O kurzu

Nevýchova nám změnila od začátku přístup k dětem

2 3

Nevýchova je pro praxi. Nebifluju teorii, umím to s dětmi žít

Já osobně jsem si upřímně po prvním oťukání před kurzem Nevýchovy říkala, že asi Ameriku neobjevím, absolvovala jsem R+R (kdo nezná, je to Respektovat a být respektován), snaha o respektující přístup k dítěti, pořád jsem nevěděla, proč mi to nefunguje a proč mi to nesedí.

Strašně špatně jsem byla z toho, co bylo odpřednášené, schopná převádět věci do praxe. Byly tam mraky modelových situací, které trochu hraničily s manipulací, používaly se stejné věty: víš, to se mi nelíbí, ale končilo to: bylo by potřeba udělat to tak a tak… prostor pro dítě nula.

Díky Katce jsem si doplnila poslední dílek do mozaiky. Ten prostor, který dostane dítě, a ten samý prostor, který chci mít i já a neobětovat se pro všechny. Takže jsem Ameriku nakonec objevila a za to děkuji i za své děti. R+R je jako naučit se Nevýchovu nazpaměť, nabiflovat, když to tak necítím – Nevýchova je o tom, naučit se to cítit a žít

Iva

35 36

Dříve bych nevěřila, že online kurz mi může tolik dát

Dříve bych nevěřila, že online kurz mi může tolik dát a obohatit mě, že se z něj můžu tolik naučit a dokáže mě tolik posunout. Naopak jsem zjistila, že se vyrovná kurzům naživo a v něčem je i předčí.

Je super, že se k lekcím a videům můžu vracet, kdykoli potřebuju, a zastavit je, kdykoli cítím, že se nad tím potřebuju zamyslet, nerozumím něčemu, nebo mi naopak myšlenky utečou do konkrétních situací, kde hledám to, co právě Katka řekla. A říkám si „aha, to je ono“.

Můžu si videa opravdu plně užít, protože si je pustím ve chvíli, kdy mám na ně opravdu klid a nic mě neruší.

Jana Světlíková

35 36

Žádné hádky, výlevy vzteku, ale pohoda, klid a spokojenost

U nás se dějí kouzla! Fíha, já se nestačím divit… Už jsem mohla doslova „ochutnat“ chuť těchto slovních spojení, která jsem předtím jen pozorovala z veliké dálky:

  • na všem se domluvíme
  • užíváme si čas spolu
  • mám skvělé děti i manžela
  • předala jsem zodpovědnost a mám víc kapacity na to, co chci
  • začínám vidět a trochu i vědět, co chci, říkám to a učím se to se všema doma
  • syn, velký milovník počítače, čeká přesně na minutu, až bude čas, kdy jsme se domluvili, že může hrát svou oblíbenou hru
  • manžel prohlásil, že ten „můj“ přístup tedy chvíli zkusí
  • žádné hádky, výlevy vzteku, ale pohoda, klid, spokojenost 

 

Připadám si jako malé dítko, když udělá své první krůčky. Prostě se mu povede chodit. Cítím se chvílemi až blaženě. Nevím, jestli se tak opravdu ten malý človíček cítí, ale myslím, že trochu ano. Také se v tom učím chodit, sebevědomě vykračovat z 2D do 3D. Ten malý člobrda jen nemá strach jako já, že to rázem zase pojede jako po skluzavce dolů… Dneska je ale ten strach táááákhle malilinkatej vedle toho potěšení, co uvnitř vnímám.

Marcela

6 7

Nevýchova znovu spojuje to, co kdysi patřilo k sobě

Nevýchova mění boj za mír, nenávist za lásku a vzdor za porozumění, bolest za radost, křik za smích, stres za klid. Nevýchova znovu spojuje to, co kdysi patřilo k sobě. Díky

Martina K.

6 7

Nevýchova patří k výbavičce pro miminko

Nevýchovu bych zařadila k doporučované výbavičce pro miminko. Takže kočárek, vaničku, plenky, kurz Nevýchovy… :)

Ilona Heichelová

35 36

Myslela jsem, že je to ten liberální styl bez hranic. Změnila jsem názor a máme úspěchy

Mám sice teprve ročního chlapečka a druhé děťátko na cestě. A ačkoli jsem si myslela, že pro tak malé dítko mi kurz asi moc neposlouží, že mi bude užitečný později, tak opak je pravdou.

Chtěla bych Vám moc poděkovat a podpořit i Vás, Katko, abyste dále pokračovala ve Vaší úžasné práci. A nakonec bych se s Vámi chtěla podělit o to, jak jsem se ke kurzu dostala a jaký byl náš první pokrok a změna díky Nevýchově:

Mé jméno je Alena a mám ročního chlapečka Gaela. Před pár měsíci jsme se začali poprvé dostávat do situací, kde bylo třeba dát Gaelkovi vědět, že to tak „nemůže“ být. Jednou z těchto situací bylo typické chytání do elektrických zásuvek. 

Já jsem typický rodič policajt. Jelikož jsem vyrůstala v učitelské rodině a tento způsob výchovy mi dost ublížil, tak jsem věděla, že chci věci dělat jinak. Jenže neznala jsem jiné „jinak“, než být autoritativní rodič. Také snažit se více komunikovat s dětmi a vyrovnávat autoritativní momenty velkou láskou k dětem. Aby věděly, že je máma miluje, i když někdy křičí nebo je na ně tvrdá. Nějak mi nedocházelo, že toto spojení by nemohlo být asi moc úspěšné. 

…takže se vrátíme zpět k těm zásuvkám, má reakce vždy byla impulsivní: „Ne, ne, ne.“, „Ty, ty, ty.“ A poté jsem začala křičet a on stále pokračoval. Pak jsem udělala 2 kroky k němu a plácla ho po ruce a on stále nic a pokračoval. Nebo se na mě smál a také dělal „Ty, ty, ty“. Na to já ho chytla za ruku, odvlekla ho od zásuvky a posadila doprostřed obýváku a vtom on začal plakat nebo se vztekat.

Já jsem se cítila špatně, jako špatná máma. Stále jsem přemýšlela, jak na to, jak být jiná a neublížit mu mojí výchovou, jak bysme mohli být šťastní a komunikovat spolu i beze slov a předejít těmto situacím. Jednoho dne jsem na některé z maminkovských skupin četla něco o nějaké „Nevýchově“.

V diskuzi byl i odkaz na nějaké video. A podle názvu jsem si již říkala, to bude ten liberální styl bez hranic, kdy si děti dělají, co chtějí, a nic nerespektují, a tohle mně se vůbec nelíbí. Tak jsem to nechala být. Ale na druhý den mi to stále vrtalo hlavou, že „třeba nějakou dobrou inspiraci bych z toho mohla vytáhnout“.

A tak jsem si na Youtube zadala „Nevýchova“ a spustila první video. Asi po pár sekundách můj první dojem byl (omlouvám se Vám, Katko): „Teda, jak nesympatická paní, co z ní cítím vzor učitelky, kterou si pamatuji z dětství z první třídy. Ta, co se vždy mile usmívala, ale pak jen upozorňovala, opakovala a umravňovala.“ (Ne­bojte, názor jsem po prvním zamyšlení a po tom, co jsem vás více pozorovala a poznala, radikálně změnila.)

…a najednou, posloucháním videa, podstaty a sledováním stylu, kterým věci podáváte, mi proběhlo hlavou: „Tahle žena je prostě úžasná!“ Nemohla jsem přestat se na videa dívat a ztotožnovat se s tím, co přednášíte. A došlo mi, že jste mi ukázala cestu k tomu, co jsem chtěla, jen nevěděla, jak na to.

Prošla jsem si podrobně webové stránky, zapsala se do Rychlokurzu a viděla jsem snad všechny videa na Youtube. A nakonec jsem začala přemýšlet nad kurzem, jelikož již mi cena připadala i adekvátní k tomu, co mi může kurz dát. Můj názor už nebyl, že „další, co se snaží udělat reklamu a vytáhnout z lidí peníze“.

Takže jsem se o mé nadšení a to, že bych ráda zkusila kurz, podělila s kamarádkami. Ovšem tam jsem dostala opravdové rány, kdy mi daly pocítit, že jsem špatná matka, že nevím, jak vychovávat své dítě, atd. Větami jako:

„Ani mi o tom nepovídej, já vím, jak vychovávat!, Já si vychovávám děti dle mého svědomí a vědomí!, Oni už fakt neví, jak lidi oblbnout a získat peníze!, Stará dobrá výchova je nejlepší, ale ty naletíš na každou blbost!, Jsem přece matka a na to manuál nepotrebuju, jestli ty jo…“

Cítila jsem se hrozně, ale zároveň jsem stále cítila to nadšení z toho všeho, co jsem viděla a slyšela ve videích. A z toho, že může být cesta, jak na to, čeho já bych chtěla dosáhnout. Jelikož ta, po které jdu teď, mě prostě trápí a mé dítě také! A takhle to nechci!

Dokonce jsem se už cítila i tak vyčerpaná z toho dělat milion věcí zaráz a vlastně nic pořádně. A hlavně jsem věděla, že na prvním místě je pro mě štěstí mého dítěte a že brzy chceme pro něj sourozence. A já sourozence neměla a přiznala jsem si sama sobě, že tady budu potřebovat pomoct, abych neudělala nějakou botu, abych byla spravedlivá a milující máma. A tak mi to nedalo a na kurz jsem se přihlásila. 

No a máme za sebou první týden. Již neznáme problém se zásuvkami, já se citím pocitově vyrovnaná (to i když jsem teď znovu těhotná :)), šťastná. A cítím, že mé dítě je šťastnější a víc si rozumíme i beze slov. Světe, div se, tohle všechno za týden a jen s komunikací, láskou a schopností domluvit se se slovy i beze slov. No a hlavně za pomoci Katky a Nevýchovy.

Tímto bych Vám, Katko a Nevýchovo, chtěla ještě jednou moc poděkovat. 

PS: Nikdy by člověk neměl dávat na první názory, jelikož se za prvním názorem může skrývat něco (nebo někdo) úžasného!

Alena, 29 let, syn 13 měsíců

62 63

Mrzí mě, že jsem tak dlouho váhala. Ušetřila bych si spoustu probrečených nocí a protrpěných dní

Vojtovi jsou bez měsíce 3 roky a stále jen a jen žasnu, jak se každý týden, ba i den rozvíjí jeho slovní zásoba, dovednosti, zručnost, chápání věcí, významů, a i jeho chápání mě samotné se strašně mění. Je to úžasné a já ho vidím jako neuvěřitelný zázrak. Zázrak, co jsem „vytvořila“ a přivedla na svět. 

A musím říct, a opět poděkovat Katce, že nebýt Nevýchovy, já tápu a ničí mě, jak den za dnem přežíváme a utíkají nám dny mezi prsty a nechápeme se. Ale už to tak není, ve většině případů. Vážně mi Nevýchova otevřela oči, naučila mě, jak se mám na svého skvělého syna koukat, jak ho mám poslouchat a jak já na něj mám mluvit, aby pochopil on mě.

Hrozně mě mrzí, že jsem tak dlouho váhala a neinvestovala dřív, jen okolo Nevýchovy chodila a „očumovala“ a nemohla jsem se dostat DO toho. Ušetřila bych si spoooustu probrečených nocí, protrpěných dní, kdy jsem si říkala, že možná já nejsem ta, co měla mít dítě, že na to asi nemám. 

Míša Matušková, Vojta 3 roky

6 7

Byla jsem asi největší odpůrce Nevýchovy

Půjdu s kůži na trh a přiznám se, že jsem byla asi největší odpůrce Nevýchovy. Z úvodních videí jsem měla dobrý pocit, ale nic tak převratného, co by člověk, co zhltal knížky o respektující výchově (RABR, Elaine Mazlish a Adele Faber, Montessori…), už někdy neslyšel. Tudíž jsem nabyla dojmu, že Nevýchova je něco a la tyto knížky, jen dražší. 

A pak jsem se přistihla u jednoho článku (myslím, že autorka Hanka Havrilcová), u kterého bylo něco ve smyslu „no ale jestli vám to funguje, proč to tu vlastně čtete?“ A to bylo ono.

Měla jsem znalosti, ale nedokázala jsem je žít, všechno to bylo nějaký škrobený a umělý a ve vyhrocené situaci policajt jak vyšitý. Děti mě štvaly drobnostmi, hlukem, přišlo mi, že když neposlechnou hned, tak nemám autoritu. Známí mi říkali, že je to dobrý, ale já to prostě necítila jako dobrý.

A tak jsem se rozhodla, že tu Nevýchovu teda zkusím. ​O pět měsíců později… dostávám ohromný množství pusinek, děti mi říkají, jak mě mají rády. Muž si chválí Nevýchovu, kopíruje ji ode mě a říká mi, že jsem skvělá máma a jak je za to vděčnej. Já jsem spokojená maminka, a když někdy slyším svoje „stará já“ na pískovištích a v čekárně u doktora a v autobuse z úst jiných maminek, vidím, jaký máme za sebou pokrok. Dokonce jsem šla do práce bez výčitek, že budu horší máma, a co se nestalo… dcera školku miluje, syn chodí už taky rád a já jsem spokojená maminka.

Když se objeví chvilky nepohody, zvládáme je po chvíli vykomunikovat a omluvit se. A syn (4 roky) s dcerou (2,5 let) si spolu začali skvěle hrát. On jí pomáhá se spoustou věcí, ona jemu taky. Říkají věci jako: „kolik času potřebuješ na hru, než mi tohle půjčíš?“ a „můžu si půjčit tuhle Tvoji věc?“ a „já si to představuju jinak, tak co navrhuješ?“

Dokonce i u paní doktorky nás opakovaně chválí, že na našich dětech by mohli natáčet videa „jak se chovat u doktora“. Zlepšil se vztah s babičkou a mojí maminkou a maminkou mého muže.

Děti našich kamarádů a naši kamarádi se ptají, čím to je, že si děti v pohodě domluví čas, kdy si hračky vymění, nastaví čas na budíku a pak si ji bez problémů předají bez jediného zásahu ode mě. ​A z odpůrce Nevýchovy se stal nadšený propagátor. ​Nevýchovo, DÍKY!!!

Anna Burdová, syn 4 roky a dcera 2,5 roku

23 24

Odezva od našeho syna přišla rychleji, než jsem vůbec očekával

Děkuji za to ohromné množství odhodlání a práce, které tomu všemu předcházelo a které vedlo k vytvoření tak krásně uceleného konceptu Nevýchovy, a za jeho prezentaci a šíření. Jsem rád, že jsem na něj narazil. Na první pohled jsem se zamiloval, a když jsem si kurz zaplatil, ani na minutu jsem nelitoval.

Odezva od našeho staršího syna Štěpánka přišla rychleji, než jsem vůbec očekával. Extrémně pozitivní zkušenost. Věřím tomu, že tahle metoda zdravé komunikace je nesmírně přínosná nejen mezi rodiči a dětmi, ale i mezi dospělými. A když si představím, kolika mezilidským problémům se může příští generace vyhnout, když je teď takhle komunikovat naučíme, tak věřím i tomu, co říká Katka v jednom z videí, totiž, že tak můžeme k lepšímu změnit i Svět.

Zbyněk, projektový manažer, 33 let, 2 děti

35 36

Kurz mi připadal drahý. Teď vidím, kolik práce a nervů nám ušetřil

Kdybys nám ty dveře neukázala, nevstoupily bychom na tuto úžasnou cestu. Nebo by to trvalo o dost dýl. :D Ty jsi nám vše dala na stříbrném podnosu a nám stačí se inspirovat a zkoušet :).

Víš, dřív mi kurz přišel hodně drahý. Ale teď vidím, kolik práce a nervů nám ušetřil, a ani v nejmenším investice nelituju. A taky v něm je vidět, kolik času to celé stálo a stojí tebe, Katko, a celý tvůj tým, takže teď mi kurz připadá spíš levný :D. Odvádíte úžasnou práci, jen tak dál. 

Šárka

36 37

Kurz je pro mě stručný, dobře srozumitelný, výstižný a jednoduchý

Váš projekt je skutečný tah na branku: kurz je pro mě stručný, dobře srozumitelný, výstižný a jednoduchý. Mohu si zvolit, kdy se chci dívat, a v klidu, pokud nemám náladu, pustím si to jindy. Někdy se dívám i s dcerou :)

V podstatě jste zpracovali efektivní a nenásilnou komunikaci lidovou formou. Líbí se mi, že jste nezávislí na dotacích z EU a jiných druhů sponzorství, tím pádem svobodní ve svém tvoření. Učíte českou společnost zvykat si, že za servis se platí a že investice do svého osobního rozvoje je investicí hodnotnou a návratnou

Eva Nováková

35 36

Kouzlo ke šťastným dětem

Milá Nevýchovo, díky moc za pomoc, rady, články, videa, které mi často posíláš. Nově mi chodí Seriál pro mámy na mateřské. Jsi pro mě jako paní Láryfáry, ukážeš rodičům kouzlo ke šťastným dětem. A je to opravdu jednoduchá formule, partnerství.

Jako partner ses zachovala i ke mně v loňském roce, kdy jsem si koupila kurz a po pár dnech odstoupila od smlouvy. Bez problémů a nepříjemností jsi mi, Nevýchovo, poslala zpět peníze a ještě jsi mi přátelsky odpověděla, že mě kdykoliv ráda uvidíš. Dala jsi mi čas. Tak jako ho preferuješ dávat dětem.

Díky, že děláš děti i rodiče šťastnější.

Tereza Bušková Krninská

6 7

Zasekla jsem se na druhém týdnu kurzu a víc nebylo třeba :)

Nevýchovo, jsi NEJSUPROVĚJŠÍ! Teda hned po mojí dcerce Marušce, která přistoupila na mou „hru“ na Nevýchovu takovou rychlostí, že jsem se sekla na druhém týdnu kurzu a víc nebylo třeba (zatím/napořád?) sledovat. Takže teď je to u nás „noustres“. Noustres máma a noustres dcera. Moc Vás zdravím a děkuji!!! :-)

Maruška Fojtíková

1 2

Každý den děkuju, že jsem na Nevýchovu narazila

Jsem pracovně velmi vytížená (vedle rodiny) a najít si chvilku na koukání na videa je pro mě celkem problém. Na audia sice taky, ale ty nosím pro každou příležitost, že se mi někde naskytne neplánované čekání, v malinké mp3 v kabelce. Mám tam celý kurz a je to jediná možnost, jak si ho mohu připomínat.

Takže děkuji i za tuto novinku (audia na blogu), hned jsem si vše stáhla a budu se těšit, že si to někdy někde poslechnu, nebo v noci v posteli, když nemůžu spát :)

Nepřestávám vnitřně děkovat každý den, že jsem na Nevýchovu a baječné lidi ve skupině narazila. A to i přesto, že jsem přečetla pár dobrých knížek a rozhovory, ze kterých jsem do vztahu s dcerou brala moudrost a před Nevýchovou jsem byla většinou rodič partner (s trochou učitele a policajta, jak jsem to znala ze své výchovy). Nemám tedy žádné závratné věci na „chlubení se“, přesto považuji Nevýchovu za dar.

Vím, že bez Vás bych si možná už teď nevěděla v řadě situací rady, a hlavně když čtu ve skupině ty úžasné proměny a úspěchy, když vidím, pro kolik lidí je vztah s dětmi a jejich štěstí nesmírně důležité, jak překračujeme vlastní stíny, traumata a nefunkční nastavení, je to úžasné. Tohle by mělo hýbat světem. A práce na sobě sama, která je nedílnou součástí toho všeho.

Pociťuji nepopsatelný pocit vděku a lásky z toho, že jsem rodič, a i k tomu Nevýchova přispěla. 

Adriana Polarczyk, maminka skoro tříleté Izabelky

35 36

Docela mě mrzí, že jsem tak dlouho s kurzem váhala. Ušetřily bychom si spousty nedorozumění

Jsem máma dvou holčiček. Mladší je 8 měsíců a starší skoro 3 roky. Nevýchovu jsem znala už od narození mé starší dcery. A jelikož jsem měla hodně načteno a mou „biblí“ byla/je knížka od Naomi Aldort Vychováváme děti a rosteme s nimi, četla jsem v ní znovu a znovu. Myslela jsem si, že výchovu zvládnu i bez velkých scén, ale bohužel se mi to tak úplně do reality dostat nepodařilo.

Pár věcí se nám podařilo dostat do denního života, třeba pohodové nakupování a pomáhání v kuchyni. Ale máme i místa, kde je třeba pracovat, například ukládání do postele, dělení se s jinými dětmi. Docela mě mrzí, že jsem tak dlouho s kurzem váhala. Myslím, že bychom si ušetřily spousty nedorozumění.

Žijeme ve Švýcarsku, manžel je liberální Švýcar. Děti vyrůstají dvoujazyčně. Ještě tak nějak pořebuji říct, že ani tady ve Švýcarsku to s výchovou dětí není lepší. Společnost je prošpikovaná policisty a učiteli, zřejmě je to evropská nemoc.

Touha po mámách, které to mají podobně, mě přemohla a do kurzu jsem šla. Jsem tu a učím se. Je to báječné. Díky mámy, díky Katko. Když se nám podaří přejít na funkční dohodu/řešení, nalijou se mi slzy do očí a říkám si: Jo, to je ono, jen tak dál. Cítím, jak to léčí nejen moje děti, ale taky mě samotnou. 

Nikdy by mě nenapadlo, že je tak hodně důležitý mluvit otevřeně o svých potřebách a jaký zázraky to může způsobit. Takže moc díky, je to ohromný obohacení.

Emilie Marti

35 36

10 úspěchů po prvním týdnu kurzu Nevýchovy

Dobrý den, jsme rodina s prvním cvrčkem (1,5 roku). Všechno je pro nás nové a stojí to hodně sil. Proto jsem hledala novou cestu. Máme za sebou první týden kurzu, i když nám to reálně trvá už 14 dní. 

1) Naše malá vrátila dobrovolně tatínkovi jeho telefon. A bez utíkání, jen si ho prohlédla a na požádání ho zase vrátila.

2) S důvěrou jsem ji nechala odnést pytel s plasty za dveře, byla na sebe tak pyšná a já na ni.

3) S manželem se víc bavíme, i o složitějších tématech a taky o naší cvrčkové. Je prostě boží.

4) Měly jsme krizovou situaci, hodně pláče a neporozumění. Já jsem se zastavila a malou objala. Přitulila se ke mně a za chvíli jsme to zkusily znovu. A šlo to. Díky, Nevýchovo.

5) Tatínek zkouší triky z Nevýchovy. Jsem na něj pyšná. Protože jsem já ten hlavní iniciátor a on se jen tak „ochomýtá kolem“ :).

6) Nešlo nám odpolední usínání, tak jsem jí navrhla – co si vzít do postele něco, co by jí pomohlo usnout. A ona si donesla bačkůrky. Usnula hned, jak ulehla.

7) Daří se nám zvládat věci, když ji v předstihu upozorníme, že se bude něco dít. Odcházela jsem na celé dopoledne, s trochou pláče při odchodu. Ale jakmile jsem se vrátila, tak přišla a vyprávěla mi svými slovy, jak se s tátou měli :). 

8) Myslím, že si víc všímám toho, co dělá.

9) Snažím se méně opakovat. V lepším případě mlčet :).

10) Uvědomila jsem si, že ji můžu zapojit do hodně věcí, co dělám. Dávám jí víc důvěry, i když je to ještě takový vratký cvrček. Však to znáte.

Šárka

34 35

Doma je větší pohoda, máme k sobě blíž a víc si společný čas užíváme

Před vstupem do kurzu

O Nevýchově jsem se dozvěděla ještě v čase, kdy jsem čekala své první miminko. Sledovala jsem obsah nabízený zdarma a měla jsem pocit, že mi stačí k tomu, abych pochopila principy Nevýchovy, které mi byly velmi sympatické a rezonovaly hluboko s mým cítěním, a aplikovala je. Jedna maminka z kurzu to hezky vystihla: pouze jsem očumovala a plížila se kolem Nevýchovy. :)

I když jsem měla štěstí, že moje maminka mě vychovávala s láskou a parťácky, také mi dopřávala hodně velký kus svobody a porozumění, já jsem se po narození dcerky dostávala i do situací, které jsem nezvládala tak, jak bych chtěla. Říkala jsem si, jak je možné, že moje maminka tu přirozenou Nevýchovu má tak přirozeně v sobě a já ne? Možná proto, že maminka je spíš klidná a trpělivá a já temperamentní?

I když jsem si čas s dcerkou užívala a užívám, prakticky jsme parťáci, ale byly situace, kdy jsem byla policajt anebo učitel jak vyšitý, nebo obojí dohromady. Hlavně tehdy, když jsem byla unavená a jí to dlouho trvalo, nebo když jsem potřebovala rychle něco udělat, někam odejít, nebo když jsme byly v situaci, že ona objevovala svět, příp. v situacích, kde by se jí mohlo „něco“ stát.

A přistihla jsem se, že jsem naštvaná, že na ni křičím. A taky, že ji tlačím do toho, aby věci dělala podle mých představ, nebo nedělala věci, které se mi nelíbí, které mi přidělávají práci s úklidem, praním a žehlením, když něco zničí atd. A co je horší, začala jsem se tak chovat i k mému muži! Takže to někdy vypadalo, že já jsem vychovatel obou. A necítila jsem se v tom dobře, byla jsem z toho nešťastná i naštvaná. Říkala jsem si, že když se dostanu do varu, nechtěla bych se sebou být, kdybych byla na jejich místě. :) A tak jsem začala postupně uvažovat o kurzu. Než jsem se ale odhodlala, uběhly téměř 2 roky!

Po vstupu do kurzu

Teď jsem ještě pořád na cestě, v kurzu jsem teprve ve 3. týdnu. Ale změny už na sobě cítím. Velmi mi pomohlo dívat se na situace z jiného úhlu pohledu a nejvíce na mě zapůsobila zážitková audia – když se vcítím do situace, že bych já byla to své dítě, jak bych se cítila. Ten vhled do duše dítěte přes nevýchovné situace mě skutečně probudil! I když nemohu říct, že bych nebyla předtím empatická. A protože vím, že dítě se učí nápodobou, snažím se teď zvládat lépe své emoce a nepředávat mu to, co sama na sobě nemám ráda, ty nefunkční vzorce a programy, které bohužel v sobě mám.

Dcerka mi před kurzem udělala i skvělé zrcadlo: když jsem jí něco vzala nebo nechtěla dát, začala ječet se zatnutýma pěstičkama a já v ní spatřila sebe! Zmocnil se mě strašný pocit, to já jsem ji to naučila! A když s tím něco neudělám, bude pořád víc toho, co ji učit nechci. Naštěstí to už nedělá, protože jsem to přestala dělat já!

Když se mi rodiče omlouvají, že jejich děti nechtějí půjčit hračky, uklidním je, že je to v pořádku, ať dělají, jak cítí, že přece i dospělým se stává, že svoje oblíbené věci neradi půjčují, tak proč do toho nutit děti. Nejdříve se na mě podívají podezřele, ale většinou si všimnu, že nad tím začnou přemýšlet.

Děti na Nevýchovu reagují skvěle! Vzhledem k tomu, že je doma větší pohoda, protože jsem já v pohodě, máme k sobě blíž a víc si společný čas užíváme. Dcerka, když něco chce, chytí mě za ruku (protože zatím mluví jen slova) a dovede mě na místo: třeba když chce, abychom si spolu četly z knížek, když chce, abych jí pustila dětské písničky na počítači, nebo když chce papat, příp. napít. Také mě začala objímat a líbat, nebo si položí hlavičku na mě a přitulí se tak radostně a spokojeně, až mě to dojímá.

Ještě se podělím o příběh

Jednou, když jsme byly na hřišti, jedna maminka, se kterou se tam potkáváme, se dostala do stresu, protože se blížil termín porodu jejího druhého miminka a ona začala cítit kontrakce. Byla tam sama se starší dcerkou (27 měsíců) a bydlely od hřiště trochu dál. Tak jsem nabídla, že je doprovodíme. Řekla jsem mojí dcerce, že potřebuji, aby si sedla do kočárku (ve kterém sedět už velmi nechce, a už vůbec ne, když jsme na hřiště teprve přijely), že maminka Lucky potřebuje, abychom ji doprovodily domů, protože se její miminko začalo hlásit na svět. Tak si beze slova sedla, ještě sama zacvakla madlo před sebou a zvědavě koukala, co se bude dít.

Tak jsme kráčely směrem k domu té maminky a po chvíli její holčička chtěla, aby ji maminka vzala na ruce, cesta začala být víc do kopce. Tak jsem nejdříve vysvětlila mojí dcerce, že tu holčičku ponesu já, protože její maminka má v bříšku druhé miminko a nemůže ji zvedat, aby ji to nebolelo, a že moji dcerku v kočárku bude tlačit ta druhá maminka. A že co ona na to, jestli souhlasí. Chvíli na mě koukala, podívala se i na tu druhou maminku, lehce se usmála a spokojeně se opřela v kočárku, kde seděla, až dokud jsme nedorazily domů.

Vztah s mým mužem je také mnohem hezčí

Principy Nevýchovy a vciťování se do mých nejbližších aplikuji na oba – dcerku i manžela! :) S pár blízkými kamarádkami, které mají děti, také sdílíme nevýchovné principy. Jedna i projevila zájem o kurz, ale neumí česky, tak snad až bude Nevýchova i v angličtině.

Učím se lépe zvládat své emoce a respektovat jedinečnou osobnost mé dcerky i manžela, mít víc pochopení pro jejich svět, cítění a vidění, které je jiné než to moje. A reaguji v situacích tak, aby nám bylo všem dobře a byli jsme spolu šťastní. Také dopřávám víc času sobě, nejen péči o dcerku, manžela a domácnost. Zjistila jsem, že když jsem já v pohodě, oni jsou také.

Ivana Sisik

8 9

I když syn zatím skoro nemluví, rozumíme si a užíváme si každého dne

Milá Nevýchovo, milí nevýchovní! Téměř denně si tady čtu úžasné příběhy, jsem v Nevýchově už víc jak rok, a tak se chci také konečně podělit o nesmírnou RADOST ze svého mateřství.

Měla jsem to štěstí, že jsem na Nevýchovu narazila ještě v těhotenství, Táďa (19m) je tedy od narození nevýchovné dítě a já si opravdu každý den plně užívám. Některé momenty sice ještě musíme doladit, ne vždy jsem schopná mít tolik trpělivosti, kolik by bylo potřeba, v takových chvílích ale zase nastupuje manžel, který mě opět usměrní stylem „proč mu říkáš takovou hloupost, vždyť přece Katka říkala, že…“ (i když musím podotknout, že žádné video neviděl, tu „ženskou prý nemusí“, každopádně se řídí jejími mnou zprostředkovanými radami :))

Nelze popsat všechny krásné chvíle, tak alespoň pár bodů, které mě napadají:

– Táďa nemá žádné dlouhé vztekací scény, protože každodenní program utváříme společně, často se ho ptám na jeho názor, nemá potřebu si něco vyvzdorovat, aby bylo po jeho.

– díky Katce jsem se naučila příliš NEMLUVIT a spíš jen POZOROVAT a OBDIVOVAT (myslím, že potlačení vlastního učitelského ega je dost zásadní pro domácí pohodu)

vše jde tak nějak „samo“ – řeknu „Půjdeme ven?“ a Táďa už si nasazuje klobouček a stojí u dveří, řeknu „Půjdeš už spinkat?“, Táďa otevírá ložnici a leze do postele. Vše má svůj řád, oba víme, co se kdy děje.

– při jakékoli návštěvě lékaře je v klidu a dělá téměř vše, co je potřeba (vždy mu dopředu řeknu, co se bude dít) Prostě i když Táďa zatím skoro nemluví, ROZUMÍME SI a užíváme si každého dne. Nevýchovu šířím kolem sebe, protože tohle mi prostě dává smysl. DÍKY!!!

Lucie Hortová, 32 let, syn Táďa 19m, Brno

6 7

Půl roku jsem z kurzem váhala

Procházím kurzem, jsem teď u třetího týdne, váhala jsem asi půl roku – finance byly na prvním místě. Už teď můžu říct, že to bylo to nejlepší, kam jsem mohla investovat – do vztahu s mýma dětma. Děkuju, Nevýchovo

Romana Zapletalová, 34 let, děti Vojta 8 let, Kristýnka 6 let a Vašík 3 roky, Žeranovice

6 7

Ať jsme zkoušeli, co jsme chtěli, nic nepomáhalo. Teď za pouhé 2,5 týdne v kurzu vidím pokrok

Před kurzem jsme si nevěděli rady, jak zvládat výchovu našeho syna Marka. Řekl bych, že dříve, ať jsme zkoušeli, co jsme chtěli, anebo jsme aplikovali rady známých, tak to nepomáhalo.

Už jsem přestával věřit, že se něco může změnit k lepšímu. A teď za pouhé 2,5 týdne v kurzu Nevýchovy se věci začaly zlepšovat. Například to, že chodím s malým do školky v klidu a včas, že je u nás doma větší pohoda, a taky zjišťuji, že se na všem dá domluvit. Je pravda, že něco jde líp a něco hůř, ale je to pokrok. :)

Roman Vařeka, syn Marek

6 7

Myslela jsem, jak hodně spolu mluvíme, ale teprve teď spolu začínáme komunikovat

Před Nevýchovou u nás panovala napjatá atmosféra. Já, manžel i děti jsme si tak nějak nerozuměli. Hádky byly celkem časté, tisíckrát jsme vždy něco museli opakovat a nebylo nám prostě spolu nejlíp. Ačkoliv jsme se s manželem snažili, děti nám to vždycky ‚komplikovaly‘.

Máme 2 hodně živé holčičky (4 a 2 roky) a už od začátku jsme viděli, že to s nimi nebude lehké. Vše potřebovaly zkoumat, hranice skoro žádné neznaly a my se o ně báli. Takže jsme spoustu věcí zakazovali, při každém nebezpečném kousku trnuli strachem o ně a na čas pro sebe jsme úplně zapomínali.

S Nevýchovou se sobě navzájem otvíráme. Jsme upřímní, říkáme si, co potřebujeme, a učíme se naslouchat tomu druhému. Myslela jsem, jak hodně spolu mluvíme, ale teprve teď spolu konečně začínáme pořádně komunikovat. Ne jen říkat, co kdo musí a má udělat.

Už je menší problém jít spinkat, oblékat se či uklízet. A opravdu nás ty děti nechají i chvilku odpočinout. Znatelně se jim zlepšila komunikace, méně vyžadují pozornost, jsou samostatnější, sebevědomější, začínají říkat svůj názor. Daleko méně se vztekají, a když už k tomu dojde, tak je to záležitost na pár vteřin. Jsou na sebe hrdé a já zase na ně. Cítím z nich, že jsou šťastné.

Partner je ze změn nadšen. Nejen ze změn u dětí, ale hlavně i u mě. Byla jsem už unavená z věčného mluvení a zodpovědnosti, jednala jsem pod afektem a potřebovala mít všechny věci na 100 % a podle sebe. Teď dávám rodině víc prostoru a důvěry. Atmosféra u nás doma se zklidnila. Nevýchova pro mě znamená: možnost žít spolu, důvěřovat si a propojit naše světy v jeden celek.

Kateřina Koutníková, holčičky 4 a 2 roky

7 8

Řekla jsem si, že až vyrostu, nebudu na své děti křičet

Už pár týdnů koukám na videa zdarma a říkám si, že na tom partnerství asi něco bude, přece jen jsem si řekla, že až vyrostu, tak nebudu na své děti křičet, tak jako taťka křičel na nás. No, jenže křičím a zlobím se – většinou sama na sebe, protože to nefunguje a nedodržuju, co jsem si slíbila – co jsem slíbila svým dětem.

Tak jsem si koupila tento kurz, o kterém už teď vím, že to jsou nejlépe investované peníze v celém mém životě! Tohle je očista a kompletní přetransformování mě samé. U každého videa, které jsem viděla, jsem brečela, protože jsem si pospojovala, jak jsem byla vychovávaná a co ze mě vyrostlo a že tohle pro své děti určitě nechci.

Děkuji, Katko, že mi pomáháte dospět, třeba jednou v sebevědomého člověka s vlastním názorem. Myslím si, že by měl vědět naprosto každý, že systém policajt a učitel nefunují a nikdy v životě nebudou! Moc se těším na další videa a workshopy a na děti, až s nimi tohle všechno budu objevovat.

Iva Andrysová Drápalová

6 7

Manžel nechápal moje pocity a snahy o komunikaci. Teď jsme tým

Před Nevýchovou jsem byla unavena z křiku a patlání se ve starostech místo radostech, nevěděla jsem, jak najít pohodu pro nás všechny. Zbytečně jsem se zaobírala vším, ač jsem věděla, že to není dobře. Ale nevěděla jsem, jak jinak fungovat. Velká únava z nespaní také přispěla ke stresu.

Do domácnosti patří i moje mami, a její způsoby výchovy se občas naráží na moje jiné představy. Už před pár lety jsem se s pár věcmi odlišila. Četla jsem Vychováváme děti a rosteme s dětmi od Naomi Aldort, slyšela Čtyři dohody od J. Duška. Bylo to hezké, ale nevěděla jsem, jak to pojmout, a spíš jsem v tom plavala.

Díky Nevýchově jsme já i manžel začali chápat chyby, nejasnosti, zbytečnosti. Těšíme se na další dny. Je to dlouhodobý proces. S manželem jsme jednotnější. Nechápal moje pocity a snahy o komunikaci. Měl jinou vizi. Teď jsme tým. Hlavně vizualiazace byla velkým přínosem, až šokem.

Teď je u nás doma méně křiku z mé strany a i dětí, víc sobě věřím, manželovi a dětem. Je mi jasnější dětský svět, hlavně syna Daniela (4r a 2m) jsem neskutečně prudila :) Je úžasný a pusu nezavře. Dcerka (1r a 2m) má moji větší pozornost při přebalování a je to rozhodně klidnější akce :). Může víc šmejdit a já se o ni méně bojím.

Se synem se víc objímám a vysvětluji, jídlo je příjemnější chvilka a i kolem hraní, oblékání, večerní koupání. Já jsem klidnější. Věřím si, chápu chyby, svoje :). Snažím se na sobě pracovat, víc komunikovat a přitom neřešit banality. Těším se, jaká řešení se od dětí dozvím.

Pavla T.

6 7

V 3. týdnu kurzu jsem našla mnoho odpovědí na své otázky

Právě jsem zhlédla videa 3. týdne. Našla jsem tam mnoho odpovědí na své otázky. Vlastně jsem zjistila, že jsem ve vypjatých situacích nehledala porozumění a nevyjadřovala své pocity. Teď se těším na další den, který mi dá možnost nastavit náš vztah se synem tak, abychom byli opravdoví parťáci. Díky, Nevýchovo!

Vlasta T.

6 7

Ani jsem nečekala, že se u nás budou dít takové změny

Ani jsem nečekala, že se u nás budou dít takové změny, že nebudu muset křičet, rozkazovat, uplácet pamlskama. Přihlášení sem byla jedna z nejlepších věcí, která nám tak krásně mění životy :) Díky za Nevýchovu!

Marta

6 7

Zjistila jsem, že neumím říct, co potřebuju

Ač mám kurz již několik měsíců, budu začínat teprve čtvrtý týden. Ale jak Katka několikrát zdůrazňovala, to je jedna z předností online kurzu – že můžu přijít, když je čas a správné nalazení. Byla bych jistě již dávno hotová, kdyby to byl nějaký obyčejný kurz. Ale Nevýchova není obyčejná. Sami jistě už dávno víte, že v ní nejde jen o vztahy s dětmi. Pravdami a poznatky, které v Nevýchově zaznívají, si člověk sáhne hodně hluboko do své duše.

Já třeba hned v prvním týdnu zjistila, že NEUMÍM říct, co potřebuju. U partnera jsem očekávala, že to přece musí vidět a cítit, že je to jasné. Takže mi Nevýchova v první řadě pomohla touto „drobností“ ohromně posunout vztah s mým mužem. Měli jsme ho i předtím krásný, ale teď už ve svém nitru nenarazím na problémy, které nejsou, a normálně nahlas řeknu, co potřebuju, a ptám se, co potřebuje on – jdu se domluvit, nevěštím jeho přání a potřeby a nepotlačuju ta svá.

Mám 6měsíční holčičku. Na Nevýchovu jsem se poprvé šla podívat v šestinedělí, kdy jsem měla pocit, že se mi kompletně rozpadla osobnost, že nic nezvládám… no, pomohly mi už články na blogu :) Mám ještě 9letou nevlastní dceru. Máme ji s mužem každý druhý týden – střídavka. Všechno fungovalo a navenek funguje výborně. S Nevýchovou jsem k ní přistoupila proto, že loni začala dost vypouštět věci do školy. Myslela jsem si, jaká jsem úžasná kamarádská, jak jí všechno vysvětlím, že takovou macechu by každý rád :)))) hahaaaa až mi Nevýchova otevřela oči, že učiteluju jak blázen.

Muž, který slyšel pár videí, mi před několika dny řekl, jak mu změna přístupu pomohla v práci v řešení věcí s podřízenými :))) no není to úžasné?

Selma Rockova

6 7

„Musím s dětmi furt bojovat, od rána do večera.“ Před rokem a kousek jsem přemýšlela stejně

Ahoj, dneska jsem byla s dětmi v herně s kavárnou :). U vedlejšího stolu seděly tři maminky a jedna z nich nepřeslechnutelně vyprávěla ostatním o svých dětech. Tak mě to zaujalo, že jsem si zapsala pár citátů: „…místo, abych si užívala toho hezkýho u těch dětí, tak na ně jen řvu, a furt se jen hádáme … musím s nima furt bojovat, od rána do večera … buď je budu mlátit jako psy, že se mě budou bát, to já ale nechci…“

A proč mě to tak fascinovalo? Před rokem a kousek jsem přemýšlela naprosto stejně a svým kamarádkám bych nejspíš rozčileně tvrdila totéž a děti dál vychovávala nevědomě. Jenže jsem si koupila kurz Nevýchovy a jsem na cestě, a přesto, že občas šlápnu vedle, rozdíl prostě jasně vidím! Je to tam a tak, jak to má být, juchů! :) Takže znovu vřelý dík!

Ivana Šelešovská

6 7

Jsem lepší máma než dřív

Před kurzem jsem se cítila jako ne úplně skvělý rodič. Občas jsem na děti křičela a nerespektovala jsem jak je, tak sebe.

Teď respektuji sebe a děti. Jsem trpělivější, i když je to někdy ještě trošku težké. Ale umím se zastavit a projít si pocity v sobě a pak na základě nich reagovat. Nekřičím. Hlas jsem za celou dobu zvýšila jen jednou, ale křičení to nebylo :)

Děti jsou asi rády, nebojí se mne, že vyletím. Doma jsem teď za tu hodnější, ačkoliv to tak vlastně nelze brát. Každý jsme nějaký a každý se snaží, jak může. Úspěch je, že si o sobě myslím, že jsem lepší máma (než dřív), a že věřím, že se cyklus policajtů a učitelů u mě zastaví :)

Hanka B.

6 7

Maminko, Ty máš dneska špatnej den, viď?

Asi jsme se fakt posunuli: 

Já: Jsem vzteklá, utahaná a protivná ženská. Vrčím na všechno a na všechny, jsme už 3 týdny zavření doma kvůli nemoci a nějak mi jedno ráno bouchly saze.

Naše Nikolka (5 let): Maminko, Ty máš dneska špatnej den, viď? Já Ti trochu pomůžu jo? Uklidím to tady po Jeníčkovi… chceš si třeba skládat puzzlíky se mnou? Nebo plyšáčka? Co by Ti pomohlo?

Tak. A tohle dítě je neskutečnej pařez žijící v paralelním vesmíru. Mnohokrát nás přivedla až k slzám totální bezmoci nad tím, jak TOHLE proboha vychováme. Tak s Nevýchovou to jde. Děkuju. Všem, kdo za Nevýchovou stojí. Tenhle kurz nám zachránil rodinu :*

Všem z vás, kterým to nejde, vydržte, přestaňte tlačit a nechte to plynout. Někdy trvá dlouho, než zažitá schémata potlačíte, uvolníte se a začnete být s dětma skuteční parťáci. Věřte, že to za to stojí. Nám to trvalo dva roky :)

Monika

6 7

Aby měl rodič čas pro sebe, s tím padá veškerá výchova i nevýchova

Kurz jsem prošla celý, čtu FB příspěvky, a i když si úplně nepamatuju ty postupy, byly tam momenty, které mi pomohly. Například v komunikaci s manželem :). Já bych potřebovala tohle, jak by to šlo zařídit? Pátý týden kurzu žiju, už dřív, než jsem si ho pustila, došla jsem k tomu sama – a za mě, s tím podle mě padá veškerá výchova i nevýchova, aby rodič měl čas pro sebe.

hodně mě podpořila myšlenka „Je to skutečně nutné?“ Zjistila jsem, že spoustu věcí po dcerce (3 roky) chci jen proto, že si myslím, že by se to mělo, a ne že jsem o tom skutečně přesvědčená, a je jasné, že ona pak nereaguje. Takže se spíš sama sebe ptám, co vlastně chci.

Taky jsem spokojená například s tím, že jsem se malé ptala, co by potřebovala ve školce, protože mě při mém odchodu nechtěla pustit. Říkala, že si nebude hrát a bude u tety… nerozuměla jsem tomu. Nakonec mi došlo, že ona chce předat tetě do náruče (v naší školce to jde), a je v pohodě! Můžu hned odejít :).

Martina Marková

6 7

Už nikdy nedokážu své děti vidět jako neschopné a hloupé

Po třech týdnech v kurzu drobná bilance: Viděla jsem pouze polovinu videí, ale odstartovalo to bouřlivé změny. Už nikdy nedokážu své děti vidět jako neschopné a hloupé. Definitivně se mi nějak přepnula hlava.

Žila jsem ve veliké iluzi, že „už to všecko umím“. Každý den dostávám lekce a mám z nich radost, ne pocit selhání a zoufalství. Jupí. Být s oběma dcerami celý den doma je radost, příležitost, čas. Fůra času nikam se nehnat. Užívám si drobné radosti. Najednou trvají i celý den.

Prožili jsme s manželem veliký konflikt, hodně jsem pochybovala, jestli Nevýchova „je normální“ (že prý nee :)), ale s týdenním odstupem jsem si jistá v kramflecích, vím, co chci, co dělám, a dcery vypadají, že v tom jedou se mnou. Manžel to neví. Ale teď se mu doma líbí. Díky.

Daniela

6 7

Přečetla jsem a vyzkoušela spoustu knih

Než jsem došla k Nevýchově, pročetla jsem a vyzkoušela spoustu knih. Ovšem Nevýchova je v praxi jednička!

Zuzana

6 7

Děti jdou samy od sebe udělat věc, do které jsem je dřív musela nutit

Před kurzem Nevýchovy jsem se cítila jako hrozná matka, která nezvládá výchovu svých dětí. Dětem jsem stále musela všechno opakovat, dělala jsem pro ně první poslední a od nich žádná odezva, spíš naopak.

Teď jsem klidnější, spokojená mamka, co se snaží naslouchat svým dětem, a ony jsou pak mojí odměnou :) Doma je méně křiku, více klidu. Snažím se dělat vše v klidu, s rozvahou, snažíme se domlouvat a nacházet společná řešení. Je tu lepší atmosféra. Někdy mě až překvapí, že děti jdou samy od sebe udělat věc, do které jsem je dřív musela nutit. Nebojí se mi říct, když mají nějaký problém, třeba ve škole…

Cítím se fajn, vždy se těším na další nevýchovné dny a společné domluvy, i když ne každý den se nám to podaří. Mám teď na své děti víc času a víc si to s nimi užívám!

Markéta Vávrová

6 7

Díky Nevýchově jsem se zbavila pocitu, že jsem špatný rodič už od přírody

Už před kurzem jsem začala o věcech víc přemýšlet a sama jsem přišla na spoustu věcí, které jsem dělala špatně, a rozhodla se je dělat jinak (překvapivě se jich dost shoduje s Nevýchovou). Nevýchova mi více otevřela oči, sňala ze mě tu obrovskou tíhu zodpovědnosti, která mě denně válcovala. Totiž zodpovědnosti za to, že jsem špatný rodič už od přírody, že to s dětmi nezvládám.

Nevýchovo, děkuji. Děkuji. Jsi první, kdo mě vzal za ruku a řekl: Neboj. Děláš to dobře. Ale jestli chceš, aby Vám doma bylo líp, zkus to takhle.

Adéla Janoušková

6 7

Nestačila jsem se divit, na co jsem přišla

Při sledování videa (o vyjadřování pocitů a potřeb) moje srdce plesalo: Paráda, tohle dělám dobře, to mám zmáknuté. Vydrželo mi to po celou dobu trvání prvního videa. Pak ale přišly Katčiny zvídavé otázky a já se nestačila divit, na co jsem přišla. A aby těch překvapení nebylo málo, další šok mě čekal hned na začátku uvědomovacího videa – Katka dokonale předvádí naši Markétu. Jsem moc vděčná za tohle uvědomění

Petra M.

6 7

Chtěla jsem, aby děti věděly, že se mi vždycky můžou svěřit

Před kurzem jsem měla jsem pocit, že si s dětmi nerozumím, hlavně se synem po nástupu do školy. Skoro každý den jsem na něho u úloh zvyšovala hlas. Pak mi bylo líto, že se neovládám. Štvalo mě, že mu musím všechno říkat, že nic nezkusí sám, že je nesamostatný.

Měla jsem hrozný strach, že náš vztah bude takový jako s mými rodiči, a strašně jsem chtěla dosáhnout toho, aby děti věděly, že se mi vždycky můžou svěřit, aby hledaly pomoc u mě – ale u závažných věcí, u drobností bych u nich naopak ráda vypěstovala smysl pro zodpovědnost a potřebu dokázat něco sám.

Dneska už neříkám dětem, že jsou ostudy :) neříkám jim – to se nedělá :) Zkouším je nechat dělat různé věci bez dohledu – třeba ranní vypravování. Respektuju jejich názor víc než předtím. Vždycky se snažím poslouchat, když něco říkají. Říkám synovi u úloh – chápu, že tě to nebaví ;) snažím se vždycky zjistit, jaký mají důvod k tomu, co právě dělají, pokud je to něco, co se mi nelíbí.

Děti na změny reagují pomalu, ale přece. Když mi Jindra naposledy skočil do řeči, zarazil se a řekl „Promiň, poslouchám tě“. Markétka mu řekla „Nedělej to, mně se to nelíbí“, místo aby na něj hned začala ječet. Jsem sotva v polovině kurzu, ale snažím se. Videa už mám v mailu všechna, ale snažím se je sledovat pozorně, takže většinou najdu sotva den dva v týdnu, kdy je to možné.

Myslím, že hlavní dopad je zatím na moje nastavení vůči dětem. Většinou to jde víc v klidu než dřív. Jsou i chvíle, kdy rezignuju na domluvu, protože to prostě zatím ještě neumím ve všech situacích, třeba když je dcera po školce už hodně unavená, a tak na všechno reaguje pláčem a „seká se“, ale vždycky si při tom uvědomuju, že to není dobře, to, jak to právě provádím. Nevýchova je pro mě šance rozumět svým dětem; zařídit, aby byly šťastnější.

Irena Zelníčková

6 7