Plenky a přebalování

Neuměla jsem se domluvit se svojí malou dcerkou. Teď si spolu rozumíme

45 46

Manžel si nemůže Nevýchovu vynachválit

Pátý týden skoro u konce a my máme doma několik velikých úspěchů. :-) První přišel vlastně ještě před začátkem kurzu po shlédnutí několika videí na stránkách Nevýchovy. A to byl ten poslední pošťouch, proč jít do kurzu.

Hned v prvním týdnů jsme zvládly jídlo, tedy spíš ‚stolování’, i přebalování. Naším největším úspěchem je můj vnitřní klid a pohoda. Manžel si nemůže Nevýchovu vynachválit. I my dva jsme mezi sebou našli ztracenou rovnováhu. Už v Terce nevidíme překážku, teď je to náš parťák. Najednou není těžké mluvit před nimi o svých pocitech a emocích. I můj manžel Rob mi občas řekne, jak se cítí…

Jsem hrdá na sebe, Terku i Roba. Díky, Nevýchovo…

Lucka

51 52

Mohu jen litovat, že jsem tyto principy přístupu k dětem neznala, když byly moje děti malé

Děkuji moc za tip a návod, je to jedinečné :) Jsem babičkou toho času na mateřské z důvodu nemoci dcery a mám v péči 17měsíční vnučku. Není to tak, že bych ji musela honit s plínkou při vyměňování, ale někdy by to mohlo jít snáz. Zkouším dnes druhý den Váš návod a je to rozdíl jako sto a jedna.

Sedí si u mě na klíně a vsedě se smíchem přebalujeme – a mám pocit, jako by mi říkala „No babi, to je jiná!“ Hurááá! Já to takhle taky zvládnu a vnučka je šťastná. Mohu jen litovat, že jsem tyto principy přístupu k dětem neznala, když byly moje děti malé. Moc zdravím a ještě jednou DĚKUJI :)

Renata Nová

51 52

Dneska jsme měly s Terkou snad nejúžasnější den vůbec. A stačilo tak málo

Ahoj všem, dneska jsme měly s Terkou snad nejúžasnější den vůbec. V klidu jsme se nasnídaly a pak i naobědvaly. Terezka si během toho v klidu sama hrála. V klidu jsme dopoledne a i odpoledne odešly ven, žádný spěch, a přitom jsme měly stejně času a stejné činnosti jako jindy. V klidu bylo přebalování, oblékání, nakupování.

Žádný pláč při Strolleringu, že jsem opustila kočárek. No prostě pohoda! A stačilo tak málo. Terka chápala, co potřebuji, a já zase chápala, co potřebuje ona. A to jsem ještě nestihla přečíst eBook o domluvě s dětmi, co nemluví. Díky, Nevýchovo!

Lucie Homolková

51 52

Spinkání, odplenkování, funguje to. Nevýchova dělá rodiče klidnými a děti šťastnými

Jsem obyčejná máma, která někdy dělá chyby. Snažíme se vychovávat naši 16měsíční dcerku intuitivně, děláme vše tak, jak to přichází a jak to v dané situaci cítíme. Rádi sledujeme váš blog, protože tam vždy něco zajímavého najdeme. Nevíce mě zaujal váš příspěvek o usínání.

Naše Madlenka spí od třech měsíců s námi v posteli. Měla jsem chvilky, kdy jsem se nechala zviklat názory našich babiček a maminek, že ji rozmazlujeme, že to není správné. A sama jsem se naší „spací“ situací hodně trápila. Madlenka špatně usínala a mně pořád v hlavě běžely ty věty, že to není spravné. Zlom nastal v okamžiku, kdy jsem se já sama srovnala s tou celou situací.

Jsem vděčná, že Madlenku máme v posteli. Že jsem nikdy nezažila, jaké je to vstávat několikrát za noc k postýlce, že pořád kojím, že je Madlenka spokojené a šťastné dítě. Všechno kolem usínání i spaní se vyjasnilo. Madlenka usíná krásně, v noci se budí jednou.

A před dvěma dny se stalo něco, co by mě ani ve snu nenapadlo. Madlenka se se mnou pomazlila v naší posteli, napila se, vzala si polštář a deku a zalezla si do dětské postýlky. Dva dny to trvalo, vždy chvilku hajala v postýlce a pak přišla usnout ke mně tak, jak byla zvyklá. Než usnula, říkala jsem jí, že je to v pořádku, že spinkat v postýlce nemusí, pokud na to není připravená.

Dnes se napila, pomazlila, odešla do postýlky a usnula. Dívám se na ni a říkám si, jak je dokonalé netrápit se nějakou výchovou. Neřešit, jestli nechám miminko vyplakávat, aby se naučilo spát samo. Mění se v tu chvíli naše role z přísného „policajta“ na „pozorovatele“, je krásné sledovat, jak se to mé miminko samo vzdaluje v tom dobrém slova smyslu.

A jestli se dnes v noci nebo zítra příjde zase přitulit k nám, vůbec to nevadí, protože čas tak rychle letí, že stojí za to promazlit každou volnou chvilku. Stojí za to nechat důležitá rozhodnutí na dětech. Díky za vaši Nevýchovu, dělá rodiče klidnými a děti šťastnými.

Dodatek: Připadám si jak Alenka v říši divů. Podobným způsobem jako se spaním jsme od pondělí bez plíny. Prostě se naše malá Madlenka rozhodla, že to zvládne.

Když objevila holčičí kalhotky, já jí řekla, že až bude chtít být bez plínky, bude je nosit. No a Madlenka (která téměř nemluví) si sundala plínu a je v kalhotkách. Bez nátlaku, bez zdlouhavého učení na nočník. „Nehody“ máme, ale minimálně, a mně to vůbec nevadí. Jediný problém máme, že jsme v pátek nakoupili pleny na tři měsíce dopředu. :)

Jsem učitelka ze školky, a tak opravdu, ale opravdu nevěřím vlastním očím. Vyprávět mi to někdo jiný, tak mu to nevěřím. Musím říct, že jsem na sebe pyšná, že jsem naši Magdu od narození do ničeho netlačila. Plakala, když ji chtěl někdo chovat, tak jsem ji nedávala nikomu chovat. Asi až kolem roka začala komunikovat s cizími lidmi.

Poslouchala jsem její potřeby, nechala jsem to na ní. A už dnes se mi to několikanásob­ně vrací.

 

Ivana Moravcová, učitelka MŠ, dcerka Madlenka 17měsíců, Tuchlovice

53 54

Jsem ráda, že ten každodenní křik, stres a výčitky jsou pryč

Jsem v Nevýchově krátce, ale už pozoruju se svou 14měsíční dcerkou první pokroky. Nejdřív mi připadalo, že se ani nechce na ničem domluvit, pořád si jela to svoje. A já jsem si ten první týden pořád opakovala, co pořád dělám špatně? Proč se nám to nedaří? Odpověď mi docvakla, když jsem začala samu sebe poslouchat.

Řekla jsem jí, co potřebuju, a že vím, že ona to nemá ráda. A navrhla jsem, jestli to můžeme udělat takhle, jestli to pro ni bude příjemnější. Dcera na mě koukala bez odpovědi. Jako by vůbec neuměla komunikovat. Umí kroutit hlavou a říkat NE, ale myslím, že ještě úplně nepochopila, co to znamená. Jen se jí prostě líbí kroutit hlavou. Souhlas už nedokáže projevit vůbec. Naznačit nebo ukázat co potřebuje, taky nic. Tak jsem to vždycky brala jako, že když nic nenamítá, tak to bude po mém, a šla jsem hned do akce.

Řvala, utíkala, bránila se. A to platilo při přebalování, uspávání, oblékání, i když jsem se snažila ji vysvětlit, že něco nemá dělat. Pochopila jsem, že se s ní nedomlouvám, ale jen jí oznamuju. Sama navrhuju řešení, o kterém si myslím, že jí pomůže, ale ono to tak třeba vůbec není. A ani jí nedám dost času, aby se na to připravila.

Dnes jí s dostatečným předstihem řeknu, co půjdeme dělat. Např. „Klárko, až dopapáš tu sušenku, tak ještě přebalíme, ju?'“ Našla jsem způsob, jak ji přebalovat, aby to pro ni bylo příjemnější, např. ve stoje. A vždycky jí dám tolik času, kolik potřebuje. A pak za mnou přijde sama, že už je teda připravená. A krásně drží, neprotestuje. 

Vždycky se mi chce štěstím brečet, když jí večer řeknu: „Kláry, už je čas spinkat, tak až budeš chtít, řekni a půjdeme, jo?'“ A moje malá dceruška si ještě chvilku hraje, pak si někde najde dudel, sama si ho dá do pusy a přijde za mnou a tahá mě za nohavici. Já ji vezmu do ložnice a uspávání je krátké a příjemné pro obě, protože vím, že už je dostatečně unavená, že sama chtěla jít. A tak ani nejsem ve stresu, že to zas bude trvat hodinu :D

Děkuju, Nevýchovo. Jsem ráda, že jsem si tě nadělila k předčasnému Ježíšku. Jinak bychom se s dcerou do Vánoc asi povraždily :D Jsem ráda, že ten každodenní křik, stres a výčitky jsou pryč a konečně jsem si začala užívat hezkých společných chvil :)

Petra Jiřičková

51 52

Přebalování a oblékání nám funguje úžasně

Nejmladšímu byl rok a kousek, když jsme s Nevýchovou začali, a přebalování nebo oblékání nám už funguje úžasně. Přímo ty rady, co jsou v kurzu.

Jitka

50 51