Úklid

Syn mi teď se vším pomáhá. Bez odmlouvání

Děkuji nevystihuje to, jak skvěle nám je, Katko!
Dnes je to druhý den, co jsem synovi (5 let) parťákem. Žádný pláč, žádný křik, žádný stres… On je šťastný a já též. Je nám fajn. Vše dělá sám bez odmlouvání a chce mi se vším pomáhat.

Dokonce nemusím občas ani nic říkat a uklidí nebo mi sám pomůže s domácími pracemi. Máme tak více času na sebe a na společnou zábavu a já nejsem vyčerpaná a unavená. Díky moc.

Martina

378 379

Uklízení hraček: Společně jsme si to užili

Dnes jsme si parádně užili večerní uklízení hraček. Dříve jsem obvykle uklízela sama nebo s pomocí manipulace: „Dobře pustím Ti pohádku, ale pomůžeš mi uklidit“. ALE DNES jsem začala jinak. Maty (3) mně se nelíbí, že uklízím hračky vždycky sama. Napadá Tě jak bychom to mohli vyřešit?

Nic, žádný nápad… :( Pak jsem si vzpomněla na Katku, že si vše MÁME UŽÍT. Navrhla jsem a co kdyby si uklidil všechny hračky, které mají na sobě červenou barvu a já ty ostatní? Odpověď byla TAK JO.

A pak už jsme se předháněli. Chechtali. A užívali si to! A nejlepší na tom je, že i mě to bavilo takhle o hodně víc! :)

Petra

38 39

Sám si uklízí hračky. A máme i další úspěchy

Malé uspěchy po 2. týdnu Nevýchovy:
Aniž bych něco říkala, sám si uklízí hračky. Sám si začal nazouvat botičky. V ZOO jsem nechtěla, aby lezl do ploch za zabradlím, kde měli vysazené kytky. Tak jsem mu řekla, že se mi to nelíbí, že tam leze, že ty kytičky pošlape. Co bychom s tim mohli udělat? A on se koukal jen u toho zábradlí.

V kuchyni mi rozházel hrášek. Moc se mi to nelíbilo. Řekla jsem, že jsem tu teď měla uklizeno, a co bychom s tím teda mohli udělat. A on začal hrášek dávat do mističky.

V obýváku moc rád vytahuje ze zásuvky lampu a zase se ji pokouší vracet, ale mám strach, je to elektrika. Tak jsem řekla, že vidim, že se mu to moc líbí, ale že já mám o něj strach, když to tam takhle strká i s ručičkama. Co bychom s tim mohli udělat? Zastrčil kabel do zásuvky a už to nedělal.

Petra S.

40 41

Stresová situace. Se smíchem a bez stresu

Dnes byla Em (2r) sama v koupelně a byla tam podezřele hodná. Až najednou začala naříkat, že jí upadlo mýdlo. Tak jsem se zamyslela a šla se podívat, co se děje, že tak zoufale naříká a ono jí upadlo do umyvadla, kam nedosáhla. Mýdlo, kterým předtím namydlila sebe, vanu, okno, bok umyvadla, no skoro všechno, kam dosáhla. A já? …

Začala jsem se smát a pomohla jí tu koupelnu umýt! A ještě jí radila, jak houbičkou vysát vodu z okýnka a jak to máme hezky umyté. Díky Nevýchovo!

A pak mi došlo, že jsem dopoledne myla vanu a umyvadlo a ona na mne koukala, ale já ji nenechala, aby mi s tím pomohla a to tak ráda pomáhá.

Olga Nováková

35 36

Dcerce se do uklízení nechtělo, různě odváděla pozornost… Pak ale navrhla řešení

Velký úspěch se nám podařil včera, kdy dcera rozházela nějaké papíry v koupelně a já jsem jí požádala, aby je uklidila.

Viděla jsem, že se jí do toho nechce, různě odváděla pozornost a když jsem se jí zeptala, jak tedy navrhuje, abychom to udělali, aby to bylo uklizené, protože to je opravdu potřeba uklidit (do té doby to byla vždycky jen řečnická otázka, dcera nikdy nic nenavrhla, vždycky říkala nevim a jen pak souhlasila s některým z mých návrhů), tak dcera sebrala ze země plínu a řiká: plínu vyhodím. Pak vzala nočník, co byl uprostřed koupelny a řiká: nočník uklidim.

A mně to došlo – ona mi navrhla řešení! Papíry uklízet nechtěla, ale byla ochotná uklidit všechno ostatní na podlaze v koupelně. Takže papíry jsem uklidila bez problémů já. Jsou jí dva roky :)

Zuzana

6 7

Pro ty, kteří tápou v tom, zda děti nutit uklízet :-)

Pro ty z vás, kteří stále ještě tápou v tom, zda děti nutit uklízet :-). Já jsem to nikdy nedělala, ani před Nevýchovou … vždycky jsem buď uklidila sama nebo se zeptala, jestli mi chtějí pomoct (odpověď si domyslete :-)).

V sobotu jsme byli nakupovat na trzích (jsou po střechou a chodíme tam každou sobotu, vždy zůstáváme na jídlo) a dcera si tam pokaždé naleje do skleničky vodu. Je to pro ni výzva, protože džbánek je veliký a sklenička malá :-). Minule zase nalila dva pohárky vody, jeden pro sebe a druhý pro brášku a cestou je trochu rozlila … přinesla mi skleničky a otočila se a odešla.

Koukala jsem kam a ona si šla pro papírové utěrky a tu vodu ze země pečlivě utřela. Pak se vrátila pro pohárky. Říkala jsem si, že náhoda … druhý den si hrála v koupelně s vodou a pak juknu do koupelny a ona vytírala vodu z podlahy. Utrrela ji skvěle :-).

Takže za mě … myslím, že stačí jít dětem příkladem :-)

Hanka Rydl

6 7

Malý (2,5r) mi dal ruku a povedal „Ideme na to!“ :D

S našim synom Filipkom (Fifim, 2,5r) to nie je vždy jednoduché, ale keď sa podarí, stojí to za to. Sme v tomto období u starých rodičov, aby sme mali aspoň záhradu. Ako máme problém dostať ho na záhradu, máme problém dostať ho aj z nej.

Mali sme mať online hudobný krúžok a už som sa modlila a plánovala jeho transport dnu s dostatočným predstihom, aby sme to stihli. Tak som mu oznámila dopredu, nech sa ešte chvíľu pohrá a že pre neho prídem a budeme mať hudebku. Prišla som, povedala, že musíme ísť, popísala, čo tam budeme robiť. Malý mi dal ruku a povedal „Ideme na to! Zpivat!“ (Rozpráva československy) :D ešte sme mali časovú rezevu.

Asi v ten istý deň som ho zasa zo záhrady potrebovala vziať na obed. Zasa som mu to oznámila dopredu a nastavila som mu budík na 10 minút, aby sa ešte dohral. Budík zazvonil a bez slova išiel za mnou dnu.

Nasledovalo upratanie hračiek pred obedom, mal tam rozhádzané plyšáky. Vzala som ho, že mu pomôžem a hodila som pravého plyšáka. On chytil plyšového psa a išiel s ním k stolu. Už som ho chcela zavolať ale zastavila som sa a počkala, sledovala ho. Ukázal psa koníkom na stole, psovi ukázal nálepku dinosaurieho vajca nalepenú na jeho stoličke, otočil sa a začal vracať ostatné plyšáky do krabice! A psa nakoniec :D

Už viackrát som si všimla, že musím len chvíľu počkať a on začne spolupracovať.

Barbora Špačková, deti Filipko 2,5 roku a Alžbetka 4,5 mesiaca

0 1

Uklízela jsem po dětech v domnění, že se to tak ode mě naučí. Teď už vím, že musím jinak

Milá Káťo, zase jsi mi otevřela oči, jako vždy. Včerejší video jsem nasávala plnými doušky. Na klíně jsem měla svou skoro 3letou dcerku Gábinku. Jen tak si na stolku kutila, malovala nebo si hrála s kostičkama, myslela jsem, že video vůbec nevnímá a nezajímá jí.

V průběhu videa měla chuť na banán, tak si pro něj tedy šla. Mně na klíně si ho spokojeně spapala a pak k mému velkému údivu řekla: „Šlupku musím jít vyhodit do koše, abysme tu neměli nepořádek.“ :) No, já se nestačila divit. A to bych řekla, že video vůbec nesleduje.

Po ukončení videa, ještě před postýlkou, jsme se spolu hned pustily do úklidu hraček, které se povalovaly po celém obýváku. No, nasmály jsme se, to bylo srandy. Spolu jsme totiž uspořádaly soutěž „kdo dřív chytne nějakou hračku a uklidí ji do bedýnky na hračky“ nebo „kdo najde jakou barvičku pastelky a dá ji do košíčku“ nebo jsme házely polštářky zpět na gauč, kdo se tam trefí :)

Taky jsi mi otevřela oči v tom, jak to bývalo u nás doma, když já jsem byla málá. Moje maminka pořád přehnaně uklízela a stresovala tím celou rodinu. Já jsem si řekla, že takto to rozhodně svým dětem dělat nebudu, a začala jsem tím, že doma uklízím, když děti spí, nebo jsem během dne pořád lítala a pořád po dětech něco utírala, skládala hračky na svá místa a tak, jen aby děti viděly, že takto se to dělá, v domnění, že to budou dělat taky tak.

Děkuju, že jsi mě na to včas upozornila, že takto bych uhnala akorát sebe a dětem by to tak vyhovovalo, že ony nemusejí nic a mají servis. S Nevýchovou už pracujeme 2 roky a bezvadně si všichni rozumíme. Co s jistou můžu říct, je to, že rozumím svým dětem. Jsem dobrá MÁMA :-) Děkuju.

Alena Fraiová, Gábinka 3 roky a Nikolas 6 měsíců

13 14