Nový kurz Témata Miminka a batolata

Nejde mi to s miminkem (batoletem). Vysvětlím mu, co potřebuju, ale ono stejně brečí a neudělá, co chci.

Četli jste příběhy o tom, jak se rodiče v pohodě domlouvají s miminkem? Řeknou mu, co potřebují, a ono to pochopí a vyhoví jim? Zkoušíte to stejně, všechno mu vysvětlujete, ale nefunguje vám to?

Abyste se spolu domluvili, je důležité nejenom říkat mrňouskovi svoje potřeby, ale umět současně naslouchat i těm jeho. A naučit se jim rozumět. Sděluje vám je jinak než slovy, ale komunikuje s vámi mnoha způsoby.

Ale možná jim ještě úplně nerozumíte, snažíte se, jak můžete, a trápíte se, že vás vaše dítě nechápe nebo že vás ignoruje. Přemýšlíte, v čem je chyba, když pořád brečí, místo aby pochopilo, že už ho nechcete hodinu uspávat nebo kojit patnáctkrát za noc. Nebo že nechcete, aby vám donekonečna krámovalo šuplíky.

Proto jsme pro vás připravili úplně nové, doplněné Rozšíření pro mrňousky, kteří ještě nemluví (nebo jenom málo), abychom vám s tím pomohli.

Pomůžeme vám vaše děťátko líp pochopit, vyhnout se omylům a frustracím, že na něj Nevýchova nefunguje, že je ještě moc malé nebo že je nějaké nechápavé. A začít s ním tak, že si opravdu porozumíte.

Konkrétně v novém Rozšíření pro mrňousky najdete:

Postup, jak začít dítěti naslouchat, když nereaguje na vaše žádosti a prosby – abyste uměli zjistit, co se děje, nešli jste proti sobě a společně to vyřešili.

Ukázky, jak rozumět jeho reakcím (např. jeho pláči nebo protestům), jak na ně odpovědět a jak se dozvědět, co chce.

Příklady, jak vypadá dohoda s dítětem, které ještě nemluví, a jak ji můžete krok za krokem udělat i se svým mrňouskem. Včetně vysvětlení, kdy to žádná dohoda není, jen se to tak tváří, a proto vám to nefunguje.

Doporučení, kdy naopak na dohodu netlačit a na co se zaměřit místo ní, abyste se na sebe s dítětem víc naladili a komunikace se vám rozběhla.

Jednoduchou techniku, která vám pomůže v libovolné situaci zjistit, jak se vaše dítě cítí (např. když brečí při přebalování nebo si nechce vzít bundičku). Dokážete díky ní líp poznat, co potřebuje a jak máte zareagovat, abyste situaci spolu zvládli.

Postup, jak se s mrňouskem domluvit, když něco nesmí (třeba hrabat do psí misky) nebo když něco naopak musí (např. nechat si ostříhat nehty nebo změřit teplotu). Tak, aby s vámi mohl začít opravdu spolupracovat a odpadly plačtivé scény.

Jak to mají absolventi kurzu

Sandra Špannerová Manžel říká, že když se synem (1rok) komunikujeme podle “návodu” Nevýchovy, je celkově vnímavější a tak nějak chytřejší :) A vládne u nás vůbec taková pohodovější atmosféra. Teď čekáme druhý, tak věříme, že nám to vydrží.

Veronika Kratochvílová Dobry den,Katko, velke diky za Vas a nevychovu! Nevim, jak se to povedlo, ale s Natalkou (9m) jsme se domluvily a uz se nebojime odsavacky na rymu. Kdyz jsem s ni mluvila, hrala si s hrajici knizkou a vypadala jako by me vubec nevnimala, vse jsem ji vysvetlila dle vas a ona se na me jen tema svyma kralovsky modryma kukadlama podivala a pockala,az ji rymu odsaju. Dalsi odsavani probihalo stejne, jen uvidela odsavacku, podivala se na me a ja vedela, ze muzu – je to neuveritelny pocit rozumet a umet komunikovat. Diky za vas!!! Veronika s Natalkou (9m)

Alena Máme za sebou první týden kurzu a projeli jsme i Rychlokurz a některá videa na Youtube a já jsem stále v úžasu a nevěřícně koukám, co za štěstí mě potkalo dostat se k tomuto kurzu a tím vlastně naplnit mé představy o tom, jak jsem to chtěla, ale nevěděla jak na to. Mám sice teprve ročního chlapečka a druhé děťátko na cestě a ačkoli, jsem si myslela, že pro tak malé dítko mi kurz asi moc neposlouží, že mi bude užitečný později, tak opak je pravdou… Chtěla bych Vám moc poděkovat a podpořit i Vás, aby jste dále pokračovala ve Vaší úžasné práci. A nakonec bych se s Vámi chtěla podělit o to, jak jsem se ke kurzu dostala a jaký byl náš první pokrok a změna díky nevychově…snad vás neudolám románem:

Mé jméno je Alena a mám ročního chlapečka Gaela. Před pár měsíci jsme se začali poprvé dostávat do situací, kde bylo třeba dát Gaelkovi vědět, že to tak „nemůže“ být…jednou z těchto situací bylo typické chytání do elektrických zásuvek…já jsem typický rodič policajt (jelikož jsem vyrůstala v učitelské rodině a tento způsob výchovy mi dost ublížil, tak jsem věděla, že chci věci dělat jinak…jenže neznala jsem jiné „jinak“, než být autoritativní rodič, také snažit se více komunikovat s dětmi a vyrovnávat autoritativní momenty velkou láskou k dětem, aby věděly, že je máma miluje, i když někdy křičí nebo je na ně tvrdá…nějak mi nedocházelo, že toto spojení by nemohlo být asi moc úspěšné)…

…takže se vrátíme zpět k těm zásuvkám, má reakce vždy byla impulsivní: „Ne, ne, ne.“, „Ty, ty, ty“ a poté jsem začala křičet a on stále pokračoval, pak jsem udělala 2 kroky k němu a plácla ho po ruce a on stále nic a pokračoval nebo se na mě smál a také dělal „Ty, ty, ty“…na to já ho chytla za ruku, odvlekla ho od zásuvky a posadila doprostřed obýváku a v tom on začal plakat nebo se vztekat. Já jsem se cítila špatně, jako špatná máma, stále jsem přemýšlela, jak na to, jak být jiná a neublížit mu mojí výchovou, jak by jsme mohli být šťastní a komunikovat spolu i beze slov a předejít těmto situacím…

Jednoho dne jsem na některé z maminkovských skupin četla něco o nějaké „Nevýchově“…v dis­kuzi byl i odkaz na nějaké video…a podle názvu jsem si již říkala, to bude ten liberální styl bez hranic, kdy děti si dělají co chtějí a nic nerespektují a tohle mně se vůbec nelíbí…tak jsem to nechala být…ale na druhý den mi to stále vrtalo hlavou, že „třeba nějakou dobrou inspiraci bych z toho mohla vytáhnout“ a tak jsem si na youtube zadala „Nevýchova“ a spustila první video… Asi po pár sekundách můj první dojem byl: (omlouvám se vám Katko) „Teda jak nesympatická paní, co z ní cítím vzor učitelky, kterou si pamatuji z dětství z první třídy…ta co se vždy mile usmívala, ale pak jen upozorňovala, opakovala a umravňovala“ (nebojte, názor, jsem po prvním zamyšlení a po tom, co jsem vás více pozorovala a poznala, radikálně změnila)

…a najednou, posloucháním videa, podstaty a sledováním stylu, který věci podáváte, mi proběhlo hlavou: „Tahle žena je prostě úžasná!“ Nemohla jsem přestat se na videa dívat a ztotožnovat se s tím, co přednášíte a došlo mi, že jste mi ukázala cestu k tomu, co jsem chtěla, ale nevěděla jak na to. Prošla jsem si podrobně webové stránky, zapsala se do rychlokurzu a viděla jsem snad všechny videa na Youtube a nakonec jsem začala přemýšlet nad kurzem, jelikož již mi cena připadala i adekvátní k tomu, co mi může kurz dát…můj názor už nebyl, že „další co se snaží udělat reklamu a vytáhnout z lidí peníze“.

Takže jsem se o mé nadšení a z toho, že bych ráda zkusila kurz podělila s kamarádkami…ovšem tam jsem dostala opravdové rány, kdy mi daly pocítit, že jsem špatná matka, že nevím, jak vychovávat své dítě, atd., větami jako: „Ani mi o tom nepovídej, já vím jak vychovávat!, Já si vychovávám děti dle mého svědomí a vědomí!, Oni už fakt neví jak lidi oblbnout a získat peníze!, Stará dobrá výchova je nejlepší, ale ty naletíš na každou blbost!, Jsem přece matka a na to manuál nepotrebuju, jestli ty jo…“

Cítila jsem se hrozně, ale zároveň jsem stále cítila to nadšení z toho všeho, co jsem viděla a slyšela ve videích a z toho, že může být cesta jak na to, čeho já bych chtěla dosáhnout…jelikož ta po které jdu teď mě prostě trápí a mé dítě také! A takhle to nechci! Dokonce jsem se už cítila i tak vyčerpaná z toho dělat milion věcí zaráz a vlastně nic pořádně a hlavně jsem věděla, že na prvním místě je pro mě štěstí mého dítěte a že brzy chceme pro něj sourozence a já sourozence neměla a přiznala jsem si sama sobě, že tady budu potřebovat pomoct, abych neudělala nějakou botu, abych byla spravedlivá a milující máma.

A tak mi to nedalo a na kurz jsem se přihlásila. No a máme za sebou první týden…již neznáme problém se zásuvkami, já se citím pocitově vyrovnaná (to i když jsem teď znovu těhotná :-) ), šťastná a cítím, že mé dítě je šťastnější a víc si rozumíme i beze slov…světě div se, tohle všechno za týden a jen s komunikací, láskou a schopností domluvit se se slovy i beze slov, no a hlavně za pomocí Katky a Nevýchovy. Tímto bych vám Katko a Nevýchovo chtěla ještě jednou moc poděkovat. Doufám, že až dodělám celý kurz, že nadále budu moci sledovat nové a nové aktivity Nevýchovy a také hlavně doufám, že se Nevýchova rozšíří tak, aby jste Katko získala ocenění, které si zasloužíte. „Klobouk dolů.“ a pokračujte, jde vám to úžasně.

PS: Nikdy by člověk neměl dávat na první názory, jelikož se za prvním názorem může skrývat něco (nebo někdo) úžasného!

Monika Vcerejsi krasna situace. Dcera (10 mes) mela neco v puse. Mame doma spoustu drobnych hracek, Lego, s kterymi si hraje syn (6 let) a nekdy se na zemi neco objevi. Rikala jsem si, jak zjistit co tam ma a nervat ji to z pusy. A tak jsem na ni zacala klidne mluvit, ze bych se rada podivala co ma v puse, jestli to neni maly kousek, ktery by mohla spolknout a ze se toho bojim a ze kdyz to bude male tak bych si to vzala. A svete div se, ja zirala, ona ke me prilezla a nechala si vyndat z pusy figurku z Clovece nezlob se. A pak si sla zase v klidu hra

Barbora Pavelková Když jsem změnila své myšlení a začala se své roční dcerky více ptát co potřebuje, začala používat ukazováček a všechno co chce, mi ukáže. Předtím to nedělala. Nevýchova mi otevřela oči, že i roční dítě dokáže „mluvit“.

Jana Jsem v nevýchově 5 týdnu a jen žasnu. Uvědomila jsem si tolik věcí co dělám špatně a přitom je to tak jednoduchý. Natálka (15m) sice mluví tou svou řečí a nikdo jí nerozumí ale, teď jsem nejspokojenější maminka na světě. A to jsem byla ještě před měsícem hromádka neštěstí, že si s Naty nevím rady že, si potřebuji odpočinou.

Pořád se vztekala a řvala pořád něco chtěla v noci mě nenechala vyspat vstávala tak 4× za noc a já jsem byla nevyspalá a říkala jsem si to tak dál nejde něco se musí změnit. Pak jsem si vzpomněla že, Manželovi jeden kamarád Marek říkal o nevýchově a že má super vztah ze svojí dcerou Sárou. A říkala jsem si že to chci taky tak, co dělá jinak že jim to tak funguje…… Tak jsem do toho šla. Opravdu jsem ráda že, jsem do toho šla.

Začala jsem s Naty komunikovat a ptát se co chce a nějak to začalo fungovat a přebalovaní, krmení bez problému a to jen že jsem jí dala prostor. Už se ani nevzteká a já jsem klidná a v noci se budí jen jednou a to až v 5h ráno na mlíko a dál spíme tak do 8h. Jsem moc ráda že jsem na to přišla

Michala První důležitá dohoda! Z půhodinového uspávání u prsa se nám povedlo udělat 5 minut. Stačilo vysvětlit proč mi to vadí a stát si za tím. Nepodvádím a 5min pečlivě stopuju, oznámím malé (6m), že 5min už bylo, ona se otočí a v klidu spí. Jako bonus večer dokonce začla usínat jen s tátou :)

Lucie Machutová Musela jsem si kurz rozvolnit do více týdnů, abych z něj měla maximum. Takže naše úspěchy od „druhého“ týdne do „čtvrtého“ – syn 8 měsíců: – Zavedli jsme před každým posazením na kýblík / nočník dotaz, na co si chce sednout. Byla jsem mile překvapená, že osmiměsíční dítě tomu rozumí a umí se rozhodnout a hlavně ukázat co chce. Díky tomu se už nevzteká, když se mu náhodou zrovna nechce trůnit, ale třeba si hrát ( je úžasný sledovat, jak zjistí, že jdeme na nočník a začne najíždět, brblá a kroutí se i při mém dotazu až do chvíle, kdy se rozhodne a ukáže rukou na co chce jít a pak ztichne a je v pohodě)

Lucia Pomaly koncim kurz a idem si konecne splnit ulohu. Takze uspechy s mojim 10 mesacnym Tomaskom su: v pohode sa obliekame aj vyzliekame ked niekam ideme, ked sme boli chori, statocne papal lieky, pocka, ked mu vysvetlim, ze potrebujem dovarit, dojest… Nevyvadza, ked ideme von z vane, uzivame si spolocne prechadzky, hranie, citanie kniziek, zacina reagovat na to, ked mi nieco spravi a boli ma to. Ked dopapa, sam si vie zlozit uteracik z noh a podat mi ho. Po vysvetleni, ze potrebuje pit aj vodicku, nielen maminkle mliecko, sa napije z poharika.

No a moj uspech – necham ho skumat svet, kym si fakt neohrozuje zivot a po dlhsom pozorovani musim povedat, ze deti su velmi mudre a malokedy si chcu vedome ublizovat, napr. strcit si nieco do oka, krku. Dakujem Nevychove za rady aj uistenie, ze som sa od narodenia mojho pokladika vybrala spravnou cestou. Vsetkym prajem krasne spolocne chvile so svojimi anjelikmi.

Barbora Pavelková Když jsem změnila své myšlení a začala se své roční dcerky více ptát co potřebuje, začala používat ukazováček a všechno co chce, mi ukáže. Předtím to nedělala. Nevýchova mi otevřela oči, že i roční dítě dokáže „mluvit“.

Markéta Vlčková Dobrý den, Katko, díky, i já jsem moc ráda, dává to prostě smysl. Máme téměř 11měsíčního syna, s ním je ta domluva ještě trošku jiná, ALE! …ale zrovna včera jsem se nechala inspirovat Vašimi prvními videi v kurzu a ta změna byla velmi zajímavá! Synovi jsem opravdu nahlas řekla, jak to teď potřebuju já a jak bych to chtěla a zeptala se ho, co by potřeboval a chtěl on… najednou se na mě podíval, zklidnil se a začal se smát :) A já od té doby tak nějak lépe vnímám jeho potřeby a i signály, které mi dává. Je to super. Díky moc! Mějte se hezky

Eva Čepelková Byli jsme s kamarady v restauraci. Objednali jsme si talir hranolku a chvili potom, co nam je donesli, se po nich syn (12m) natahl. Hlavou mi projelo: „Ou je, slane a mastne, to ne…“ Nez jsem stihla nejak zareagovat, tak se ke me otocil a zacal me krmit. Zustali jsme vsichni vyvaleni a ja byla vdecna, ze jsem ho nezacala peskovat. :) Uzili jsme si spolecne veceri a kdyz jsme odchazeli, kamaradum zustalo na zemi kousatko. Ukazala jsem na nej a poprosila synka, jestli by nam ho podal. Na malou chvilku se zamyslel, zanoril se pod stul a vynoril se s kousatkem. Kazdy dalsi den zasnu nad tim, cemu vsemu uz rozumi.

Kam dál?

Prohlédněte si další téma, které vás zajímá, a pokračujte v objevování nového kurzu

Zpět na témata