspávání je super. 😁

No a pak před 5 týdny jsem si řekla po Vašem webináři, že do toho prostě půjdu naplno. Jste všichni tak fajn, moc všechny zdravím a moc chci poděkovat za podporu jak za sebe, Elišku, tak ta muže, který si myslím co nejdříve kurzem taky projde. Některé věci začal používat úplně přirozeně, až se u toho vždycky usmívám. Veliké díky všem v Nevýchově.

Markéta Spilková

39 40

Je kouzelné vidět, že i když dcerka (1) nemluví, tak mě chápe a komunikuje svým způsobem nazpět

Všeobecně:
Moje komunikace s roční dcerou se podstatně zlepšila. Díky paní Katce Králové jsem získala důvěru v to, že i tak malému miminku můžu věci říct tak, jak jsou. Malá opravdu rozumí všemu, nebo téměř všemu, co jí říkám, vysvětluji, prosím a je kouzelné vidět, že i když nemluví, tak mě chápe a komunikuje svým způsobem nazpět.

Konkrétně:
Tak jsem ji například naučila, že když jí vyměním plínku, tak si ji sama odnese a vyhodí do odpadkového koše. Má z toho takovou radost, že pak neexistuje další činnost, než nejprve starou plínku vyhodí, pak až můžeme dát novou. :-)

Nebo další příklad: potřebovala jsem se ráno dospat, děti vstávaly po 5., lezly mi pořád do postele a zpátky, až jsem jim řekla, že se potřebuji ještě dospat, protože jsem šla pozdě spát, a hle – zázrak – slezly z postele a šly si hrát do obýváku. Bez brekotu, remcání nebo čehokoliv dalšího.

U syna (2r10m) mě zase velmi pomohla myšlenka, že můžu bořit nebo posouvat hranice myšlení.
Například: Chtěl po mě peníze na šunku a že si ji půjde koupit do řeznictví. Já měla v hotovosti jen 5 korun, takže první myšlenka byla, že za to přece nic nekoupíme, a taky jsem mu to hned řekla. On však trval na tom, že chce jít nakupovat. Tak jsem si vzpomněla na Nevýchovu a řekla si, proč ne?

Dala jsem mu ty korunky a malý si u pultu sám ukázal a řekl, že chce šunku, paní prodavačka mu navážila kolečko šunky, zabalila to, zkasírovala 5 Kč a malý šel hrdě domů a celou cestu si zabalenou šunku držel v rukou. Prostě nic není nemožné :-)

Od té doby chce nakupovat vždy osobně a došli jsme tak daleko, že v obchodě sám najde košík na kolečkách u pokladen, vytáhne ho, pak spolu vybíráme zboží a on ho dává do košíku, který tlačí (už jsem překonala i stres, zda zvládne nerozbít vajíčka – zvládne :-)), u pokladny věci vyskládá na pult, pak zaplatí a nakonec nákupní košík odveze zpět, kde ho vzal. :-)
A takových úspěchů mám s oběma dětmi mnoho. Jen si je nestíhám zapisovat, tak aspoň posílám těch pár výše.

Shrnutí:
Kurz Nevýchovy doporučuji všem rodičům, kteří nechtějí opakovat chyby svých rodičů a kteří chtějí podporovat ve svých dětech zdravé sebevědomí a zdravý rozum. Osobně mi kurz velmi pomohl jak po obsahové stránce, tak po té praktické – on-line prostředí, kdy můžu poslouchat, kdy se mi to hodí, a ještě se k tomu vracet, je perfektní.

Kateřina K.

0 1

Teď vím, že na to nejsem sama a vím, že to se svýma holkama zmáknu

Je tady někdo, kdo přemýšlí o novém kurzu?

U původního kurzu jsem přemýšlela, protože přece jen to stojí nějaké koruny, ale u původního kurzu jsem si řekla, že bych je utratila za jiné věci a že to je investice na celý život a nelitovala jsem.

Nyní mám ale druhé miminko a říkala jsem si, že bych si měla kurz projít znovu a ejhle, Nevýchova přišla s novým kurzem, jak kdyby mi četli myšlenky, no a já přemýšlela asi jen minutu a kurz objednala hned první den.

Nyní mám projité všechny tři týdny, ano, už jsme v půlce šestinedělí, a já se z něj raduji každý den.
Jestli Vám doma něco nejde, tak do toho jděte, je to přehlednější, jasnější a rozšíření pro mrnousky je úplně úžasné.
Už se těším, až bude pondělí a já budi moci začít čtvrtý týden.

Jen teda, první týden jsem se moooc snažila a bylo to snad ještě horší a tak jsem si sedla a řekla jsem své skoro čtyřleté dceři… Zlatíčko nějak nám to teď nejde co? Co kdybychom to zkusily jinak? Co kdybysme se pokusily na věcech domlouvat?já řeknu jak to chci, ty řekneš jak to chceš a vymyslíme to spolu tak, aby se to líbilo nám oběma. Co ty na to? Její odpověď byla- tak jo mami.

No a řeknu Vám, mě se tak ulevilo. Najednou cítím, že jsem na to domlouvání já a můj parťák skoro čtyřletá dcera.
No a když pláče ta mladší čtyřměsíční, tak mi ta starší říká, neboj maminko, miminka někdy pláčou, tak se s ni zkus nějak domluvit.

A vůbec pecka je, když něco řešíme a ta starší řekne a je tohle dohoda?
Miluju je a miluju Nevýchovu, jste skvělý a patří Vám obrovský dík za vše co děláte.

Změnili jste můj život, vím, že když mi potečou nervy, tak se ve mě probudí zase ten učitel a policajt, to bude asi ještě nějaký pátek trvat, ale teď vím, že na to nejsem sama a vím, že to se svýma holkama zmáknu. Jsme na to tři a s taťkou čtyři.

Lucie Vránová

0 1

Život mi doprial byť pri vývoji 10 jedincov…

Milá Katka, blahoželám Vám k tomuto projektu. Sledujem Vás s prestávkami už pár rokov. Moje deti /2/ sú vo veku 44 – 50 rokov, moje vnúčatá /5/12 – 32 rokov, moje pravnúčatá /zatiaľ 3/ 0,5 – 5 rokov…

Život mi doprial byť pri vývoji 10 jedincov 5 dievčat a 5 chlapcov…ďakujem Prozreteľnosti za štedrosť a tiež za dary, ktoré môžeme zdieľať s inými ľuďmi … Takým je i Váš projekt. Ja sa podieľam na rôznych vzdelávacích projektoch, od detí až po dospelých. Viem, že je to náročné, no zároveň krásne.

Želám Vám a Vášmu týmu z Nevýchovy veľa úspešných dní, mesiacov, rokov… Život v láske a s láskou je tým, čím sa za ten dar my sami odmeňujeme.

Eva Šišková

0 1

Mám mateřskou jako z reklamy: scény buď nejsou, nebo jsou mini

Mila Nevychovo, chci vam podekovat. To, co jste vytvorili, neni nic obycejneho, je to neskutecne prinosny celek, ktery mi pomohl v zivote hned nekolikrat, takze proste chci, at to vite.

A) pochopila jsem, proc jsem takova, jaka jsem.. Kdyz si clovek nelze do kapsy, je k sobe uprimny, zjisti, co si z detstvi a sve vychovy odnesl. Dobre, i spatne.

B) jsem diky tomu daleko vyrovnanejsi, sebevedomejsi, sebejistejsi a zlepsila se nam tak nejak i komunikace s pritelem. Jemu to sice stale nejde (hehehe, to je ale jeho problem:))), ale ja se nenecham vytocit tolik, neberu si veci tak osobne, takze reaguju jinak a proste se tolik nehadame.

C) to nejdulezitejsi.. Mam dcery Klarku (2,5roku) a Zuzanku (5 mesicu).

A jako matka jsem selhavala. Ja si s Klarkou nerozumela. Nevedela jsem si s ni rady, citila jsem, ze ma radeji tatu. Ja sveho otce nikdy nepoznala, zadneho tatu jsem nemela, byly jsme s mamkou vzdy samy, tak jsem si rikala, ze nevadi, ze jsem Klári proste nasla tak skveleho tatu, ze ho ma radeji. Ale uvnitr to strasne bolelo. Ale videla jsem, ze jemu to s ni jde lepe, ja se na ni nedokazala naladit. Nevim, moc jsem se snazila, kojila, varila, pekla zdrave, vsechno jsem se snazila delat dokonale, ale neslo mi to.

Pak jsem znovu otehotnela, druhe tehu strasne, hypoglykemie, nizky tlak, vedra venku, ja na vyvrat, na vse skoro cely den sama, do toho rekonstrukce bydleni. Klarka byla ve 2 letech celkem silena. Neposlouchala me, divoka, ja to nedavala. Denne nekolik scen, asi takova klasika, obcas byly i pekne chvile, ale vetsinou to pro me bylo peklo. Fyzicky i psychicky pekne blbe.

Zacala jsem se zajimat o Nevychovu, ale v mem okoli se mi vsichni jen smali. Mamka je ucitelka a ma patent na pravdu, dodnes je striktne proti. Pritel rekl, ze kdyz rekonstruujeme, potrebujeme penize na jine veci, coz byla pravda, tak jsem se na to vykaslala.

Narodila se Zuzanka. Klarka se k ni chovala moc pekne, zvladla to fakt super, jen jsem mela porad pocit, ze my dve spolu bojujeme, ze zacinam mit radeji Zuzanku, bylo mi z toho strasne. Protoze na druhou stranu me neskutecne podrzela vzdycky v tech krizovych chvilich. V obchode tlaci kosik, drzi dvere, abych projela s kocarem, na svuj vek neskutecna, ale jinak hruza.

Takze v prosinci jsem to uz nevydrzela a Nevychovu si proste koupila.

Nejdrive se nedelo nic. Ja se snazila, ale sceny pokracovaly, mne pak ruply nervy a bylo vse pri starem. Nicmene porad se snazim..

A i diky skupine mi doslo, ze nemusim byt dokonala mama.. Ze muzu obcas pustit TV.. Ze mam prijmout Klarku takovou, jaka je.. Ze si to mam udelat hezke.. A hlavne-ze musim byt s ni, ne proti! Dohody se uplne nedari, ale tak nejak staci, ze jsem zacala uznavat pocity, nepeskuju kvuli kravinam, omluvim se, kdyz bouchnu, kdyz breci, reknu ji, ze ji mam moc rada a jsem s ni, vice se ji ptam, snazim se jako s kamaradkou atd.

A je to tak tyden a ja mam materskou jako z reklamy. Sceny bud nejsou, nebo jsou mini. S Klarkou se smejeme, daleko vic se se mnou mazli, ja nejsem vystavena psychicky, fakt jsem si tenhle tyden uzila. Je to neskutecny pocit. A Klarka zacala rikat Tatinek ne, maminka (u oblikani, umyvani atd.).

A vim, ze jsme teprve na zacatku, ze prijdou treba jeste narocna obdobi, ale verim, ze uz se to nikdy nepo… tak, jak to bylo. Podarilo se Vam mi vysvetlit, jak s ni navazat spojeni. A je to uplna pecka.

Takze Vam moc dekuji, ze jste mi pomohli byt mamou..

Michala

0 1

Mé a synovy úspěchy po prvním týdnu v kurzu

Chtěla bych se podělit o úspěchy prvního týdne:

  1. Když se se Šimonem (2 roky) snažím domluvit, vidím, že mě vnímá a přemýšlí nad tím, co mu říkám
  2. často mě sám snaží uklidní tím, že mě pohladí po tváři a řekne „mami“
  3. je ohromně samostatný a lépe dokáže dát najevo co chce
  4. se vším mi chce pomáhat a společně si užíváme vaření a uklízení
  5. dokáže se dohodnout s dětmi (když chce nějakou hračku, většinou ji vymění za jinou a nevytrhává ji ostatním z ruky)
  6. poznám, kdy potřebuje jen obejmout a pomazlit a je nám spolu moc dobře
  7. omezil vybíjení emocí štípáním a kousáním
  8. umí dát najevo, kdy mě potřebuje u sebe a kdy si chce hrát sám
  9. už se tolik nevzteká a čím víc mu nechám prostoru, tím víc v pohodě jsou pro mě dřív „hororové“ situace
  10. někdy je pro mě těžké překonat vlastní zažité „policajtování“ a „učitelování“, ale celkově vnímám mezi námi zklidnění a větší porozumění a učím se nechat věci plynout a užívat si společný čas.

Bára Kopřivová

0 1

Staršia 4 ročná: mami ja musím ísť s vami, potrebujem ju (mladšia 2 ročná) držať za ruku…

Nevychova milujem vás ❤️ 

Aj keď v poslednej dobe som sa dlho k vam nedostala mám nový kurz a nie a nie prejst cely. Mame skvele dni aj horšie dni. Ale dnes to bolo u mna na slzičku❤️

Mladšia 2 ročná mala ockovanie a staršia 4 ročná: mami ja musím ísť s vami potrebujem ju držať za ruku a citit s ňou že to bude troska bolieť ale zvládneme to spolu ❤️❤️ aj jej to takto vravela ešte doma a mal sa tesila

Aj tak bolo. Mala troska zaplackala objali sme sa všetky tri a staršia jej vraví Lubime ta veľmi bude to dobre. A bol hneď usmev❤️❤️
Milujeme vás

Lenka Jurkovičová

1 2

Po kurzu máme představu, jak sloučit respekt, toleranci i hranice a jak to prakticky dát najevo

Před Nevýchovou jsme se cítili rozpačitě – jak se postavit k novým rolím mámy a táty, abychom nedělali, co nám bylo a dosud je od rodičů nepříjemné, a přitom neupadli do bezvýchovy. Instinktivně jsme cítili, že je v nás kus „policajta“ a „učitele“ a že to tak nechceme. Moc jsme si nevěřili, že se nám podaří rodinné zaběhnuté vzorce překonat. Taky jsme byli trochu zmatení z různorodosti moderních knih o výchově, ale po kurzu máme představu, jak sloučit respekt, toleranci i hranice, jak to prakticky dát najevo, co ne-říkat.

Snažíme se tréninkově používat Nevýchovu, když se domlouváme mezi sebou (bohužel, je při tom krásně vidět, jak často si jeden druhého pleteme s dítětem. :( )
I když emoce nám ještě občas protečou. Podařilo se nám posunout se třeba při pozdních odchodech z domu. Mně osobně hodně pomáhá uvědomit si, kdo je držitelem problému v kontaktu s různými příbuznými i v práci – nenechám se tak snadno „zaúkolovat“ něčím, co si usmyslel někdo jiný.

Těšíme na prvního potomka a na bonus Jak se domluvit s dětmi, které ještě nemluví. Přesto mám jeden zážitek – budoucí dcerka mě několik večerů až do noci velmi bolestivě kopala. Nejprve jsem reagovala všelijak – prosila, domlouvala, vysvětlovala a nakonec se rozčilovala. Výsledek byl, že dítě kopalo zběsile ještě po půlnoci a já nespala.

Pak přišlo jedno z dalších videí s Katkou a můj muž s humorem prohlásil: Ty se nedomlouváš, musíš aplikovat Popiš a pozvi. Vzala jsem to také s humorem a miminku popsala, co to se mnou dělá, když se v mém břiše chová tak divoce, vyjádřila jsem, co bych potřebovala jinak a požádala o spolupráci. Než jsem to všechno zvládla, byla jsem klidná a mimi taky.

Až později mi došlo, že v těhotenství se emoce přenáší úplně napřímo a příčinou kopání mohl být i můj vlastní strach a vztek. Myslím, že většina dospělých si neuvědomuje, že to tak funguje mezi nimi a jejich dětmi i kdykoli později (a někdy až do dospělosti).

Teď jsme odhodlanější být víc Nevýchovní, i když to bude znamenat spoustu změn a nejistoty a ne úplně povedených pokusů. Ale díky poslechu audií teď máme mnohem víc jistoty, co určitě nechceme a proč. Audia nám oběma pomohla sdílet vzpomínky na dětství, někdy jsme i plakali (každý jindy) a to nás ještě více sblížilo.

Kamila Novotná

6 7

Velice inspirující a obohacující…

Jinak už teď musím říct, že poplatek za kurz byla jedna z mých skvělých investic. Díky, Katko, celý týme Nevýchovy i vám, skvělí rodiče, se kterými se tu denně setkáváme a do „úmoru“ řešíme situace, které nás denně obklopují a se kterými si tak úplně nevíme rady… Pro mě je to velice inspirující a obohacující…

Edita Šínová

6 7

Nevýchova už je součástí naší rodiny

Před minutou jsem dokoukala poslední video kurzu a ještě se slzami na tvářích Ti chci Katko a celému týmu moc poděkovat. Samozřejmě máme u nás doma ještě hodně práce, ale jak říkáš musím začít u sebe. Vyprdnout se na dokonalost a být opravdová. Poslouchat moje pocity a dát do praxe tu mamu, kterou chci být pro moje děti. Tak jsi mi Katko prirostla k srdci, že mám úplně pocit, jako kdybychom se znali osobně :-) 

Nevýchova už je součástí naší rodiny, učím to i babičku, a sestřenka to dostala jako dáreček. Plno našich kafíček začíná a končí na téma Nevýchova. 

Moje dcera, kvůli které jsem tu, je teď v Čechách na prázdninách. Dneska jsem ji napsala dopis do obálky a díky Nevychove jsem byla schopna popsat moje pocity a jak to mám. Myslím, že bude překvapená. 
Ještě jednou děkuji.

Monika Šafránková

0 1

Nevýchova mi pomohla vyřešit komunikaci se starší dcerou

Chtěla bych poděkovat paní Katce za její neuvěřitelnou práci, kterou odvedla na programu, který jsem si zakoupila na 5 týdnů. Studovala jsem ho sice 7 měsíců, jelikož jsem vnitřně cítila, že se potřebuji k věcem vracet, dělat si poznámky.

Pomohla mi vyřešit komunikaci se starší dcerou, která měla vážné problémy v kolektivu nové školy a neřekla mi je před tím. Katko Vaše práce dává smysl. Navíc je vše neuvěřitelně přehledné, logicky uspořádané. Děkuji Vám.

Lucie K.

1 2

Malý (4,5m) už lépe reaguje…

Kurz už mám zaplacen druhý měsíc, ale přiznám se, ze mám za sebou teprve první týden a už teď vidím zlepseni. Malý 4,5m už lépe reaguje, uspavani úplně v pohodě a zjišťuji, že se vsimam i okolí a hrozne se mi nelíbí zaryte metody..ať už u babiček, ale i nahodnych lidi, ale rikam si, ze to je jejich vec…

Jsem za kurz hrozne vdecna a vidim, ze i manzel to prebira ode me…verim, ze budu casem uplne klidna a komunikace a mrnousem bude lepší a lepší

Lucie Krausová

0 1

Kéž by Nevýchovou prošel každý na této planetě

Děkuju že jste a ze mohu být s Vámi spolu se svými dvěma dětmi, které to budou mít diky Vám v životě jinak, než jsem měla já.

Neříkám, ze je to lehká cesta, podívat se do dětství, do sebe, a změnit tolik let zažité vzorce, jak k dětem, tak k sobě, ale rozhodně to stojí za to. Přestože to není vždycky dokonalé a někdy nám to drhne, vím, že vždycky jsme v tom spolu. Obrovské díky Vám.

Už dvě mé kamarádky si díky mým názorům na situace a výchově, které díky Vám mám, koupily kurz, a přiznaly, že to byla ta nejlepší investice v životě, kéž by Vašim kurzem prošel každý na této planetě.
Takže nekonečné díky.

Jste všichni úžasní, moc vám fandím a jsem šťastná, ze mohu být Vaší součástí.

Daniela Šimková

0 1

Kurz je tak dobře udělán, že dá úplně vše a nemusíte opustit domov

Mám za sebou 5. video. Především bych chtěla poděkovat celé Nevýchově co pro nás rodiče dělate. Nikdy bych nevěřila, že online kurz může být tak dobře udělán, že dá uplně vše a nemusíte opustit domov. Ikdyž bych jela, protože za tu změnu by mi to stálo.

Jak to máme ted- dítěti dávám více prostoru, aby si věci mohlo zkusit. Nestojím mu za zády s tím co by se mohlo hrozného stát.

Z mého slovníku vymizelo slovo TO SE NEDĚLÁ. Více říkám jak to mám já ,co se mi nelíbí. Co bych potřebovala. Snažim se porozumět co by potřebovalo moje dítě, ale ne vždy se uplně trefím, bylo by pro mne snažší kdyby mluvilo, ale přesto se snažím.

Užívám si čas se svým dítětem. Méně se stresuju a už na něj nekřičím. Přišla jsem na to ,že když se mi nedaří tak většinou pro to ,že to mám v sobě tak nastavené, dopředu se bojím, že to nevyjde nebo že to chci takhle. ale pracuji na tom

Prostě to stojí za to vydržet a zkoušet

Petra

6 7

Na kurzu se mi líbí, jak jde do praxe a jak zprostředkovává pocity dítěte

Strašně se mi na kurzu líbí, jak jde do praxe a jak zprostředkovává pocity dítěte. To je úplně super prostě. Taky jsem moc ráda za skupinu, vlastně když jsem se rozhodovala, jestli kurz koupit, velkou váhu tam měla právě vidina spojení s podobně smýšlejícími lidmi. Miluju taky webináře a články.

Považuju za strašně důležitý, že by člověk neměl bejt v nepohodě – myšleno musí bejt v pohodě s řešením i máma. A přijde mi, že tohle hodně lidí strašně často zapomíná.

Jarka

0 1

Kazdy den si opakuji „nezapomen na respekt“…

Mila Katko a vsichni v tymu nevychovy

Mame za sebou par uspechu. Ale jsem teprve na zacatku. Musim vam rict, ze u kazdeho dilu nevychovy bulim jak mala.. Zmitaji se mnou emoce.

Bylo pro mne sokujici zjistit, ze neumim mit respekt k lidem, natoz tak v dusledku ke svemu synovi. I kdyz jsem k nemu hodna, pusinkuju ho cele dny, vysvetluju do zblbnuti, i tak jsem diky vam zjistila, ze ho nerespektuji. kdyz neco „provede“, ton meho hlasu a to co rikam je katastrofa.

A tak si kazdy den milionkrat v hlave opakuji "nezapomen na respekt,a ne jen k Noelovi (syn 2 roky a 5mesicu), ale take k partnerovi.. Dekuji vam.

Lenka Kantorová

0 1

Jako rodič jsem teď jistější a tedy i klidnější, méně pochybující

Musím zmínit, že principy Nevýchovy pro mne nebyly příliš přelomové, spíše než zcela nový způsob komunikace mi poskytly určité ujištění, že to, co jsem využívala spíše intuitivně, stojí na pevných, racionálně zdůvodnitelných základech. Jsem tak jako rodič jistější a tedy i klidnější, méně pochybující.

Nad naší dcerou (18měsíců) žasne mnoho lidí. Jak je nezávislá, přátelská a spokojená. Abych byla konkrétní, odrazem kurzu je pro mne fakt, že ve své bohaté slovní zásobě používá již nyní zcela přirozeně dvě slova, která vnímám jako charakteristická pro nevýchovné principy: chápu a děkuju.

Co dodat, takhle to teď mám i já. Chápu. A děkuju.

Barbora

0 1

Řekla jsem si, že až vyrostu, nebudu na své děti křičet

Už pár týdnů koukám na videa (zdarma) a říkám si, že na tom partnerství asi něco bude, přece jen jsem si řekla, že až vyrostu tak nebudu na své děti křičet, tak jako taťka křičel na nás. No jenže křičím a zlobím se – většinou sama na sebe, protože to nefunguje a nedodržuju, co jsem si slíbila – co jsem slíbila svým dětem.

Tak jsem si koupila tento kurz, o kterém už teď vím, že to jsou nejlépe investované peníze v celém mém životě! Tohle je očista a kompletní přetransformování mě samé. U každého videa, které jsem viděla, jsem brečela, protože jsem si pospojovala, jak jsem byla vychovávaná a co ze mě vyrostlo a že tohle pro své děti určitě nechci.

Děkuji Katko, že mi pomáháte dospět, třeba jednou v sebevědomého člověka s vlastním názorem. Myslím si, že by měl vědět naprosto každý, že systém policajt a učitel nefunují a nikdy v životě nebudou!!! Moc se těším na další videa a workshopy a na děti až s nimi tohle všechno budu objevovat.

Iva Andrysová Drápalová

6 7

Před Nevýchovou jsme byli zbytečně nervní

Manžel poslouchá se mnou a právě mi řekl, že kdybychom znali Nevýchovu před 4mi lety, výchovu starší dcery bychom si opravdu užili a nebyli zbytečně nervní a neřešili každou blbost a navíc špatně. Byli bychom veselejší a chápali bychom mnohem víc vztah příčina – důsledek ve výchově. Díky!

Klára Černohousová

6 7

Díky kurzu Nevýchovy vím, co vše lze zlepšit ve vztahu s mými dětmi (14 a 16 let)

Ahoj Nevýchovo, velice děkuji za tento skvělý kurz. Ač již mám děti za hranicí vychovatelnosti (14 a 16 let), ráda bych s nimi vycházela lépe. Puberta je opravdu složité období, a to jak pro hormony cloumající děti, tak i pro rodiče. Nevýchova mi hodně otevřela oči a ukázala mi, co vše lze zlepšit pro fungující vztah. Stále se mám co učit a není to o tom, že teď již mám hotovo. Ale vím mnohem víc než před kurzem a pracuji na sobě i na našem vztahu s dětmi.

Trošku mě mrzí, že jsem na Nevýchovu nenarazila dříve, když byly děti malé a lecos jsem mohla udělat jinak. Přesto však této investice nijak nelituji a vřele doporučuji všem maminkám a taťkům, protože si myslím, že to má velký smysl. Ještě jednou moc děkuji.

Dáša Zýmová

0 1

Omezila jsem kibicování manžela

Po zážitkových audiích jsem si taky uvědomila, jak nepříjemné musí být manželovi moje kibicování, takže jsem to (doufám :-) dost omezila a snažím se uzavírat dohody i s ním.

Bohdana Škvorová

6 7

Ve 3. týdnu kurzu jsem našla mnoho odpovědí na své otázky

Právě jsem shlédla videa 3. týdne – našla jsem tam mnoho odpovědí na své otázky. Vlastně jsem zjistila, že jsem ve vypjatých situacích nehledala porozumění a nevyjadřovala své pocity.

Teď se těším na další den, který mi dá možnost nastavit náš vztah se synem tak, abychom byli opravdoví parťáci. Díky, Nevýchovo!

Vlasta T.

7 8

Ani jsem nečekala, že se u nás budou dít takové změny

Ani jsem nečekala, že se u nás budou dít takové změny, že nebudu muset křičet, rozkazovat, uplácet pamlskama… Přihlášení sem byla jedna z nejlepších věcí, která nám tak krásně mění životy :-) Díky za Nevýchovu!

Marta

6 7

Zjistila jsem, že neumím říct, co potřebuju

Ač mám kurz již několik měsíců, budu začínat teprve čtvrtý týden. Ale jak Katka několikrát zdůrazňovala, to je jedna z předností online kurzu – že můžu přijít, když je čas a správné nalazení. Byla bych jistě již dávno hotová, kdyby to byl nějaký obyčejný kurz. Ale Nevýchova není obyčejná. Sami jistě už dávno víte, že v ní nejde jen o vztahy s dětmi. Pravdami a poznatky, které v Nevýchově zaznívají, si člověk sáhne hodně hluboko do své duše.

Já třeba hned v prvním týdnu zjistila, že NEUMÍM říct, co potřebuju. U partnera jsem očekávala, že to přece musí vidět a cítit, že je to jasné. Takže mi Nevýchova v první řadě pomohla touto „drobností“ ohromně posunout vztah s mým mužem. Měli jsme ho i předtím krásný, ale teď už ve svém nitru nenarazím na problémy, které nejsou, a normálně nahlas řeknu, co potřebuju, a ptám se, co potřebuje on – jdu se domluvit, nevěštím jeho přání a potřeby a nepotlačuju ta svá.

Mám 6měsíční holčičku. Na Nevýchovu jsem se poprvé šla podívat v šestinedělí, kdy jsem měla pocit, že se mi kompletně rozpadla osobnost, že nic nezvládám… no, pomohly mi už články na blogu :)

Mám ještě 9letou nevlastní dceru. Máme ji s mužem každý druhý týden – střídavka. Všechno fungovalo a navenek funguje výborně. S Nevýchovou jsem k ní přistoupila proto, že loni začala dost vypouštět věci do školy. Myslela jsem si, jaká jsem úžasná kamarádská, jak jí všechno vysvětlím, že takovou macechu by každý rád :)))) hahaaaa až mi Nevýchova otevřela oči, že učiteluju jak blázen.

Muž, který slyšel pár videí, mi před několika dny řekl, jak mu změna přístupu pomohla v práci v řešení věcí s podřízenými :))) no není to úžasné?

Selma Rockova

13 14

Klid, vzpomeň si co říkala Katka ráno ve videu… povídá mi muž

Mám kurz koupený, mám měsíc do porodu, jedu druhý týden ale pořád se k některým částem vracím, čas od času si u toho pobrečím jak želva🐢

Dneska poslouchal muž chvilku se mnou a povídá ty jo ta Katka je fakt chytrá ženská, a odpoledne když se dětí začaly hádat a já policajtovat tak mi povídá. Klid vzpomeň si co říkala Katka ráno v tom videu

Jitka

1 2

Od doby, co se synem (1,5) dokáži správně komunikovat, si spolu užíváme rodičovskou

Katko, moc Vám děkuji, že děláte, co děláte… jsem ve Vašem kurzu a i když už mám shlédnutý 3.týden, musím říct, že tohle mělo snad největší sílu!…

Zrovna dnes jsem řekla se slzou v očích manželovi, jak jsem do našeho syna (1,5 roku) čím dál ti víc zamilovaná. Po shlédnutí webináře jsem naprosto přesvědčená, že se na tom podílíte i Vy… i když je pro mě syn naprostý poklad od početí, našly se chvíle, kdy mě hodně brnkaly nervy. Ale od doby, co s ním dokáži správně komunikovat, jsou tyto chvíle vzácné a čím dál víc si spolu uzavame rodičovskou! 😊

Každý, kdo říká, že by se rodičovská neměla jmenovat DOVOLENÁ, by se měl přihlásit do kurzu! Po tom jim dovolená začne! 😀🥰
Děkuji za vše a těším se na další videa v kurzu i z webináře! 😊

Michaela Nečesalová

0 1

„Musím s dětmi furt bojovat, od rána do večera.“ Před rokem a kousek jsem přemýšlela stejně

Ahoj, dneska jsem byla s dětmi v herně s kavárnou :) U vedlejšího stolu seděly tři maminky a jedna z nich nepřeslechnutelně vyprávěla ostatním o svých dětech. Tak mě to zaujalo, že jsem si zapsala pár citátů: „…místo, abych si užívala toho hezkýho u těch dětí, tak na ně jen řvu, a furt se jen hádáme … musím s nima furt bojovat, od rána do večera … buď je budu mlátit jako psy, že se mě budou bát, to já ale nechci…“

A proč mě to tak fascinovalo? Před rokem a kousek jsem přemýšlela naprosto stejně a svým kamarádkám bych nejspíš rozčileně tvrdila totéž a děti dál vychovávala nevědomě. Jenže jsem si koupila kurz Nevýchovy a jsem na cestě, a přesto, že občas šlápnu vedle, rozdíl prostě jasně vidím! Je to tam a tak, jak to má být, juchů! :) Takže znovu vřelý dík!

Ivana Šelešovská

6 7

Jsem lepší máma než dřív

Před kurzem jsem se cítila jako ne úplně skvělý rodič. Občas jsem na děti křičela a nerespektovala jsem jak je, tak sebe.

Teď respektuji sebe a děti. Jsem trpělivější, i když je to někdy ještě trošku težké. Ale umím se zastavit a projít si pocity v sobě a pak na základě nich reagovat. Nekřičím. Hlas jsem za celou dobu zvýšila jen jednou, ale křičení to nebylo :)

Děti jsou asi rády, nebojí se mne, že vyletím. Doma jsem teď za tu hodnější, ačkoliv to tak vlastně nelze brát. Každý jsme nějaký a každý se snaží, jak může. Úspěch je, že si o sobě myslím, že jsem lepší máma (než dřív), a že věřím, že se cyklus policajtů a učitelů u mě zastaví :)

Hanka B.

6 7

Maminko, Ty máš dneska špatnej den, viď?

Asi jsme se fakt posunuli: 

Já: Jsem vzteklá, utahaná a protivná ženská. Vrčím na všechno a na všechny, jsme už 3 týdny zavření doma kvůli nemoci a nějak mi jedno ráno bouchly saze.

Naše Nikolka (5 let): Maminko, Ty máš dneska špatnej den, viď? Já Ti trochu pomůžu jo? Uklidím to tady po Jeníčkovi… chceš si třeba skládat puzzlíky se mnou? Nebo plyšáčka? Co by Ti pomohlo?

Tak. A tohle dítě je neskutečnej pařez žijící v paralelním vesmíru. Mnohokrát nás přivedla až k slzám totální bezmoci nad tím, jak TOHLE proboha vychováme. Tak s Nevýchovou to jde. Děkuju. Všem, kdo za Nevýchovou stojí. Tenhle kurz nám zachránil rodinu :*

Všem z vás, kterým to nejde, vydržte, přestaňte tlačit a nechte to plynout. Někdy trvá dlouho, než zažitá schémata potlačíte, uvolníte se a začnete být s dětma skuteční parťáci. Věřte, že to za to stojí. Nám to trvalo dva roky :)

Monika

8 9

Zjistila jsem, že spoustu věcí po dcerce (3) chci jen proto, že si myslím, že by se to mělo…

Kurz jsem prošla celý, čtu FB příspěvky, a i když si úplně nepamatuju ty postupy, byly tam momenty, které mi pomohly. Například v komunikaci s manželem :-) Já bych potřebovala tohle, jak by to šlo zařídit? Pátý týden kurzu žiju, už dřív, než jsem si ho pustila, došla jsem k tomu sama - a za mě, s tím podle mě padá veškerá výchova i nevýchova, aby rodič měl čas pro sebe.

A hodně mě podpořila myšlenka „Je to skutečně nutné?“ Zjistila jsem, že spoustu věcí po dcerce (3 roky) chci jen proto, že si myslím, že by se to mělo, a ne že jsem o tom skutečně přesvědčená, a je jasné, že ona pak nereaguje. Takže se spíš sama sebe ptám, co vlastně chci.

Taky jsem spokojená například s tím, že jsem se malé ptala, co by potřebovala ve školce, protože mě při mém odchodu nechtěla pustit. Říkala, že si nebude hrát a bude u tety… nerozuměla jsem tomu. Nakonec mi došlo, že ona chce předat tetě do náruče (v naší školce to jde), a je v pohodě! Můžu hned odejít :-)

Martina Marková

6 7

Už nikdy nedokážu své děti vidět jako neschopné a hloupé

Po třech týdnech v kurzu drobná bilance: Viděla jsem pouze polovinu videí, ale odstartovalo to bouřlivé změny.

Už nikdy nedokážu své děti vidět jako neschopné a hloupé. Definitivně se mi nějak přepnula hlava.

Žila jsem a žiju ve veliké iluzi, že „už to všecko umím“. Každý den dostávám lekce a mám z nich radost, ne pocit selhání a zoufalství. Jupí.

Být s oběma dcerami celý den doma je radost, příležitost, čas. Fůra času nikam se nehnat. Čím více tlačím na pilu, tím více to nejde. Užívám si drobné radosti. Najednou trvají i celý den.

Prožili jsme s manželem veliký konflikt, hodně jsem pochybovala, jestli Nevýchova „je normální“ (že prý nee :)), ale s týdenním odstupem jsem si jistá v kramflecích, vím, co chci, co dělám, a dcery vypadají, že v tom jedou se mnou. Manžel to neví. Ale teď se mu doma líbí. Díky.

Daniela

6 7

Úspěchy v Nevýchově

U mě změna v myšlení. Mám ze sebe jiný pocit. Mám pocit, že mám v ruce nějaký výchovný nástroj. Cítím se jistější.

I když nejsem spokojená se všemi situacemi, jak jsem je zvládla, tak mám stejně lepší pocit. Vidím víc, jak jsou skvělé děti. Zdá se mi, že jim víc rozumím.

Milena

6 7

Přečetla jsem a vyzkoušela spoustu knih

Než jsem došla k Nevýchově, pročetla jsem a vyzkoušela spoustu knih. Ovšem Nevýchova je v praxi jednička!

Zuzana

6 7

Děti jdou samy od sebe udělat věc, do které jsem je dřív musela nutit

Před kurzem Nevýchovy jsem se cítila jako hrozná matka, která nezvládá výchovu svých dětí. Dětem jsem stále musela všechno opakovat, dělala jsem pro ně první poslední a od nich žádná odezva, spíš naopak.

Teď jsem klidnější, spokojená mamka, co se snaží naslouchat svým dětem, a ony jsou pak mojí odměnou :) Doma je méně křiku, více klidu. Snažím se dělat vše v klidu, s rozvahou, snažíme se domlouvat a nacházet společná řešení. Je tu lepší atmosféra. Někdy mě až překvapí, že děti jdou samy od sebe udělat věc, do které jsem je dřív musela nutit. Nebojí se mi říct, když mají nějaký problém, třeba ve škole…

Cítím se fajn, vždy se těším na další nevýchovné dny a společné domluvy, i když ne každý den se nám to podaří. Mám teď na své děti víc času a víc si to s nimi užívám!

Markéta Vávrová

10 11

Nevýchova mi vcelku slušně obrátila život naruby. Jsou to nejlíp investované prachy v mém životě

Ahojte nevýchovňáci!

Dnes v noci mi přišel na mail první týden nového kurzu. Jsem v Nevýchově čtyři roky a s klukama 7 a 5 nám to vlastně docela jde 😀

Takže jako proč nový kurz?!?

Nevýchova mi vcelku slušně obrátila život naruby a ukázala takové věci, že sem často sbírala čelist ze země. No někdy i vcelku dlouho. Byly to nejlíp investované prachy v mém životě.

Nad novým kurzem sem se moc dlouho nerozmýšlela. Prostě něco uvnitř mě mi říkalo že joó. Jo chci si zopáknout tu otočku, co už mi Nevýchova jednou dopřála. Pomohla mi udělat takový kusanec práce na mě a potom tahle boží skupinka v tom jede taky! 😀

Jo mám dojem, že je to jen a jen o mě a bylo to jen a jen ve mě a chtělo to změnit.

Sice nevím jak to budu stíhat, ale to nevadí stejně se na to těším. Těším se, co novýho tam najdu, kam mě to zase šoupne.

Takže vy v Nevýchově, který ste tomu dali srdce, máte na svědomí šťastnýho človíčka. Z mámy, která se na sebe nemohla ani podívat, se díky vám (a jí) stala máma, která má ze sebe většinou dobrý pocit a pocity jak známo jsou řečí naší duše a vždy nás vedou tím správným směrem 😀

Miluška

1 2

Myslela jsem, že říkám synovi vždy pravdu, ale v kurzu jsem zjistila, že ne…

Moc se mi líbí, jak v uvědomovacím videu Katka rozebere každou situaci z audia. Je pro mne hodně přínosné slyšet, co učím dítě konkrétním přístupem. Myslela jsem, že říkám synovi vždy pravdu, ale díky úkolu z tohoto týdne jsem našla situace, ve kterých tak úplně pravdu neříkám. Takže se na to zaměřím. Díky :-)

Monika

6 7

Díky Nevýchově jsem se zbavila pocitu, že jsem špatný rodič už od přírody

Už před kurzem jsem začala o věcech víc přemýšlet a sama jsem přišla na spoustu věcí, které jsem dělala špatně, a rozhodla se je dělat jinak (překvapivě se jich dost shoduje s Nevýchovou). Nevýchova mi více otevřela oči, sňala ze mě tu obrovskou tíhu zodpovědnosti, která mě denně válcovala. Totiž zodpovědnosti za to, že jsem špatný rodič už od přírody, že to s dětmi nezvládám.

Nevýchovo, děkuji. Děkuji. Jsi první, kdo mě vzal za ruku a řekl: Neboj. Děláš to dobře. Ale jestli chceš, aby Vám doma bylo líp, zkus to takhle.

Adéla Janoušková

6 7

Jsem šťastná :)

Chtěla bych moc poděkovat Katce a všem, kteří stojí za Nevýchovou, protože i díky nim jsem si něco uvědomila. Dnes ve mě uzrálo to, co zrálo už pár dní.

Jsem šťastná máma. Miluju svoje úžasné dítě. Ten společný čas si hrozně moc užívám, každý okamžik s dcerkou si užívám. Uvědomuju si, jaké štěstí mám, že s ní mohu být doma na mateřské a věnovat se jenom jí. Být součástí jejího života. Být vedle ní a sledovat, jak je dokonalá, učit se od ní, růst společně s ní. Jsem šťastná :)

Nela Šulcová

6 7

Nestačila jsem se divit, na co jsem přišla

Při sledování tohoto videa (o vyjadřování pocitů a potřeb) moje srdce plesalo: Paráda, tohle dělám dobře, to mám zmáknuté. Vydrželo mi to po celou dobu trvání prvního videa. Pak ale přišly Katčiny zvídavé otázky a já se nestačila divit, na co jsem přišla.

A aby těch překvapení nebylo málo, další šok mě čekal hned na začátku uvědomovacího videa – Katka dokonale předvádí naši Markétu. Jsem moc vděčná za tohle uvědomění

Petra M.

6 7

Chtěla jsem, aby děti věděly, že se mi vždycky můžou svěřit

Před kurzem jsem měla jsem pocit, že si s dětmi nerozumím, hlavně se synem po nástupu do školy. Skoro každý den jsem na něho u úloh zvyšovala hlas. Pak mi bylo líto, že se neovládám. Štvalo mě, že mu musím všechno říkat, že nic nezkusí sám, že je nesamostatný.

Měla jsem hrozný strach, že náš vztah bude takový jako s mými rodiči, a strašně jsem chtěla dosáhnout toho, aby děti věděly, že se mi vždycky můžou svěřit, aby hledaly pomoc u mě – ale u závažných věcí, u drobností bych u nich naopak ráda vypěstovala smysl pro zodpovědnost a potřebu dokázat něco sám.

Dneska už neříkám dětem, že jsou ostudy :) neříkám jim – to se nedělá :) Zkouším je nechat dělat různé věci bez dohledu – třeba ranní vypravování. Respektuju jejich názor víc než předtím. Vždycky se snažím poslouchat, když něco říkají. Říkám synovi u úloh – chápu, že tě to nebaví ;) snažím se vždycky zjistit, jaký mají důvod k tomu, co právě dělají, pokud je to něco, co se mi nelíbí.

Děti na změny reagují pomalu, ale přece. Když mi Jindra naposledy skočil do řeči, zarazil se a řekl „Promiň, poslouchám tě“. Markétka mu řekla „Nedělej to, mně se to nelíbí“, místo aby na něj hned začala ječet. Jsem sotva v polovině kurzu, ale snažím se. Videa už mám v mailu všechna, ale snažím se je sledovat pozorně, takže většinou najdu sotva den dva v týdnu, kdy je to možné.

Myslím, že hlavní dopad je zatím na moje nastavení vůči dětem. Většinou to jde víc v klidu než dřív. Jsou i chvíle, kdy rezignuju na domluvu, protože to prostě zatím ještě neumím ve všech situacích, třeba když je dcera po školce už hodně unavená, a tak na všechno reaguje pláčem a „seká se“, ale vždycky si při tom uvědomuju, že to není dobře, to, jak to právě provádím. Nevýchova je pro mě šance rozumět svým dětem; zařídit, aby byly šťastnější.

Irena Zelníčková

8 9