Domácí atmosféra

Dřív jsem nesla tíhu odpovědnosti za celou rodinu. Už nemusím. Zodpovědné se naučily být děti

Ivana, máma tří dětí

113 114

Doma je větší pohoda a klid, míň se křičí, zato víc naslouchá – těm druhým

Na Nevýchově mě fascinuje řada věcí: Že to opravdu funguje. Jak rychle to fungovat začalo. Jak dokáže Nevýchova ovlivňovat i okolí, které o tom nic neví a ani vědět nechce. Jak dobře je kurz vystavěn a jak celou dobu graduje.

Díky Nevýchově se cítím spokojenější, vyrovnanější a otevřenější, doma je větší pohoda a klid, míň se křičí, zato víc naslouchá - těm druhým. Za největší úspěch vzhledem k dětem ale považuji to, jak se díky změně přístupu z učitelsko-policajtského na partnerský změnil náš vzájemný vztah.

I předtím jsem měla s dětmi moc hezký vztah, díky Nevýchově se však ještě mnohonásobně prohloubil, hlavně ze strany dětí – jsme si teď opravdu blízcí, bezvadně si rozumíme a mám pocit, že jsme opravdu na „jedné lodi“. A děti ke mně přistupují s mnohem větší důvěrou.

Katka Marešová, máma 3 dětí

31 32

Cestování, hodinové čekání u doktora i nákup – všechno dnes bylo úplně jinak a úplně parádně

O půl jedenácté jsem se dvěma dětmi odcházela z domu s cílem – dětský lékař (Ondra už je skoro týden nachlazený, kašle, nelepší se to). Vrátili jsme se po 3,5 hodinách domů a víte co? Byly to naprosto odpočinkové hodiny, o jakých se mi předem ani nesnilo.

Zvládli jsme cestování městskou dopravou (to je většinou bez problémů), hodinové čekání v čekárně, větší nákup (včetně několika položek, které Ondra chtěl, ale nekoupili jsme), vyzvednout mého muže v práci a dát si neplánovaně SPOLEČNÝ oběd (= pizza v bufetu :)) – většinou to patří do „problémovějších“ oblastí, jídlo na veřejnosti, a bylo to bez chyby. Děti jako vyměněné :).

Ondra dostal peníz, aby si v trafice sám vybral a koupil malou dětskou knížku, a odpolední spánek nebyl klasicky od 13 hod., ale až po návratu domů, cca od půl 3. Takže shrnuto: Všechno dnes bylo úplně jinak a úplně parádně. Pro někoho, kdo nemá/nehlídá děti, možná nepochopitelné, ale pro mě zázrak všedního dne. 

Martina

39 40

Máme doma vřelejší a láskyplnější atmosféru

Jsem na sebe hrdá a hlavně jsem šťastná. Konečně mám pocit, že se mi doma opravdu daří, že nemusím všechno pevně svírat v rukách a trnout, co se děje, když pustím drahoušky z dohledu.

Od svého setkání s Nevýchovou máme doma vřelejší a láskyplnější atmosféru – to je asi to nejkrásnější, co mi kurz přinesl. Taky jsem klidnější a věřím si, že to zvládnu. Že to společně zvládneme!

Nemusím už nikam lítat a shánět další a další informace a kurzy – všechno mám doma: sebe, svoje děti, ochotu a know-how. Moc děkuji za tento kurz. Dal mi opravdu hodně.

Petra Mašková

36 37

Doma je teď mnohem lepší, klidnější atmosféra

Děkuji Nevýchově za skvělý kurz. Tahle „věc“ a všechno kolem ní mi pomáhá vytvářet lepší, klidnější, krásnější rodinnou atmosféru. Pomáhá mi odpouštět si emoční úlety, pracovat na sobě, problémy přetvářet na projekty, mnohem více si užívat čas s dětmi.

Začala jsem si konečně uvědomovat a říkat si o své potřeby. Zlepšil se náš vztah s manželem, máme úspěchy i neúspěchy, ale správnou cestu…

Monika

36 37

Takovou pohodu, jakou teď máme doma, bych přála všem

Nenacházím vhodná slova, která by vystihla mé pocity. Díky vám se změnil náš život o 150 % k lepšímu. Měli jsme jen ty základní lekce, ale to, co se díky nim stalo u nás doma, je hotový zázrak. Takovou pohodu, která panuje teď doma, bych od srdce přála všem, kteří mají děti.

Ty děti si to zaslouží! Naše Lucinka teď září jako sluníčko a i my všichni jako bychom vystoupili z nějaké šedé ulity. Naučili jsme se komunikovat, respektovat jeden druhého, pomáhat si a stát při sobě. Strašně moc děkujeme, že jsme dostali tuto šanci. Nikdy nepřestaneme být vděčni. 

Simona Strnadlová

36 37

Zachránili jste dětem dětství i mé manželství

Kateřino, děkuji Vám. Zachránila jste dětem dětství (před Nevýchovou jsem jen křičela a byla na dně), mé manželství (i můj úžasný muž to občas schytal) a pohodu doma. Samozřejmě někdy to uletí. Ale od dob Nevýchovy vnímám děti jinak, celou domácí atmosféru, a užívám si to. 

Lenka Zabojnikova (35 let), Zlín

9 10

Mám konečně spokojenou rodinu, kde se všichni cítíme dobře

Mám dva kluky (3¾ a 1r). Jsou to moje zlatíčka, pro která bych udělala první poslední, ale před vstupem do kurzu jsem cítila, jak se to na mě všechno sype.

Starší syn začal žárlit na mladšího, neustále ho pošťuchoval a já se na něj zlobila. Do toho nechtěl chodit do školky ani k babičkám. Já už jsem dlouhodobě cítila, že to nezvládám, a často si to trochu vybíjela na dětech. A ty mi to potom vracely formou hysterických scén, za které mě pak ještě kritizovala rodina…

A pak jsem našla Nevýchovu, hned nás to s manželem nadchlo, já najednou cítila, že tohle je přesně to, co potřebujeme. V kurzu jsme měsíc a za celou dobu jsem nemusela křičet, nějak zvlášť se zlobit a jde to. Strašně jsem si za ten měsíc odpočinula a na dětech je to hodně znát. Jsou spokojené, víc se mazlí, pomaličku ubývá pošťuchování mezi kluky a vše je tak nějak v pohodě.

Jsem strašně ráda, že jsem tady a mám konečně spokojenou rodinu, kde se všichni cítíme dobře a komunikujeme. Díky, Nevýchovo!

Šárka Dědinová

39 40

Zavládla u nás božská harmónia

Od soboty u nas zavládla božská harmónia. Sedíme s mužom pri pohári vina a s dojatím sa rozprávame o tom, aké skvele mame deti. Fedor nam pred očami zo dňa na den dozrieva.

Robí veci tak, ako cíti. Náramne ho to teší, keď nas prekvapuje, ked vie povedať, co potrebuje a na druhej strane zas vypočuje, ked to niekto potrebuje inak. Lujza sa zas učí, ako nerozbijat bratovi lego, a fakt sa jej darí.

Co viac si mozem priať. Milujem svoj život a ďakujem za všetko čo som sa od augusta naučila. Kati, udelujem týmu a rodičovskej skupine Výchovy Nevýchovou Nobelovu cenu.

Lenka Halásová

37 38

Myslela jsem, že větší parťáci už nemůžeme být. Spletla jsem se. Díky vám jsme :)

Mám dvě holčičky (4 a 8 let) a myslela jsem si, že větší „parťáci“ už být nemůžeme. Ale spletla jsem se. Díky vám:
 

  • si uvědomuji a eliminuji nenápadné lži dospělých
  • jsem k dětem víc upřímná a nepřibarvuji
  • vztah i s mým manželem je uvolněnější
  • od dětí získávám daleko víc upřímných, bezprostředních projevů lásky
  • dětem více vyjadřuji mé pochopení pro jejich problémy a pak až hledáme možná řešení
  • se mi úspěšně daří vynechávat „policajta“, kterého jsem měla v zásobě vždy jako poslední možnost. Vyměnila jsem ho za vysvětlení situace a mantinel a trpělivě u něj čekám :)
  • si dávám pozor na své vlastní nastavení, a to nejen ve vztahu k vlastním dětem, ale všude kolem sebe
  • si dopřávám daleko více času na věci
  • jsem se začala víc zajímat o své vlastní potřeby

Ela

51 52

Je u nás klid a pohoda, jakou jsem si nikdy nedovedla představit

Neýychovu jsem dostala loni na Vánoce. Dneska má syn dva roky. Bilance: Největší změnu vidím v tom, že dokážu sama sebe obhájit v situacích, kdy bych jindy dala přednost dítěti a šla přes sebe. Umím mu říct ne a potom v klidu přijmout to, že pláče.

Ano, občas na něj křičím. On se občas vzteká. Ale vždycky se přijde obejmout, pláče u mě a věří mi. Výsledek tohoto je šťastné a spokojené dítě, které má tak úžasné jiskřičky v očích, které mi potvrzují, že jdeme dobrou cestou.

Je u nás klid a pohoda tak, jak jsem si to nikdy nedovedla představit (zvlášť ne teď před Vánoci). Katko, moc díky za to, co pro všechny rodiče děláte! Jste skvělí! 

Jitka

34 35

Doma je větší pohoda, máme k sobě blíž a víc si společný čas užíváme

Před vstupem do kurzu

O Nevýchově jsem se dozvěděla ještě v čase, kdy jsem čekala své první miminko. Sledovala jsem obsah nabízený zdarma a měla jsem pocit, že mi stačí k tomu, abych pochopila principy Nevýchovy, které mi byly velmi sympatické a rezonovaly hluboko s mým cítěním, a aplikovala je. Jedna maminka z kurzu to hezky vystihla: pouze jsem očumovala a plížila se kolem Nevýchovy. :)

I když jsem měla štěstí, že moje maminka mě vychovávala s láskou a parťácky, také mi dopřávala hodně velký kus svobody a porozumění, já jsem se po narození dcerky dostávala i do situací, které jsem nezvládala tak, jak bych chtěla. Říkala jsem si, jak je možné, že moje maminka tu přirozenou Nevýchovu má tak přirozeně v sobě a já ne? Možná proto, že maminka je spíš klidná a trpělivá a já temperamentní?

I když jsem si čas s dcerkou užívala a užívám, prakticky jsme parťáci, ale byly situace, kdy jsem byla policajt anebo učitel jak vyšitý, nebo obojí dohromady. Hlavně tehdy, když jsem byla unavená a jí to dlouho trvalo, nebo když jsem potřebovala rychle něco udělat, někam odejít, nebo když jsme byly v situaci, že ona objevovala svět, příp. v situacích, kde by se jí mohlo „něco“ stát.

A přistihla jsem se, že jsem naštvaná, že na ni křičím. A taky, že ji tlačím do toho, aby věci dělala podle mých představ, nebo nedělala věci, které se mi nelíbí, které mi přidělávají práci s úklidem, praním a žehlením, když něco zničí atd. A co je horší, začala jsem se tak chovat i k mému muži! Takže to někdy vypadalo, že já jsem vychovatel obou. A necítila jsem se v tom dobře, byla jsem z toho nešťastná i naštvaná. Říkala jsem si, že když se dostanu do varu, nechtěla bych se sebou být, kdybych byla na jejich místě. :) A tak jsem začala postupně uvažovat o kurzu. Než jsem se ale odhodlala, uběhly téměř 2 roky!

Po vstupu do kurzu

Teď jsem ještě pořád na cestě, v kurzu jsem teprve ve 3. týdnu. Ale změny už na sobě cítím. Velmi mi pomohlo dívat se na situace z jiného úhlu pohledu a nejvíce na mě zapůsobila zážitková audia – když se vcítím do situace, že bych já byla to své dítě, jak bych se cítila. Ten vhled do duše dítěte přes nevýchovné situace mě skutečně probudil! I když nemohu říct, že bych nebyla předtím empatická. A protože vím, že dítě se učí nápodobou, snažím se teď zvládat lépe své emoce a nepředávat mu to, co sama na sobě nemám ráda, ty nefunkční vzorce a programy, které bohužel v sobě mám.

Dcerka mi před kurzem udělala i skvělé zrcadlo: když jsem jí něco vzala nebo nechtěla dát, začala ječet se zatnutýma pěstičkama a já v ní spatřila sebe! Zmocnil se mě strašný pocit, to já jsem ji to naučila! A když s tím něco neudělám, bude pořád víc toho, co ji učit nechci. Naštěstí to už nedělá, protože jsem to přestala dělat já!

Když se mi rodiče omlouvají, že jejich děti nechtějí půjčit hračky, uklidním je, že je to v pořádku, ať dělají, jak cítí, že přece i dospělým se stává, že svoje oblíbené věci neradi půjčují, tak proč do toho nutit děti. Nejdříve se na mě podívají podezřele, ale většinou si všimnu, že nad tím začnou přemýšlet.

Děti na Nevýchovu reagují skvěle! Vzhledem k tomu, že je doma větší pohoda, protože jsem já v pohodě, máme k sobě blíž a víc si společný čas užíváme. Dcerka, když něco chce, chytí mě za ruku (protože zatím mluví jen slova) a dovede mě na místo: třeba když chce, abychom si spolu četly z knížek, když chce, abych jí pustila dětské písničky na počítači, nebo když chce papat, příp. napít. Také mě začala objímat a líbat, nebo si položí hlavičku na mě a přitulí se tak radostně a spokojeně, až mě to dojímá.

Ještě se podělím o příběh

Jednou, když jsme byly na hřišti, jedna maminka, se kterou se tam potkáváme, se dostala do stresu, protože se blížil termín porodu jejího druhého miminka a ona začala cítit kontrakce. Byla tam sama se starší dcerkou (27 měsíců) a bydlely od hřiště trochu dál. Tak jsem nabídla, že je doprovodíme. Řekla jsem mojí dcerce, že potřebuji, aby si sedla do kočárku (ve kterém sedět už velmi nechce, a už vůbec ne, když jsme na hřiště teprve přijely), že maminka Lucky potřebuje, abychom ji doprovodily domů, protože se její miminko začalo hlásit na svět. Tak si beze slova sedla, ještě sama zacvakla madlo před sebou a zvědavě koukala, co se bude dít.

Tak jsme kráčely směrem k domu té maminky a po chvíli její holčička chtěla, aby ji maminka vzala na ruce, cesta začala být víc do kopce. Tak jsem nejdříve vysvětlila mojí dcerce, že tu holčičku ponesu já, protože její maminka má v bříšku druhé miminko a nemůže ji zvedat, aby ji to nebolelo, a že moji dcerku v kočárku bude tlačit ta druhá maminka. A že co ona na to, jestli souhlasí. Chvíli na mě koukala, podívala se i na tu druhou maminku, lehce se usmála a spokojeně se opřela v kočárku, kde seděla, až dokud jsme nedorazily domů.

Vztah s mým mužem je také mnohem hezčí

Principy Nevýchovy a vciťování se do mých nejbližších aplikuji na oba – dcerku i manžela! :) S pár blízkými kamarádkami, které mají děti, také sdílíme nevýchovné principy. Jedna i projevila zájem o kurz, ale neumí česky, tak snad až bude Nevýchova i v angličtině.

Učím se lépe zvládat své emoce a respektovat jedinečnou osobnost mé dcerky i manžela, mít víc pochopení pro jejich svět, cítění a vidění, které je jiné než to moje. A reaguji v situacích tak, aby nám bylo všem dobře a byli jsme spolu šťastní. Také dopřávám víc času sobě, nejen péči o dcerku, manžela a domácnost. Zjistila jsem, že když jsem já v pohodě, oni jsou také.

Ivana Sisik

8 9

Myslela jsem, jak hodně spolu mluvíme, ale teprve teď spolu začínáme komunikovat

Před Nevýchovou u nás panovala napjatá atmosféra. Já, manžel i děti jsme si tak nějak nerozuměli. Hádky byly celkem časté, tisíckrát jsme vždy něco museli opakovat a nebylo nám prostě spolu nejlíp. Ačkoliv jsme se s manželem snažili, děti nám to vždycky ‚komplikovaly‘.

Máme 2 hodně živé holčičky (4 a 2 roky) a už od začátku jsme viděli, že to s nimi nebude lehké. Vše potřebovaly zkoumat, hranice skoro žádné neznaly a my se o ně báli. Takže jsme spoustu věcí zakazovali, při každém nebezpečném kousku trnuli strachem o ně a na čas pro sebe jsme úplně zapomínali.

S Nevýchovou se sobě navzájem otvíráme. Jsme upřímní, říkáme si, co potřebujeme, a učíme se naslouchat tomu druhému. Myslela jsem, jak hodně spolu mluvíme, ale teprve teď spolu konečně začínáme pořádně komunikovat. Ne jen říkat, co kdo musí a má udělat.

Už je menší problém jít spinkat, oblékat se či uklízet. A opravdu nás ty děti nechají i chvilku odpočinout. Znatelně se jim zlepšila komunikace, méně vyžadují pozornost, jsou samostatnější, sebevědomější, začínají říkat svůj názor. Daleko méně se vztekají, a když už k tomu dojde, tak je to záležitost na pár vteřin. Jsou na sebe hrdé a já zase na ně. Cítím z nich, že jsou šťastné.

Partner je ze změn nadšen. Nejen ze změn u dětí, ale hlavně i u mě. Byla jsem už unavená z věčného mluvení a zodpovědnosti, jednala jsem pod afektem a potřebovala mít všechny věci na 100 % a podle sebe. Teď dávám rodině víc prostoru a důvěry. Atmosféra u nás doma se zklidnila. Nevýchova pro mě znamená: možnost žít spolu, důvěřovat si a propojit naše světy v jeden celek.

Kateřina Koutníková, holčičky 4 a 2 roky

7 8

Konec každodenního boje

Díky Vám se můj vztah k dcerám otočil o více jak 100 %. Z toho únavného každodenního boje se stala krásná životní etapa plná porozumění. Moc děkuji.

Jitka Dvořáková

6 7

Děti jdou samy od sebe udělat věc, do které jsem je dřív musela nutit

Před kurzem Nevýchovy jsem se cítila jako hrozná matka, která nezvládá výchovu svých dětí. Dětem jsem stále musela všechno opakovat, dělala jsem pro ně první poslední a od nich žádná odezva, spíš naopak.

Teď jsem klidnější, spokojená mamka, co se snaží naslouchat svým dětem, a ony jsou pak mojí odměnou :) Doma je méně křiku, více klidu. Snažím se dělat vše v klidu, s rozvahou, snažíme se domlouvat a nacházet společná řešení. Je tu lepší atmosféra. Někdy mě až překvapí, že děti jdou samy od sebe udělat věc, do které jsem je dřív musela nutit. Nebojí se mi říct, když mají nějaký problém, třeba ve škole…

Cítím se fajn, vždy se těším na další nevýchovné dny a společné domluvy, i když ne každý den se nám to podaří. Mám teď na své děti víc času a víc si to s nimi užívám!

Markéta Vávrová

6 7