I ty nejmenší vám budou rozumět

Během 5 týdnů nastartujete změnu, díky které
si k dětem najdete cestu. A ony k vám. Natrvalo

Výchova Nevýchovou pro děti 0-3

Miminko.

Tolik jste se na něj těšili, a když je najednou tady, máte strach. Jestli to zvládnete, jestli budete dobrá máma a jak ho naučíte všechno potřebné.

To je v pořádku.

Přece každá dobrá máma chce:

  • Rozumět si

    …jenže pak miminko pláče a vy netušíte proč.

  • Nastavit hranice

    …když ono je občas snazší ustoupit.

  • Zachovat klid

    …ale při scéně v obchodě prostě ujedou nervy.

  • Neubližovat

    …protože vidět v dětských očích slzičky tak moc bolí.

  • Mít respekt

    …ale takový ten přirozený, ne si ho vynutit jako policajt.

  • Mít rodinu v pohodě

    …a ta začíná u spokojené mámy.

Řeší to většina z nás, rodičů malých dětí. Jenže každý radí něco jiného a odevšad útočí protichůdné názory...

Zkuste dát šanci Nevýchově. Je to přístup k dětem, který funguje.
(Alespoň to říká 2 597 emailů, které nám už mámy a tátové poslali.)

Nevýchova vám pomůže se domluvit. S každým dítětem - i s takovým, které ještě nemluví. Protože jedině, když si rozumíte, můžete všechno v klidu vyřešit

V kurzu v sobě objevíte vrozenou rodičovskou schopnost komunikace s děťátkem a začnete ji používat. Naučíte se krůček po krůčku rozumět projevům vašeho dítěte a zjistíte, co je potřeba změnit, aby vám to spolu šlo.

„Přestalo to. Už si nepamatuju, kdy mě syn plácnul naposledy“

O 2 roky později…

1. září 2016

„Vyplatilo se začít, když mu byly dva“

Zdravím všechny. U nás doma zrovna probíhá předělání pokojíčku a já našla ve skříni dopis, který jsem psala synovi Jášovi 19. února 2014 jako úkol v kurzu. No a napadlo mě, že se o to podělím.

„Ahoj Jášo, než jsem poznala Nevýchovu, měli jsme krásný vztah. Ale po tom, co jsem prošla kurzem Nevýchovy, je náš vztah překrásný. Dříve byly některé věci, se kterými jsem si neuměla poradit a nebylo mi z toho dobře. Ani tobě z toho nebylo dobře. Necítil jsi ze mě jistotu a neměl si se o co opřít.

Když se ti něco nelíbilo, přišel si ke mně a plácnul jsi mě. Hodně mi to vadilo. Ani ne proto, že by mě to bolelo fyzicky, ale ubližovalo mi to vnitřně. Říkala jsem si - proč mi tohle dělá? Já se tolik snažím být mu skvělou mámou.

V té době jsem nevěděla, jak bych to měla udělat, abys mi takhle neubližoval. Chtěla jsem tě zastavit (a to jsem také dělala), a přitom nešlo o to tě zastavit, ale slyšet tě, vidět tě, být s tebou. Teď už to vím.

Bála jsem se těchto situací, protože jsem byla konfrontovaná sama se sebou, se svou dokonalostí (asi nejsem dokonalá matka, když mě moje dítě mlátí). Dokonce jsem tě v těchto situacích viděla jako svého nepřítele, se kterým bojuji kdo s koho.

Teď už vím, že ty nejsi můj nepřítel. Vím, jak bylo pro mě přínosné vypnout osobní důležitost a nezaměřovat se na sebe, ale vidět v té chvíli tebe, protože jsi mi tím říkal - Mami, já si s tím neumím poradit, pomoz mi. Jakmile jsem si tohle uvědomila, zmizel strach z těch situací a najednou jsem v tu chvíli byla S TEBOU.

Začali jsme spolu vytvářet dohody. Některé úspěšně, jiné méně. Ale to je fuk. Hlavně, že je nám spolu dobře. Dost věcí se nám daří, a co ne, na tom stále spolu pracujeme.

Těším se, až začneš sypat z rukávu svoje návrhy a řešení.

Vážím si tě za tvou odvahu vrhat se do věcí, které tě zajímají. Vážím si tě za naprostou upřímnost sám k sobě, svým emocí a také k nám ostatním. Vážím si tě, že sis vybral právě mě, abych ti byla mamkou. Vážím si tě. Vážím si tě. Jsi můj MALÝ VELKÝ UČITEL.“

Miluju tě.

Mamka

V době, kdy vznikl tenhle dopis, byly Jášovi 2 roky. A dneska s přehledem sype z rukávu svoje návrhy a řešení. :-)

Monika Riljaková
(dnes už máma 2 dětí)

Jak to funguje

Během 5 týdnů se zaměříme na 5 témat, která nejčastěji trápí rodiče nejmenších dětí. Postupujete vlastním tempem a ke každému tématu se můžete kdykoli vrátit. Že to funguje, potvrzují zkušenosti už více než 190 000 rodičů v 57 zemích světa. A také akreditace Ministerstva školství.

Kurz Výchova Nevýchovou je akreditovaným vzdělávacím programem českého Ministerstva školství. Doporučují ho také Odbory sociálně-právní ochrany dětí, jako vzdělávání pěstounských rodin.


O čem kurz je

TÝDEN 1: Komunikace

Jak se domluvit i s těmi, kteří ještě nemluví

  • Jak s dětmi mluvit, aby vám rozuměly a vy se i bez telepatie a znakování dozvěděli, co chtějí.
  • Jak komunikovat při přebalování a převlékání, aby z toho nebyla akce na hodinu a bylo to příjemné pro oba.
  • Jak reagovat, když se dítě vzteká a bojkotuje všechnu vaši snahu.
  • Jak zařídit, abyste všechno nemuseli opakovat stokrát a děti spolupracovaly.

Dcerka úžasně spolupracuje

„Já tedy musím říci, že jsem si vždy myslela, jak divoké mám dítě, dcerka od miminka jasně dávala najevo své názory a pro mne to bývalo dost těžké. A pak přišla Nevýchova, asi mne dcerka měla naučit říkat své potřeby. Od té doby nám to klape a dcerka je úžasně vstřícná a tu hromadu své energie dává do spolupráce. Někdy až zírám, jak platný člen rodiny je ve 20 měsících.”

- Anežka

TÝDEN 2: Chování

Jak dítě bez řevu naučit, co se dělá a nedělá

Little boy with his mother

  • Jak nechat dítě objevovat svět, aniž by všude lezlo a na všechno sahalo.
  • Jak ho naučit, aby nebylo sobecké.
  • Jak na to, aby si vážilo věcí.
  • Jak zareagovat, když bije jiné děti.

Jsem schopná se s dcerkou na všem domluvit

„Po necelých dvou měsících s Nevýchovou mám pocit, že jsem schopná se s mladší dcerkou (22 měsíců) domluvit snad na všem. Dítko, které chtělo jít vždycky na jinou stranu, než bylo třeba... bylo doma, jak malý hurikán, po kterém jste nestíhali uklízet… a vlastně stačilo málo. Je prostě dokonalá!!! Zásadní je můj klid, už jsem konečně schopná se v kritických situacích zastavit a hledat řešení.“

- Jana

TÝDEN 3: Hranice

Jak nastavit hranice a zařídit jejich dodržování

Little boy with his mother

  • Jak se zachovat, když si dítě na nákupu vynucuje věci a vy mu je nechcete koupit.
  • Jak reagovat, když vás kouše, bije a štípe.
  • Jak ho naučit, aby dávalo pozor, bylo opatrné a nevbíhalo do silnice.
  • Jak zařídit, aby se dítě přestalo předvádět, patlat jídlo...
  • Jak zvládat situace, které už jsou prostě MOC.

Zvládli jsme odchody i přebalování

„Naše oblékání trvalo většinou 2-3,5h mé trpělivosti a totálního vyčerpání. Dnes jsme za 15 minut oblečený a za dveřma. To samé s přebalováním. Prostě vyřešeno.“

- Jindřiška

TÝDEN 4: Sourozenecké vztahy

Jak vytvořit hezký vztah mezi sourozenci

Little boy with his mother

  • Jak připravit starší dítě na příchod miminka.
  • Jak se věnovat miminku, aby se starší necítil odstrčený a vy z toho nezkolabovali.
  • Jak pochopit, co starší prožívá, a pomoct mu to překonat.
  • Jak zařídit, aby starší nežárlil a menšímu neubližoval.
  • Jak vyřešit sourozenecké boje o pozornost.

Má brášku rád

„Slýchala jsem před narozením Tomíka (4m), že to bude náročné, uhlídat dva kluky, aby Míša (2) něco miminku neudělal… Nic takového se s Nevýchovným přístupem nestalo. Míša má brášku rád a dělá pro něj hromadu bláznovin a radostí.“

- Petra K.

TÝDEN 5: Spokojený rodič

Šťastné děti mají spokojené rodiče

Little boy with his mother

  • Jak při rodičovství nezabřednout do rutiny.
  • Jak nezapomenout na sebe a naučit se dobíjet baterky.
  • Jak v klidu vyřešit věci, které se “musí” (čištění zubů, braní léků, mytí…)
  • Jak zpětně opravit, když vybuchnete, a jak začít s dětmi znovu.
  • Jak přirozeně rozvinout svou rodičovskou intuici, abyste si věděli se vším rady a už nepotřebovali žádný další kurz ;)

Už nejsem vyčerpaná máma

„Děkuji nevystihuje to, jak skvěle nám je, Katko!!!!!!!!!! Dnes je to druhý den, co jsem synovi (5 let) partnerem. Žádný pláč, žádný křik, žádný stres.... On je šťastný a já též. Je nám fajn. Vše dělá sám bez odmlouvání a chce mi se vším pomáhat, dokonce nemusím občas ani nic říkat a uklidí nebo mi sám pomůže s domácími pracemi. Máme tak více času na sebe a na společnou zábavu a já nejsem vyčerpaná a unavená. Díky moc.“

- Martina Šustrová


Kdo za kurzem stojí

Nevýchova :) Je nás 21, máme sídlo v Praze a věříme, že se každý rodič může mít se svými dětmi dobře. Dohromady pracujeme na tom, aby celý kurz šlapal jako hodinky.

Katka Králová

autorka principů Nevýchovy

Katka Králová se 20 let věnuje rodičům a dětem. Svoje zkušenosti nasbírala nejen v životě se dvěma dětmi, ale i v praxi jako speciální pedagožka, učitelka nadaných dětí a vedoucí zlínské pobočky Fondu ohrožených dětí, kde přímo v terénu s dětmi a rodiči řešila všechno od maličkostí až po ty nejvyhrocenější situace. Ve spolupráci s dětmi a rodiči vytvořila unikátní prožitkové kurzy Výchova Nevýchovou.

Hanka Havrilcová

lektorka a spolutvůrce kurzů Nevýchovy

Hanka Havrilcová má 22 let pedagogické a 12 let mámovské praxe. Učila děti od školky až po maturitu, dospělé, a přednášela i pro učitele. V Nevýchově pracuje individuálně s rodiči v kurzu, píše pro rodiče a pomáhá jim řešit jejich situace s dětmi. Má dvě dcery. Mladší z nich se podílela na vzniku Výchovy Nevýchovou pro děti 0-3.


Nevýchovu jsme si zažily se svými dětmi.

Přečtěte si Hančin příběh:

Odmalička jsem chtěla být učitelkou, učit děti a být s nimi. Ale přiznám se, když jsem si představila, že budu mít svoje vlastní, měla jsem strach. Zní to možná hloupě, ale bála jsem se, že to nezvládnu.
A bála jsem se až do svých třiceti - to už jsem dávno byla paní učitelkou - kdy jsem zjistila, že jsem těhotná.

Najednou to bylo tady, moje bříško rostlo a já jsem na něj byla pyšná. Čas od času se sice znovu vkrádaly staré známé pochyby - jak to zvládnu? Můžu já být vůbec máma? Ale vždycky jsem je nějak zaplašila. Ještě jsem netušila, co se mnou udělají, až se to malé narodí.

Tak moc jsem si přála dělat všechno od začátku správně. Jenomže nám to nešlo. Začalo to hned kojením, se kterým jsem zápasila přes 3 měsíce. Přidalo se blinkání, věčné převlíkání, pak zase malá nespala, nevydržela v klidu v kočárku ani v autě, šila sebou i při nošení. Byla prostě příšerně neklidná. Když mi kamarádka řekla: „Nějak se na sebe nemůžete naladit, co?“ byla to poslední kapka.

Brečela jsem celou noc do polštáře. Asi jsem fakt mámou být neměla. Všem to jde, všichni to cítí správně, jenom já ne. Chudák moje malá, prostě to s ní neumím. Padala ze mě jedna výčitka za druhou. A zároveň už jsem litovala i sebe - mám to s tím dítětem fakt náročné.

Na první dovolené s dcerkou, bylo jí 8 měsíců, jsem dostala záchvat hysterie a křičela na manžela, že mám to dítě za trest. Tohle nejsou věci, kterými by se máma chlubila, navíc všechny kamarádky s dětmi mi připadaly tak vyladěné… Nechtěla jsem o tom s nikým mluvit, a tak jsem s tím byla sama. Malá rostla a vzdorovala čím dál víc. Každou chvíli jsme spolu měly nějakou scénu.

Vždycky večer jsem si slibovala, pokud jsem rovnou nepadla únavou jako špalek, že zítra už se nám to povede. Moc jsem chtěla, abychom s dcerkou měly ten krásný ideální vztah, pohodové dítě a vyrovnaná máma. Jenže další den přišla zase scéna…

Takhle pořád dokola skoro tři roky. Žádné knížky o malých tyranech nebo dětech, které potřebují hranice, ani přednášky o komunikaci s dětmi a kontinuálním rodičovství, mi nepomohly.

Naší holčičce bylo dva a tři čtvrtě, když jsem onemocněla a zůstala 7 týdnů v nemocnici.
Když se ze dne na den z aktivní mladé ženské, která má doma ani ne tříleté dítě, stane pacient, co nemůže po svých ani na záchod, je to situace, která vás sejme.

Pamatuju si na chvíli, kdy jsem v nemocnici, ještě před operací, psala vzkazy pro všechny, kteří se teď budou o naši holčičku starat - co na sebe, kde má zimní bundu, jak chodit na plavání, co nedávat k jídlu, aby se jí nezhoršil ekzém, kde objednat nové ortopedické vložky. A pak jsem sama pro sebe na papír napsala: „Vzkaz všem, co ji budete vychovávat: dělejte to líp než já.“

V ten moment jsem se cítila bezmocná. Jak tam trčím a nemůžu nic ovlivnit, musím to nechat na nich. Ležíte tam, koukáte z okna směrem, kterým bydlíte, a víte, že co jste nestihli do včera, už možná nedokončíte, a že to tam všechno musí dál nějak běžet bez vás.

Dívala jsem se z toho okna snad půl dne. Chvíli potichu a chvíli s brekem. A pak mi najednou došlo, že tohle je mi k ničemu, že se prostě teď musím postarat o sebe. A stalo se něco, co jsem nečekala. Přišla obrovská úleva. Že to nemusím všechno urvat já a snažit se na 200 %. Můžu tady odpočívat a nechat to na nich.

Tak jo, nechám to na nich, nemusí být všechno po mém - postarám se teď o sebe, abych byla v klidu a brzy zdravá. Zdravá a klidná máma je pro moji malou mnohem důležitější než máma, která všechno připraví, obstará, zařídí a vyřeší. A to bylo naprosto zásadní rozhodnutí a důležitý zlom.

Když jsem přišla z nemocnice domů, cítila jsem se slabá po těle, ale uvnitř posílená novou zkušeností. Nevím, kdo řekl, že „co tě nezabije, to tě posílí,“ ale podepsala bych se pod to.

Sedla jsem si k dceři a řekla jí: „Nemám teď moc sil, broučku, nemůžu se starat o všechno jako dřív, nemůžu se ohnout, když mi něco upadne na zem, ale nějak to spolu doma zvládneme. Možná s tím budu potřebovat od tebe pomoct.” Bylo to upřímné. Dívala se na mě a byla to přesně chvíle, kdy máte pocit, že se hýbe celá zeměkoule. Řekla jenom: „Jo.“

Jak jsme se na sebe dívaly a já tam nebyla za mámu, která pořád něco musí, najednou mi naplno došlo, do jaké pasti jsem se nechala chytit. Ona není vzdorovitá „od přírody“. Jenom jsme si celou dobu nerozuměly.

Moje dcerka, která byla do té doby jako tornádo, neposedná a paličatá, mi přestala utíkat a se vším mi pomohla. Šly jsme třeba ven, bylo kluzko a já musela pomalu a nesměla jsem upadnout. Dřív bych ji držela pevně za ruku, aby mi nevběhla do silnice. Teď mi pomohla zapnout kozačky a řekla: „Dám ti ruku, mami, ať neupadneš.“ A trpělivě šla mým tempem.

Znáte to, když jste z nejhoršího venku… Když jsem se zotavila a už zase normálně fungovala, začaly zpátky naskakovat i staré scénáře. Zase jsme se s dcerkou občas dostávaly do situací, kdy nám to nešlo a já na ni řvala.

Už to nikdy nebylo úplně stejné jako dřív, ale i tak to někdy ještě byla pěkná jízda. Třeba když jsme spolu vybíraly brýle a mně ujely nervy. V optice byla fronta, všude plno věcí, na které „se nešahá“, a malá nutně potřebovala zkoumat ty skleněné vitrínky.

Obě jsme se s dcerkou nějak snažily, makala jsem na sobě a zlepšovalo se to. Ale pořád tu byly situace, o kterých jsem si myslela, že se nezmění. Už mě tolik netrápily, brala jsem je tak, že „tahle to prostě máme“.

Zhruba ve stejné době, kdy jsem pak otěhotněla podruhé, mi zavolala moje kolegyně a kamarádka Katka Králová, v té době šéfka zlínské centrály Fondu ohrožených dětí: „Začínám s Nevýchovou, potřebuju tě tam.“

Když mi pak Katka v jedné pražské kavárně líčila, co to ta Nevýchova je, věděla jsem hned, že do toho půjdu. Jak mluvila o dětech, měla jsem najednou zpátky před očima tu nemocniční postel, kde vleže píšu vzkazy. Jeden z nich byl i pro moji holčičku. Mám ho ještě schovaný v krabici od bonboniéry Orion, znovu jsem ho vyštrachala, abych se podívala, co přesně tam stojí: „Až se uzdravím, budeme si víc hrát.“

Věděla jsem, že to, o čem teď Katka mluví, je ono. Že tohle je cesta k tomu, co jsem spontánně zažila s dcerkou v době, kdy jsem byla nemocná. Když jsem se jí zeptala: „A fakt si myslíš, že jde Nevychovávat?“ Řekla jenom skálopevně: „Jo.“

Druhé těhotenství jsem si teď se čtyřicítkou na krku dokonale vychutnala a na to malé jsem se strašně těšila. Protože jsme s Maru od začátku mohly začít jako parťáci.

Když slavila Maru první narozeniny, říkala jsem si, že ten první rok s ní patřil k nejlepším v mém životě. Je parádní, když si spolu rozumíme od miminka. Spousta vyhrocených situací, jaké znám z prvního mateřství, vůbec nevznikla, díky tomu, že to teď děláme jinak. Plno věcí vůbec nemusím řešit. A když se něco nedaří, je to záležitost pár minut a poradíme si s tím. Mockrát mě napadlo: Kdybych to takhle uměla dřív, už s první holčičkou, mohla jsem jí i sobě ušetřit spoustu nepříjemných chvil, kdy jsme na sebe ječely jedna přes druhou. Ušetřit jí spousty křivd a hloupých hlášek a sobě spousty nervů a výčitek, že jsem příšerná máma.

O to radši jsem, že jsem Katce kývla na její „potřebuju tě tam“. Protože když čtu mail od mamky dvou kluků (2 a 4), co před pár měsíci přišla do kurzu Nevýchovy s pocitem, že neví, jak dál, a dneska nám píše: „Nejsem schopná vybavit si svoje dřívější problémy, že mě něco trápilo, něco mi nešlo,“ jsem dojatá znovu a znovu. A vděčná, že můžu být u toho, co rodiče a děti spolu dokážou. Stačí, když zjistí, jak na to.

Potřebovala jsem skoro 6 let, než jsem znovu našla svoje přirozené rodičovství. S tou starší i teď občas ujedu. Začít od miminka je prostě nejjednodušší. A tak mám velkou radost, že se povedlo vytvořit kurz, kde tohle rodiče můžou mít daleko dřív.

A vždycky, když slyším: „Na výchovu nepotřebuješ kurzy, dělej to, jak cítíš,“ vzpomenu si na sebe. Cítila jsem, že to chci jinak, ale nešlo mi to. Moc fandím všem rodičům, kteří to dělají tak, jak to cítí, a s dětmi jim to klape. A pro všechny ty mámy a táty, kterým to takhle nejde, mám dobrou zprávu:

„Není tu žádná špatná máma nebo hroznej táta, ani žádné nezvladatelné dítě. Potřebujete si jenom porozumět.“

Hanka Havrilcová

Hance to trvalo pár let. Vy to můžete mít rovnou

Možná už jste načetli všechny dostupné knížky o výchově, nebo jste dokonce absolvovali nějaký kurz. Jenže když doma nastane krize, stejně je z vás zase učitel nebo policajt. Proč to najednou nejde tak, jak psali v té příručce? Tak, jak vás to učil lektor?

Nejspíš proto, že ve vypjatých situacích zapomínáme na to, “co by se mělo”. Převálcují nás emoce a zažité vzorce.

Nevýchova ale není o návodech a dodržování “správných” postupů. V kurzu si najdete své vlastní řešení. Přirozené a příjemné. Když pak bude doma zle, nemusíte v hlavě lovit návod na správné řešení. Automaticky vám tam naskočí, protože je prostě vaše.

Kurz Nevýchovy je jiný
Nediktuje. Ukazuje. Má výsledky

  • Rozvrh podle vás

    Ke kurzu si sednete, když máte čas.

  • Pomalu, nebo rychle

    Volíte si vlastní tempo.

  • U vás doma

    Nemusíte nikam jezdit.

  • Hned do praxe

    Máte dost času si vše vyzkoušet, prožít a zažít.

  • Přístup na 2 roky

    Ke kurzu se můžete libovolně vracet.

  • Pro mámu i tátu

    Kurz můžete za jedny peníze absolvovat i s partnerem.

  • Z pohledu dítěte

    V kurzu najdete videa, audia i pracovní listy. A především zážitková audia, díky kterým pochopíte, jak se děti ve vypjatých chvílích cítí. A jak jim můžete pomoci.

  • Nejste na to sami

    Spolu s kurzem získáte členství v uzavřené diskuzní skupině na Facebooku. A tam to opravdu žije. Nemusíte hned přispívat, klidně si ze začátku jen čtěte.

  • Jeden kurz stačí

    Nemusíte si kupovat žádný navazující kurz, principy Nevýchovy uplatníte i se staršími dětmi. Dokonce i s manželem nebo kolegy v práci.

„Skupina na Facebooku je jako
celý další kurz.“

Nevýchovná skupina na Facebooku je plná zkušených i začínajících rodičů. Kdykoli tam najdete inspiraci, respekt i pomoc.
A třeba i nové přátele, kteří chtějí vychovávat děti stejně jako vy.

Podívejte se, jak to v kurzu vypadá:


Cena za celý kurz je třeba jen 998 Kč po 5 měsíců

Kurz Výchova Nevýchovou pro děti 0-3 stojí 3 990 Kč bez DPH.
Platbu si ale klidně můžete rozložit:

*Proč uvádíme ceny bez DPH a je tady hvězdička*

Ceny bez DPH uvádíme proto, že si kurzy Nevýchovy kupují i rodiče jinde než v Čechách. Cena s DPH se pak liší podle sazby daně v konkrétní zemi. V České republice platí ceny s hvězdičkou, rodiče v zahraničí si připočtou sazbu DPH k základní ceně.

Nekupujete zajíce v pytli.

Absolvujte první dva týdny, a když vám nesednou, napište nám na podpora@nevychova.cz
Bez ptaní vám vrátíme peníze.

I kdybyste kurz nakonec vrátili, zážitky z prvních dvou týdnů vám nikdo nevezme ;)

Psst, kurz Nevýchovy je skvělý dárek

Řekněte si o něj, nebo ho třeba nadělte kamarádce.

Vnouče mi začíná rozumět

“Jsem děda, který se též podílí na výchově (dnes již Nevýchově) ratolestí. Myslím si, že některé statě vaší Nevýchovy by se daly použít i v manželských poradnách. Jde prostě o styl komunikace mezi lidmi. A ten se zpravidla věkem moc nemění. I to poslední vnouče, se kterým jsem to neuměl, mi začíná rozumět (podle Nevýchovy začínám rozumět hlavně JÁ).”
Děkuji.

- Zdeněk Šedivý

Bez vás by to nešlo

Nevýchova je přístup k dětem, který funguje. A to hlavně proto, že ho tvoří zkušenosti rodičů, jako jste vy.

Najednou se se mnou nepere, když ji oblékám

reference 8 - Monika Vosáhlová„Chci se s Vámi podělit o naše úspěchy. Každý den je pro mne teď jedinečný. Samozřejmě, únava, někdy menší, někdy větší, ale jinak nám to neuvěřitelně krásně nevýchovně s dcerou (19měsíců) klape. Jsem opravdoví parťáci, na všem se domlouváme. Obdivuju každou její reakci, těším se na její postřehy.

Komunikace nabrala na obrátkách. Jak je šťastná, když vidí, že chápu, co myslí, co potřebuje,... Cítím v sobě klid a pohodu a najednou se se mnou nepere, když ji chci nandat bodýčko, vyčistit zuby, dát do autosedačky, kočárku, večer uspat (uspávání již 14 dní tak 15-30 minut, z dřívější 1-2 hodin). Důležité je, aby věděla, co po ní chci a proč a co se bude dít. Také žiju víc přítomností, uživáme se na sto procent, vymýšlíme společné hrátky. Je to úžasný. Cítím se skvěle.

- Monika Vosáhlová

Vidím, jak moje děti rozkvetly

256 Bára Hamblin„Musím se podělit o něco, co mi poslední dobou dochází a za co jsem neskonale vděčná ... můj WOW moment! Je to neuvěřitelné, jak ty děti vypadají od doby Nevýchovy jinak, taky to pozorujete? Myslím tím i fyzicky. Vypadají najednou tak dospěleji, mají jiný výraz, jsou ochotné mi říct mnohem víc než předtím. Jsou prostě jiné a neumím pořádně popsat jak.

Je to jako když mám 3D obrázek a najednou rozostřím oči a prohlédnu do hloubky - vidím něco úplně jiného! A to je právě ono - děti se se mnou dělí o všechno, co zažívají! Mam vždycky husí kůži, když si představím, že by mi jen tak prolítly životem, myly si ruce, psaly úkoly, odchodily klavír a angličtinu, ale já nikdy nevěděla, co si myslely, co cítily a prožívaly jako malé děti! Děkuju všem okolnostem, které mě k Nevýchove dovedly, a hlavně včas, protože mi otevřela bránu k opravdovému poznání mých dětí. To je tak super slyšet jejich názory a pocity a nápady a zjišťovat, jak jsou fakt chytré a úplně dokonalé! Tak super!

- Bára

Už žádné hysterické scény

„Chci vám moc poděkovat. Díky vám a Nevýchově jsem pochopila, co je to mateřství a jak si jej mám užít. Navíc jsem zjistila, že to moje šílené dítě není tak šílené, jak jsem si myslela, stačí ho jen začít poslouchat…

Moje beruška má něco málo přes 2 roky a při každém oblíkání se mě ptá: A maminko, kam jedeme? Všechno jí vysvětlím a zeptám se jí, co na to ona, a je to :-D Což ještě nedávno vypadalo jako šílený problém, někam jet, a najednou se to změnilo, ne, já jsem změnila přístup. Už žádné hysterické scény a nic podobného, já prostě Nevýchovu miluju…“

- Lucie

Na pískovišti bez boje

198b -  Alena Hlavová„Na to, že se nám v Nevýchově celkem daří doma, jsem celkem zvyklá…, ale dnes se mi dostalo supr zážitku ve větším společenství: Byli jsme s kamarádkou, jejím synkem Vojtou (2r) a mou dcerkou Emilkou (10m) sami na hřišti a Vojta tam měl spoustu báboviček, lopatiček, kyblíčků atd. Kde se vzala tu se vzala škola a plno dětí hurá na hřiště. My zrovna seděli mimo hřiště a jen koukáme, jak se všechno nářadí rozutíká do všech koutů.

Ještě chvíli jsme poseděli, ale pak už jsme chtěli jít. Vojtovi byly lopatičky šumák, tak jsem se vydala za dětmi. Vysvětlila jsem Nevýchovně, že bych potřebovala naše věci, protože už potřebujeme jít. Moc jsem si nebyla jistá, jak to bude fungovat, a jaké bylo mé nadšení, když vše šlo úplně krásně. Každé pachole, které sem takto oslovila, nemělo žádný problém mi věci vrátit, a dokonce jedem klouček za mnou běžel, že našel ještě jednu bábovičku. Mám z toho obrovskou radost a jsem ráda, že to tu můžu sdílet. Díky!

- Alena Hlavová

Pijeme z hrnečku!

„Pátý týden skoro u konce a my máme doma několik velikých úspěchů :-). Terka vůbec nechtěla pít z hrnečku ani z lahvičky. Mně to nějak nevadilo, kojila jsem Terku během dne a v pohodě. Okolí, zvláště babičky, s tím mělo ale velký problém. A tak nějak jsem se nechala strhnout a hrneček Terce pořád cpala. Ona nechtěla, já jí nutila, a výsledek nula.

A pak jsem to zkusila nevýchovně. Vykašlala jsem na názor okolí a Terce jsem řekla: "Potřebuji, aby ses naučila pít z hrnečku, protože už Tě nechci kojit každou chvilku. Potřebuji, abys mohla strávit celé odpoledne s taťkou beze mě." A víte co, ona to pochopila. Moje 9měsíční holčička to zmákla. Druhý den pila úplně normálně.“

- Lucka H.

Sourozenecké spory: do minuty je klid

196 - Monika DočekalováZatím největším úspěchem je téma sourozeneckých sporů. Dříve jsme jakýkoliv drobný konflikt typu: "Mami, on mě kousl (štípl, sebral hračku, zasedl místo u stolu...)" dlouze řešili, PROČ A JAK a co s tím, po učitelsku a po policajtsku.

Dnes se prostě jen "poškozeného" zeptám, co by mu pomohlo, a on si řekne a do minuty je klid. A "obviněného" se zeptám, proč to udělal, že bych tomu chtěla porozumět, on to řekne. Já jsem pak překvapená a poučena, krátce si vysvětlíme, jak to udělat příště líp, a je klid. (Štípl bráchu, protože mu prý skočil do řeči, toho si pochopitelně nikdo nevšiml, pořád mluví všichni...). Díky.

- Monika Dočekalová

Zvládáme to bez křiku

reference-259„Dnes byla Em (2r) sama v koupelně a byla tam podezřele hodná. Až najednou začala naříká, že jí upadlo mýdlo. Tak jsem se zamyslela a šla se podívat, co se děje, že tak zoufale naříká a ono jí upadlo do umyvadla, kam nedosáhla. Mýdlo, kterým předtím namydlila sebe, vanu, okno, bok umyvadla, no skoro všechno, kam dosáhla.

A já? Začala jsem se smát a pomohla jí tu koupelnu umýt! A ještě jí radila, jak houbičkou vysát vodu z okýnka a jak to máme hezky umyté. Díky Nevýchovo! A pak mi došlo, že jsem dopoledne myla vanu a umyvadlo a ona na mne koukala, ale já ji nenechala, aby mi s tím pomohla, a to tak ráda pomáhá.“

- Olga Nováková

Být rodič, co tomu rozumí, je obrovský rozdíl

247 - Martin ŠulcPři přemýšlení se mi vybavily scény jako by to bylo včera, když jsem jako malý brečel, protože jsem něco chtěl a nejdřív se mě (jakkoliv láskyplně) máma snažila konejšit, že to půjde příště (nemám tudíž důvod být smutný), po chvíli přidala rozzlobeně, ať už jsem ticho, až scéna vygradovala plácnutím do zadku s větou: "Tak tady máš, ať máš proč brečet!"

Ten strašný pocit neporozumění, hořké křivdy a obrovské propasti mezi mnou a mámou si pamatuju doteď. Bylo to mnohem horší, než původní problém. … Z toho, že dítě nedostane zmrzlinu nebo nejde první z vany, se rychle otřepe, děti zažívají nějaká špatná očekávání a zklamání pořád. Být ale rodič, co tomu rozumí a soucítí, nebo rodič, co konejší, vysvětluje a nakonec nadává, je obrovský rozdíl.

- Martin Šulc

Možná se teď chcete na něco zeptat

Odpovědi na 15 nejčastějších najdete tady. Klidně nám ale napište tu svou na email podpora@nevychova.cz nebo na chat.

Kdy kurz začíná? +

Ve chvíli, kdy se přihlásíte a my vám pošleme přihlašovací údaje. Pak už si procházíte videa a audia, jak sami chcete. Není žádný oficiální začátek pro všechny účastníky :)

Jak dlouho kurz trvá? +

Kurz je rozdělený do 5 týdnů. V každém z nich na vás čeká jedno téma a my vám je otevřeme postupně během 5 týdnů. Na konci 5. týdne tak budete mít přístupný kompletní kurz se vším všudy. Záleží na vás, za jak dlouho projdete celým kurzem. Přístup máte zajištěný na 2 roky. Dejte si pauzu, když potřebujete. Nebo si ho pusťte víckrát. Ať všechno vstřebáte a vyzkoušíte.

Můžu se přihlásit, i když bydlím v zahraničí? +

Kurz je celý online. Proto se můžete přihlásit odkudkoliv. Ať jste v Česku, v Austrálii nebo na Srí Lance. Stačí mít internet.

Kolik na kurz potřebuju času? +

Rodičům, kteří projdou kurz za 5 týdnů (tedy za nejkratší možný čas), stačí 30 minut denně. Ale záleží jenom na vás, kolik času denně nebo týdně můžete věnovat. Právě to je jedna z výhod online kurzu.

Kdo má přístup do kurzu? +

Přístup do kurzu je určený pro vás i vašeho partnera (druhého rodiče) - za jednu cenu. Samozřejmě pokud bude partner/ka chtít :) Vstupovat můžete až ze 4 různých zařízení. Např. z počítače, tabletu nebo chytrého telefonu.

Je to jen na 5 týdnů a pak mě odpojíte? +

Kurz se vám bude otevírat postupně během 5 týdnů, ale přístup do něj budete mít 2 roky :) Takže budete mít dost času se ke všemu vracet.

Dostanu poštou DVD, nebo jak to funguje? +

Je to ještě jednodušší. Kurz je online a jakmile vám pošleme přihlašovací údaje, přihlásíte se stejně snadno jako do své emailové schránky. Stačí mít jen přístup k internetu.

Jsem technický antitalent. Co když budu potřebovat pomoct s přístupem do kurzu? +

Nebojte se. Nenecháme vás tápat. Všechno vám srozumitelně vysvětlíme v mailu. A když si přesto nebudete jistí, jak to funguje, stačí nám napsat na podpora@nevychova.cz.

Mám doma tříleťáka. Vyplatí se mi ještě kurz 0-3? +

Ano. Kurz 0-3 je vhodný ještě i pro tříleťáčky. A nehraje roli, jestli jsou vašemu dítěti přesně 3 roky, nebo 3 a půl. Pokud se bojíte, že si za pár měsíců budete muset dokoupit i kurz 4-18, tak ne. Oba kurzy mají stejný základ. Co se naučíte v kurzu 0-3, využijete i později.

Budu si pak muset pořídit i kurz 4-18? +

Ne. Ve verzi pro věk 0-3 dostanete i základní principy Nevýchovy. Ty fungují vždy a všude, bez ohledu na věk. Navíc, když se teď naučíte si s dětmi rozumět, budete si vědět rady i později, až povyrostou.

Když zvolím platbu na 5 splátek, pošlete mi každý měsíc jen jednu část kurzu? +

Ne. Způsob platby (jednorázově nebo na splátky) nemá vliv na to, jak rychle vám zpřístupníme kurz. Všechny materiály dostanete během 5 týdnů.

Budu mít možnost konzultace? +

Budete mít přístup do uzavřeného rodičovského fóra. Můžete tam cokoliv probrat s ostatními rodiči. Těmi, kteří začínají stejně jako vy, i zkušenými, kteří už pár let Nevychovávají :)

Funguje Nevýchova, i když mám dítě s diagnózou ADHD/Down/Asperger atd.? +

V kurzu máme i rodiče dětí s těmito diagnózami a shodují se, že jim Nevýchovný přístup pomohl. Všechny děti mají totiž jedno společné: Touží si se svými rodiči rozumět.

Musím mít profil na Facebooku, když se chci zapojit do kurzu? +

Ne. Abyste se mohli do kurzu přihlásit, nemusíte si zakládat Facebook. Je to jen možnost, ne nutnost.

Chci pořídit kurz na splátky, odkdy běží 14denní garance vrácení peněz? +

V den, kdy k nám dorazí 1. platba, vám kurz otevřeme a 14denní garance začne běžet. Není potřeba čekat, až u nás budou všechny splátky, začít můžete hned.

Je kurz opravdu pro všechny děti? +

Opravdu ano. Ať je vaše dítě jakékoli, má jakýkoli problém nebo diagnózu, ještě nemluví, nebo máte pocit, že se s ním prostě na ničem domluvit nejde. Nevýchovu s úspěchem používají i ti, u kterých jiné způsoby výchovy selhaly. Každý si ji totiž nastaví na míru tak, jak potřebuje.

Ty děti si to zaslouží

„Nenacházím vhodná slova, která by vystihla mé pocity. Díky Vám se změnil náš život o 150% k lepšímu. Takovou pohodu, která panuje teď doma, bych od srdce přála všem, kteří mají děti. Ty děti si to zaslouží!!!! Naše Lucinka teď září jako sluníčko a i my všichni jako by jsme vystoupili z nějaké šedé ulity. Naučili jsme se komunikovat, respektovat jeden druhého, pomáhat si a stát při sobě. Strašně moc děkujeme, že jsme dostali tuto šanci. Nikdy nepřestaneme být vděčni.“

- Simona Strnadlová

Pojďte to zkusit.
Právě teď.

Jdu do toho

Centrum Nevýchovy s.r.o.| náměstí Barikád 1134/3, 130 00 Praha 3 | IČ: 02217155, DIČ: CZ02217155 | podpora@nevychova.cz | +420 739 386 220